Úrodných hektarů ubývá
Návrhy jeho lidoveckých kolegů naopak chtějí zachovat ustanovení, které podle ministra spekulantům nahrává. Konkrétně jde o možnost nákupu pozemků pro „osoby, které vlastní v obci a v sousedícím katastrálním území nejméně 10 hektarů zemědělské půdy, avšak neprovozují zemědělskou výrobu“.
Právě tato formulace otevřela prostor investičním firmám, které na nákup půdy pro stavební účely disponují dostatečným kapitálem. „Zemědělský půdní fond tak nebude přirozeným způsobem chráněn proti záboru,“ uvádí v návrhu ministerstvo zemědělství.
Zemědělci totiž delší dobu upozorňují, že ještě nikdy v polistopadové historii neubývalo zemědělské půdy tak jako v posledních letech. „Od roku 2000 v podstatě denně ubývá 13 hektarů půdy, kterou zabírají většinou velké průmyslové společnosti, supermarkety a logistická centra,“ říká prezident Agrární komory ČR Jan Veleba.
Zemědělci jako nájemci státní půdy také léta volali po rozšíření svého přednostního práva při nákupu pozemků. Ale i to teď lidoveckým ministrům vadí.
Kompromis se přitom zrodil už před několika měsíci mezi čtyřmi jindy rozhádanými zemědělskými svazy. Některé z nich mají přitom na politiky lidovců přirozené vazby ještě z dob ministra a šéfa strany Josefa Luxe.
Zemědělci se teď bojí, že se výrazně sníží naděje na jeho předpokládané bezproblémové přijetí vládou a parlamentem. „Jsem tím zaskočen a zklamán. Lidovci se stále více rozcházejí se zájmy těch, jejichž politiku vždycky dělali, tedy obyvateli venkova. Jsou to zkrátka nevyzpytatelní lidovci,“ reagoval Veleba.
Ze tří ministerstev řízených politiky KDU-ČSL dostal ministr zemědělství nápadně shodné a přitom zásadní připomínky k novele zákona o prodeji státní půdy.
Příkaz strany?
Ne, tvrdí Čunek Připomínky ministerstev obrany, pro místní rozvoj a financí jdou podle ministra zemědělství proti zájmům zemědělců. „Je to jednotný postoj KDU-ČSL, a proto chci jednat na koaličním principu s vedením této strany,“ uvedl Gandalovič.
Šéf lidovců Čunek však naopak považuje současný model za osvědčený, a proto jej nechce měnit. „Nejde nám o žádné tlaky na kolegu Gandaloviče. To v žádném případě. Ministři se rozhodovali sami. Co se týká přednostního práva nájemců, i v současné době mohou nájemci svůj zájem dostatečně uspokojit,“ uvedl pro MF DNES Čunek. Ten vidí korupční potenciál naopak ve změně, kterou prosazuje Gandalovič. Privatizace stovek tisíc hektarů státních pozemků je kromě impulzu pro oživení trhu s půdou brána jako jedna z posledních možností státu, jak mnohým zemědělským podnikatelům vrátit jistý dluh. Tak to minimálně vnímali všichni polistopadoví ministři zemědělství a nakonec i zákonodárci, kteří do zákona o prodeji státní půdy naroubovali stávajícím nájemcům řadu přednostních práv.
Spousta podniků totiž funguje v obležení státních pozemků (nejkřiklavější je to v pohraničí) a na této půdě hospodaří šestnáct let pouze v pronájmu. Firmy na počátku devadesátých let zprivatizovaly pouze zemědělský majetek, technologie a stáda dobytka. Hospodaření na přilehlých hektarech je tak pro ně existenční nutností.
***
* Ministr na odstřel?
Sesadit z křesla chtějí politici KDU-ČSL podle mnohých zemědělců, ale i lesnických firem současného ministra zemědělství Petra Gandaloviče. O prázdninách se předseda lidovců Jiří Čunek přidal mezi kritiky vedení Lesů ČR, kde ve shodě s opozicí prosazuje provedení forenzního auditu. Podle kuloárních informací jde Čunkovi o sloučení svého ministerstva pro místní rozvoj a zemědělství. „O tom uvažuji, ale jedině po volbách,“ tvrdí Čunek. Vzniklé „superministerstvo“ by tak ročně nakládalo s rozpočtem převyšujícím padesát miliard korun.
* Státní půda
Prodaná půda 430 tisíc ha
Zbývá 250 tisíc ha
Ročně se prodá 60 tisíc ha
Průměrná cena 5 Kč za m2
Zeměd. půda celkem 4,2 mil. ha
Státní půda se prodává od roku
1999 prostřednictvím
Pozemkového fondu. Zbytek půdy
se má prodat do roku 2012.
Pramen: Pozemkový fond
