Úbytek půdy k zemědělskému podnikání
Patrně nejzásadnější připomínka lidovců k návrhu ministerstva zemědělství je rozšířit možnost nákupu pozemků pro osoby, které vlastní v obci a v sousedícím katastrálním území nejméně 10 hektarů zemědělské půdy, avšak neprovozují zemědělskou výrobu. Současní hospodáři jsou prý podle lidovců zvýhodněni vůči vlastníkům, kteří by se chtěli v budoucnosti zemědělství věnovat, ale k půdě se již nedostanou. Ve skutečnosti by to byl ale nástroj k dalšímu odplývání zemědělské půdy k výstavbě supermarketů, skladů, bytů a k dalším nezemědělským účelům, zejména proto, že investiční a developerské firmy mají nepochybně oproti zemědělcům více kapitálu, takže by je jednoduše přeplatili. Podle poradce ministra zemědělství Miloslava Kučery by tak nebyl naplněn smysl zákona, kterým je stabilizace českých zemědělců na české půdě. „Prodej za výhodné ceny a na dlouhodobý splátkový režim se tak obrátí proti státu, protože půdní fond nebude přirozeným způsobem chráněn proti záboru ale naprosto opačně bude za státní podporu urychlen zábor zemědělské půdy pro stavební účely,“ konstatuje Kučera.
Omezení možnosti nákupu půdy zemědělci a podpora korupce
Lidovečtí ministři se ve svých připomínkách také postavili proti návrhu, aby se na základě novely zákona počítala hranice 70 procent nikoliv z nabízených pozemků, nýbrž ze všech pronajatých pozemků. Takový návrh by prý „podpořil tlak na spekulativní přípravu pozemků do nabídek“. Bohužel je to zcela naopak. Právě za situace, kdy jde do veřejné soutěže na prodej státní půdy v určitém území jen jeden nebo málo pozemků, nemá zemědělec šanci se při současném znění zákona o pozemky ucházet. Návrh ministerstva zemědělství naopak snižuje možnost manipulace s pozemky ze strany některých pracovníků pozemkových úřadů a znamená tak v praxi posun v čistotě prodeje. Jinými slovy, právě postoj lidovců podporuje zmiňovanou korupci.
Urychlit prodej půdy cizincům
Zatímco předchozí dvě lidovecké připomínky lze s určitým nadhledem chápat jako lobbyistickou iniciativu ve prospěch ministerstva pro místní rozvoj, následující dvě jsou už totálně proti duchu konzervativního myšlení a zemědělského podnikání v ČR. Zcela zásadní je přitom požadavek legislativní rady vlády na prolomení devizového zákona. Úřad Cyrila Svobody totiž navrhuje prostřednictvím novely zákona o prodeji státní půdy umožnit právnickým a fyzickým osobám ze zahraničí přímý nákup státní půdy se všemi výhodami, které mají naše zemědělské podniky a občané. Vzhledem k tomu, že novela by měla platit již od příštího roku, iniciovali by lidovci minimálně teoretickou možnost výprodeje naší půdy cizincům nejméně o dva roky dříve, než v jakém termínu to ČR slíbila v Bruselu. Také další návrh je z lidoveckého hlediska nepochopitelný - jde o faktickou diskriminaci právnických osob v zemědělství. Lidovci totiž navrhují pouze na soukromě hospodařící rolníky omezit možnosti splácet kupní cenu půdy po dobu 30 let při převodu pozemku spolu se zemědělským podnikem příbuznému v řadě přímé, sourozencům nebo manželovi. Jakkoli by se tohle mohlo zdát pro soukromé zemědělce pozitivní, jde v praxi o vytváření nerovných podnikatelských podmínek. Navíc, stejně jako je tomu téměř u všech připomínek lidoveckých ministrů, rozšiřuje tento návrh stávající možnosti korupce. Opět podle Kučery zejména tím, že vzniká vyšší riziko předprodejů půdy k dalším účelům.
Politické zadání?
Uvedený výčet lidoveckých připomínek není ani náhodou konečný, z mnohých dalších je to třeba prodej stavebních pozemků za zemědělské ceny půdy a podobně. Zásadní otázkou přitom je, proč a na čí objednávku takové požadavky vůbec vznikly, když se ještě před zpracováním návrhu ministerstva zemědělství podařilo dosáhnout generální dohody mezi všemi hlavními zájmovými organizacemi zemědělců, vlastníky i obcemi. Samozřejmě se pak nabízí ryze politické zadání s cílem poškodit ministra z koaliční strany Petra Gandaloviče a zároveň vytvářet do budoucnosti předpoklady pro vznik „ministerstva venkova“, které by bylo rádoby nástupnickou institucí ministerstva pro místní rozvoj. Do této mozaiky v podstatě zapadá i razantní škrt v rozpočtu ministerstva zemědělství ministrem financí, který je - to je ale překvapení - také člen KDU - ČSL. Nebo je to opravdu všechno jenom „náhoda?“
Autor: Petr Havel, zemědělský analytik
