Američané schválili světově první vakcínu pro včely

Novinky.cz
Sdílejte článek
Američané schválili světově první vakcínu pro včely

Včelí společenstva jsou důležitou součástí prosperity přírodních ekosystémů – opylují rostliny a umožňují jejich rozmnožování. Na zdraví včel jsou závislé nejen různé druhy rostlin, ale také živočichové, kteří je konzumují, a nepřímo i celý zbytek potravního řetězce. Platí to i pro člověka a jeho pěstování zemědělských plodin a chování hospodářských zvířat. Včelí kolonie však pustoší mnoho nemocí, které jsou způsobené bakteriemi, viry, houbami či živočišnými parazity. Zabránit tomu může nová vakcína.

Vakcína pro včely medonosné, kterou na počátku ledna podmíněně schválila americká vláda, jmenovitě Americké ministerstvo zemědělství (USDA), je zaměřena preventivně proti tzv. moru včelího plodu, což je vážná nemoc způsobená tyčinkovou bakterií Paenibacillus larvae, jak informovaly např. web IFLScience a list The Guardian.

Tento mor připomíná vizuálně hnilobu, napadá včelí larvy a daří se mu často oslabovat a ničit včelí společenstva. Choroba pochází původně ze Spojených států a z nich se rozšířila do celého světa.

Mor včelího plodu je vysoce infekční onemocnění šířené dospělými včelami nesoucími spory bakterií (zejména ve střevech). Tyto spory jsou extrémně odolné a na určitém místě mohou zůstat životaschopné po desítky let. Odolávají extrémním povětrnostním podmínkám a mnoha chemikáliím, které by zničily jiné bakterie.

Pokud se nemoc dostane do úlu, zabije mladé larvy, které jsou vůči infekci nejzranitelnější. Z mrtvých larev se pak uvolní výtrusy spor, které se rozšíří do zbytku úlů – infekce doslova „proletí“ zbytkem kolonie. Silná infekce tedy může vážně oslabit včelstvo nebo zničit celý úl.

Výrobcem nové včelí vakcíny je americká biotechnologická společnost Dalan Animal Health. „Naše vakcína je průlomem v oblasti ochrany včel,“ řekla Annette Kleiserová, generální ředitelka firmy.

Podle ní aplikace této vakcíny zcela změní způsob, jakým se staráme o včely, což pozitivně ovlivní produkci potravin v celosvětovém měřítku.

Vakcína bude nyní dostupná i komerčním včelařům. Mor včelího plodu byl v některých částech USA nalezen ve čtvrtině úlů. Doposud museli američtí včelaři ničit a pálit infikovaná včelstva, případně velmi složitě podávat antibiotika (v EU je použití antibiotik pro léčbu moru včelího plodu zakázáno z důvodu reziduí antibiotik v medu – pozn. aut.), aby se zabránilo dalšímu šíření mezi včelami (jinak do 3–4 let zpravidla hyne celé infikované včelstvo).

Je také třeba dodržovat karanténu kolem ohniska nákazy alespoň pět kilometrů. To vše bylo velmi nákladné a obtížné. Prevence do této doby neexistovala.

„Mor včelího plodu je něco, co včelaři snadno poznají, protože jeho průvodním znakem je hnědavá hmota, která má žluklý zápach,“ vysvětlil Keith Delaplane, entomolog z University of Georgia, která se spojila s firmou Dalan při vývoji vakcíny.

Krmit včelí královny „cukrovinkovým koktejlem“?

Vakcína se připraví zhruba tak, že se část mrtvých bakterií dostane do mateří kašičky, kterou obvykle včelí dělnice krmí královnu (přesněji řečeno, mrtvé bakterie jsou přimíchávány již do potravy konzumované včelami dělnicemi; vakcinační směs je jimi poté natrávena a přenesena do žláz, které produkují mateří kašičku, sekret bohatý na živiny, kterým jsou krmeny královny – pozn. aut.).

Královna ji pozře, načež část vakcíny zůstane v jejích vaječnících a vyvíjejících se vajíčkách. Zde vyvíjející se včelí larvy pak již mají imunitu vůči moru, když se vylíhnou. Studie provedené firmou Dalan také ukazují, že postup výrazně snižuje počty úmrtí na tuto nemoc. Dotyčná technologie navíc nezahrnuje geneticky modifikované organismy a může být také použita v systému ekologického zemědělství.

Podle Delaplana by v rámci dokonalého scénáře mohly být královny krmeny jakýmsi „cukrovinkovým koktejlem“. „Produkt vypadá jako měkký, pastovitý cukr, který by mohly včelí královny jíst během přepravy,“ popsal Delaplane. Chovatelé královen by tedy podle něj mohli inzerovat „plně očkované královny“.

Podle společnosti by bylo možné tohoto průlomu využít i k nalezení vakcín proti jiným podobným včelím chorobám, jako je např. evropská verze „moru“.

Jak začaly být včely chovány ve velkém, jsou masově přepravovány a vůbec přinuceny „sloužit“ v rámci zemědělství, jsou také více vystaveny mixu různých nemocí, které často likvidují významné počty kolonií. Tato okolnost zpravidla vyžaduje velké zásahy ze strany včelařů, aby byla včelí společenstva zachována a mohla se dále rozvíjet.

USA jsou nyní mimořádně závislé na řízených a mobilních včelích chovech, aby bylo možné dostatečně podporovat opylování zemědělských plodin. Podle tamního Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) asi jedna třetina potravin snědených v USA pochází z plodin opylovaných včelami.

Včelí úly jsou běžně převáženy po celých státech, aby bylo možné opylovat vše od mandlí po borůvky. Včely jsou také kvůli časté přepravě a změnám stanovišť ve stresu a jsou tak více náchylné k chorobám.

Úbytek hmyzu

Důvodem nutnosti umělých chovů včel je skutečnost, že počty divoce žijících včel a dalších opylujících druhů se alarmujícím způsobem snižují. Mezi důvody tohoto úbytku patří (kromě nemocí) mj. ztráty přirozených stanovišť, nadměrné používání pesticidů a také změna klimatu.

Úbytek divokých včel je součástí celosvětové krize ohledně snižujících se stavů hmyzu, což obecně ohrožuje ekosystémy a také potravinovou bezpečnost a zdraví lidí.

Výběr dalších chorob a škůdců včelstev

Varroáza

Jedná se o napadení včel roztočem Varroa destructor – kleštíkem včelím, proti kterému naše včely nemají přirozenou schopnost obrany (pochází z Asie). Parazita přenášejí včely na svých tělech a ten (konkrétně samička parazita) se nechá zavíčkovat spolu s larvou včely v buňce. Roztoči se pak rozmnoží v buňce, kde nakladou svá vajíčka. Vylíhlí roztoči poté z včelích kukel i dospělých jedinců vysávají hemolymfu, což včely poškozuje a zkracuje jim život. Sáním hemolymfy navíc kleštík roznáší různé viry.

Virové nákazy

  • virus deformovaných křídel
  • virus akutní paralýzy včel
  • virus chronické paralýzy včel
  • virus pytlíčkovitého plodu
  • virus černání matečníku
  • kašmírský virus

Nosematóza

Jde o onemocnění zažívacího traktu dospělých včel prvokem Nosema apis nebo Nosema ceranae (souhrnný název hmyzomorka). Ten se množí v žaludku včel a způsobuje, že včely nedokážou strávit potravu a vykálí se i v úlu. Tato nemoc útočí zejména na jaře, kdy včely ještě nemají moc možností vyletět. Během vysokých letních teplot mizí – prvok je nesnáší.

Houbová onemocnění

Zvápenatění včelího plodu poznáme podle mumifikace larev. Houba začne uvnitř larvy požírat veškerou její potravu a způsobí tím vyhladovění larvy. Houba pak roste a absorbuje celé tělo larvy. Její spory mohou přežít až 15 let.

Mezi vzácné onemocnění řadíme tzv. zkamenění včelího plodu. Toto onemocnění má na svědomí houba z rodu Aspergillus, která přes střeva proroste celým tělem larvy, které se nakonec celé rozloží. Postihuje jak plod, tak i dospělé jedince. Název je odvozen od rychlého ztvrdnutí takto vzniklé mumie.

Jako léčiva na houbová onemocnění lze použít např. kyselinu mravenčí nebo Formidolové desky. Nákaze lze také čelit výměnou včelí matky, jelikož se tím zvýší čisticí pud včel. Tento pud je obecně velmi důležitý u včelích nemocí.

Hniloba včelího plodu

Hniloba včelího plodu je dalším bakteriálním onemocněním včel. Oproti moru se toto onemocnění na našem území vyskytuje zatím jen sporadicky. Původcem je kokovitá bakterie Melisococcus plutonius, která neumí vytvářet odolné spory a v prostředí tak není schopná přežívat desetiletí – na rozdíl od původce moru. I tak se ale jedná o velice nakažlivé onemocnění, které se rychle šíří do okolních včelstev. Na stanoviště může nákazu zavléci včelař sám, např. kontaminovaným včelařským vybavením. Po okolí se poté nákaza šíří zalétáváním včel a „loupežemi“ potravy.

Často je cítit hnilobný zápach po shnilých jablkách, zápach může být také ostře kyselý. Plod bývá mezerovitý, v otevřených buňkách se nacházejí uhynulé larvy. Hnilobu včelího plodu lze snadno zaměnit s morem včelího plodu – až laboratorní vyšetření s jistotou rozhodne, o kterou nemoc se jedná.

Zavíječ voskový

Jde o škůdce, který neškodí přímo včelám. Tento druh drobného motýla se živí voskem a zbytky kokonů, proto je škodlivý spíše pro plástve. Když se chceme zavíječi bránit, je dobré vědět, že nesnáší průvan. Případně je vhodné plástve občas vysířit. Zavíječ se nevyvíjí, klesnou-li teploty pod 9 °C. Proto se nepoužívané plástve skladují v chladných místnostech.

Tumidóza

Příčinou je hnízdní parazit Aethina tumida – brouk lesknáček úlový původem z Afriky, napadající plástve s larvami a zásobami, kterými se živí. Nezpůsobuje chorobu, protože vše v plástvích zkonzumuje, i larvy. Jeho výskyt je potvrzen v Portugalsku. Zatím však nebyla proti němu vynalezena dostatečná ochrana. Nejlepší cestou je tak zabránit importu parazita.

Autor: Pavel Vachtl
Zdroj: Novinky.cz

Přečteno: 60x