Biohospodářství se dostalo opět do čela pozornosti zejména kvůli ruské agresi. Sektor totiž může pomoci EU zabezpečit dostatek potravin a dosáhnout energetické nezávislosti, a tedy snížit její závislost na dovozu z Ruska. Uvědomuje si to i Evropská komise, která také připomíná, že biohospodářství nesmí fungovat na úkor životního prostředí.
Biohospodářství ve své podstatě znamená využívání biologických zdrojů ze země a moře, jako jsou rostliny, plodiny, lesy, ryby, zvířata a mikroorganismy, k výrobě potravin, materiálů a energie.
Příležitost představují například chemické látky vyrobené z biologických zdrojů, které mohou přeměňovat řasy na palivo nebo recyklovat textil a další materiály. Potenciál také spočívá v možné přeměně vedlejších průmyslových produktů na hnojiva.
Od roku 2014 vynaložila Evropská unie na výzkum a inovace v biohospodářství již 3,7 miliardy eur. Mezi podpořenými projekty jsou například „biorafinérie“, díky nimž je možné přeměňovat biomasu na biopaliva či polymery, které mohou nahradit ropu při výrobě některých plastových produktů.
Poptávka po biomase neustále roste, což však může představovat problém. Biomasa je totiž důležitá při produkci potravin, krmiv, při ochraně biodiverzity, zachytávání uhlíku nebo při výrobě energie. Nároků je tak zkrátka mnoho, zatímco objem biomasy zůstává omezený.
Evropská komise ve své zprávě o biohospodářství z června 2022 upozorňuje, že zvýšená poptávka po biomase brzy narazí na své „ekologické hranice“, kdy příroda nemůže splnit všechny požadavky najednou bez toho, aby došlo k jejímu poškození. EU proto musí k sektoru přistupovat opatrně tak, aby přinášel užitek, nikoliv environmentální škody.
„Studie naznačují, že rozdíl mezi potenciální poptávkou po biomase a její udržitelnou nabídkou může do roku 2050 činit 40 až 70 %“ v závislosti na scénářích,“ podotkl v loňském rozhovoru pro EURACTIV John Bell, ředitel odboru výzkumu a inovací Evropské komise.
Odborníci proto navrhují uplatnit ve využívání biomasy „kaskádovitý princip“. To znamená, že například dřevo se nejprve využije pro dřevěné výrobky, jako jsou stoly či židle. Ty se používají co nejdéle, v různé formě, a když už je není možné dále používat, recyklují se například tak, že je možné je využít ve stavebnictví. Až na samotném konci životního cyklu se pak dřevo spálí a vyrobí se z něj energie.
Biohospodářství jako příležitost pro zemědělce
Zemědělci jsou s biohospodářstvím úzce spjati. Farmáři se totiž nemusí soustředit jen na produkci obilí, masa a dalších produktů, ale i na výrobu energie či potřebných materiálů.
Evropská zemědělská organizace Copa-Cogeca upozorňuje, že biohospodářství není jasnou součástí Zelené dohody pro Evropu, nedostalo se mu proto dostatečné pozornosti. Evropští zemědělci tak vítají, že se právě švédské předsednictví v Radě EU rozhodlo tématu ujmout a posunout ho vpřed.
Švédové chtějí v tématu biohospodářství dosáhnout nejen oživení debaty, ale i společné pozice členských států EU. O té by se mělo v rámci pracovního výboru Rady pro zemědělství jednat v pondělí 20. února, a to s tím, že ministři zemědělství by ji mohli schválit na jednání o měsíc později.
Ministři zemědělství členských zemí EU jednali o tématu již v lednu, zatím ale bez toho, aby se dohodli na konkrétní pozici. Shodli se však na tom, že potenciál biohospodářství je potřeba lépe využít a že je potřeba ho z evropské úrovně podpořit.
„Rozvoj biohospodářství nám může výrazně pomoct ve snižování závislosti Evropské unie i České republiky na fosilních palivech a neobnovitelných surovinách. Musíme začít více využívat zbytkovou biomasu a podporovat modernizaci malých a středních podniků. To přispěje i ke vzniku pracovních míst,“ uvedl k jednání náměstek ministra zemědělství Radek Holomčík s tím, že Česko vidí potenciál i ve větším využívání dřeva ve stavebnictví.
Přínosy potvrzují i samotní zemědělci.
„Posílení evropského oběhového biohospodářství představuje konkrétní možnost, jak snížit naši závislost na dovozu fosilních paliv, a zároveň posílit hospodářskou strukturu venkova a zmírnit změnu klimatu,“ uvedla organizace Copa-Cogeca ve svém lednovém stanovisku.
„Všude v EU se rozvíjejí projekty biohospodářství, které představují více než 9 % pracovní síly a téměř 5 % našeho HDP,“ dodalo sdružení.
Rozvoj biohospodářství patří k cílům nové společné zemědělské politiky EU, která začala fungovat s rokem 2023. Obsahují ho i strategické národní zemědělské plány členských zemí, včetně toho českého.
Autor: Aneta Zachová
Zdroj: Euractiv.cz
