Program Pestrá krajina je důležitou pozitivní prezentací zemědělství

Petr  HavelPetr Havel
Sdílejte článek
Program Pestrá krajina je důležitou pozitivní prezentací zemědělství

Rostoucí účast významných politických osobností i rostoucí účast významných představitelů akademické obce - tak lze ve stručnosti charakterizovat další, v pořadí pátý ročník programu Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) Pestrá krajina. Prezentace vítězných farem z řad členů ASZ ČR spolu s doprovodnou konferencí proběhla již tradičně v aule České zemědělské univerzity v Praze (ČZU), což je žádoucím a správným symbolem propojení zemědělské praxe s oblastí vědy a výzkumu a obecně nezemědělskou veřejností, které nabývá a v dalších letech ještě více bude nabývat na významu.

Stejně jako v předchozích ročnících byl i letos program Pestrá krajina obohacen o některé nové prvky ilustrující její rostoucí význam, který přesahuje zemědělskou praxi. Z hlediska spotřebitele jde zejména o registraci ochranné značky a loga Pestrá krajina umožňující všem dosud oceněným farmám používat na svých produktech toto logo, představující záruku k přírodě šetrného hospodaření, které stále více spotřebitelů při nákupu potravin preferuje. V tom budou mít nyní snazší orientaci, přičemž logo Pestrá krajina nepředstavuje jen tuzemský původ příslušných produktů, ale právě i zodpovědný přístup ke krajině, což je jistě „vyšší level“, než potraviny označované jinými logy odkazujícími především na jejich na tuzemský původ. Součástí letošní bilance Pestré krajiny byl také křest publikace „Sedlák pod Milešovkou“, což je kniha rozhovorů s předsedou hodnotitelské komise programu Danielem Pitkem doplněná o některé nepříliš veřejně známé údaje, které se k zemědělství a stavu krajiny vážou. Kmotry publikace se přitom staly čtyři významné akademické osobnosti, včetně někdejšího ministra životního prostředí Bedřicha Moldana či garanta letošního ročníku programu, ornitologa a děkana Fakulty životního prostředí ČZU Vladimíra Bejčka.

Ambicí uvedené publikace je především osvěta nezemědělské veřejnosti o možném přístupu k zemědělskému podnikání, což je zároveň také ambicí programu Pestrá krajina. Ten ukazuje na zcela konkrétních příkladech z praxe, že lze v naší krajině hospodařit způsobem, který zvyšuje a podporuje její pestrost a biodiverzitu, a zároveň způsobem, který dokáže zemědělce uživit i přesto, že produkuje ne úplně lukrativní zemědělské komodity. Na čtyřech z letos oceněných farem se chovají hospodářská zvířata a produkuje hovězí maso a mléko, pátá je pak zaměřená na produkci a zpracování bezinek. Všechny uvedené komodity jsou přitom veřejnosti obvykle prezentovány jako na produkci složité, nekonkurenceschopné a v budoucnosti téměř neudržitelné. Není a nemusí to být pravda, a také v tom tkví přínos programu Pestrá krajina. A nejen v tom. Jak na konferenci opakovaně zaznělo, péče o krajinu, například v podobě výsadby stromů, dokáže také spojovat různé komunity ve společnosti, a tím také budovat vztah obyvatel ČR k prostředí, ve které žijí. Lze tedy říci, že prospěch z programu Pestrá krajina má jak samotná krajina, tak zemědělství jako takové, a v konečném důsledku i spotřebitelé. A to rozhodně není málo.

Multifunkčnost programu ostatně na samotné akci ocenila ve svých vystoupeních řada přítomných hostů, z nichž za všechny je možné jmenovat předsedu Senátu Miloše Vystrčila, který (nejen) oceněným sedláků za jejich přístup k zemědělskému hospodaření poděkoval a zdůraznil, že stejně jako ve všem záleží při pojetí zemědělského podnikání především na konkrétních lidech.

Pozitivních příkladů dobré zemědělské praxe přitom není nikdy dost. Už i proto, že společnost vnímá zemědělství jako fyzicky a časově náročnou dřinu, což bohužel také zaznělo i od některých na konferenci přítomných politiků. Že je podnikání v zemědělství náročné, je jistě pravda, hlavní komplikací je ale často zbytečně složitá byrokracie, kterou zřejmě není možné redukovat tak, jak by si to mnozí sedláci přáli, je ale jistě možné jí výrazně omezit. Byl by to přitom žádoucí příspěvek ke zlepšení image zemědělství, které má přes všechny komplikace benefity, o nichž se téměř nemluví. Už samotný trvalý pobyt v přírodě, kontakt se zvířaty, kvetoucí pole a louky a zejména nehektický životní styl je něco, co obyvatelé měst v praxi vůbec neznají, nehledě na skutečnost, že život ve venkovském prostředí je, až na výjimky, zdravější, a mimo jiné také zvyšuje kontaktem se životním prostředím odolnost člověka vůči celé řadě „breberek“, jejichž atakům lidé z měst snadněji podléhají. Pokud se navíc povede způsobem hospodaření vytvořit pestrou a vůči klimatickým vlivům odolnější krajinu, představuje takový výsledek pro člověka nejen estetický zážitek, ale i pozitivní pocit z dobře vykonaného díla. K tomu všemu soutěž Pestrá krajina nemalým dílem přispívá, a budiž jí za to dík.

Petr Havel

Přečteno: 233x