Tento týden byl také publikován nepříliš známý negativní dopad zemědělství na životní prostředí, konkrétně na včely, při sečích kvetoucích pícnin pomocí mačkacích válců. Tímto způsobem hynou včely medonosné, na hektaru vojtěšky až 22 000 včel, v porostech jetele 24 000 včel, vikve obecné 68 000 včel a na hektaru svazenky zahyne až 90 000 včel, což v praxi znamená likvidaci 4 včelstev. Obecným řešením by mělo být sečení pícnin po 18. hodině, kdy se výskyt včely medonosné na porostech pícnin velmi významně snižuje. Dodat lze jen, že zejména podzimní sečení pícnin snižuje kondici zimujících včelstev, a že jedna z příčin každoročního úbytku včelstev po zimním období je podle všeho i pěstování a sečení jinak potřebných a žádoucích pícnin. Nic prostě není černobílé….
Jme-li u životního prostředí, pak je třeba zmínit blížící se (podle aktuálních údajů ale ne už v prvním pololetí letošního roku) přijetí zásadní evropské legislativy týkající se regulace spotřeby pesticidů. Bohužel je třeba konstatovat, že v důvodové zprávě k „Nařízení Evropského parlamentu a Rady o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin a změně nařízení (EU) 2021/2115“ se v kapitole 3 - „posouzení dopadů,“ podkapitole „účelnost právních předpisů a zjednodušení“ mimo jiné uvádí, že „ Hodnocení nezjistilo možná legislativní zjednodušení nebo snížení regulační zátěže, jež by usnadnila dosažení cílů udržitelného používání pesticidů. Mikropodniky nejsou z tohoto návrhu vyňaty vzhledem k důležitosti jednotného provádění opatření k omezení používání pesticidů i snížení rizika pesticidů pro lidské zdraví a životní prostředí“. Což podle všeho znamená, že o vyjmutí malých a mikrozemědělců v ČR z evidence hnojiv a použití chemických látek lze sice usilovat, je však pravděpodobné, že tuto povinnost do tuzemské legislativy zavede EU.
S využíváním chemie v zemědělství souvisí i připravovaný úplný zákaz používání glyfosátu, k němuž zřejmě dojde pod tlakem ochranářských organizací v letošním roce. To ovšem může představovat další komplikaci, mimo jiné opět v souvislosti s pícninami a obecně s meziplodinami. Ty by měly zajistit jako protierozní opatření vegetační pokryv pozemků v zimním období, na jaře před setím potravinářských plodin je však třeba růst meziplodin zastavit, což lze plnohodnotně učinit zejména prostřednictvím glyfosátu. A týká se to i vymrzajících jednoletých meziplodin v případě teplých zim. Obecně tak lze konstatovat, že zákaz glyfosátu bez adekvátní náhrady je v konfliktu s řadou protierozních opatření, a nejen pro zemědělce tak bude otázkou, jaké zvolí priority.
Existují ale přece jen i nějaké dobré zprávy, například ohledně statutu aktivního zemědělce. Ministerstvo zemědělství hledá podle svého vyjádření možnosti, jak původně rozsáhlou byrokracii spojenou s prokazováním aktivního zemědělce snížit, a to na základě připomínek ASZ ČR. Do původních podmínek by tak měla být doplněna možnost prokázat příjmy nejen zprávou auditora, ale i doložením účetních dokladů. Nemělo by jít přitom o veškeré příjmy, ale pouze o takové doklady, které prokáží podíl minimální zemědělské výroby ve výši 30 procent příjmů za předchozí účetní období.
Veřejnost v ČR ale více než zemědělská byrokracie zajímá vývoj cen potravin a příčiny současného stavu. K cenám potravin se přitom vyjadřuje kdekdo, což se v praxi blíží legendárním hospodským znalostem o nejlepší možné soustavě národního fotbalového týmu. Přesto lze dohledat i skutečně objektivní a emocemi nezatížené analýzy, jejichž nejlepším příkladem je rozsáhlý rozhovor s Janou Matesovou, bývalou zástupkyní ČR při Světové bance. Zájemci jej najdou ZDE.
V této souvislosti je nicméně vhodné konstatovat, že raketový růst cen základních potravin není jen problémem ČR a částečně EU, ale také třeba v USA. Tam se podle posledních dat z tohoto týdne mimo jiné v průběhu posledního roku zvýšily o 70 procent ceny vajec, přičemž cena 12 kusů vajec činí aktuálně 4,82 amerických dolarů, což je více, než v ČR. V lednu letošního roku pak se pak ceny v USA zvýšily meziměsíčně o 8,5 procenta…
Petr Havel