V nejvýchodnějším cípu naší země, na severovýchodním úpatí malebných Moravskoslezských Beskyd se rozkládá obec Karpentná (787 obyvatel). Ves do roku 1980 samostatná dnes náleží k městu Třinec, se kterým je již díky takzvané slezské zástavbě (to znamená - staví se všude) prakticky propojená. Zdejší podhůří tvoří rozmanitá krajina luk, pastvin, potoků a remízků posetá všudypřítomnou a zahušťující se zástavbou samostatných obydlí. A v tomto exponovaném, ale stále ještě oku milém prostoru sídlí Farma Petra Křižánka.
Historie usedlosti sahá až do roku 1860, původní majitelé však museli sedlačení v padesátých letech minulého století opustit a uvolnit místo JZD. V roce 1972 ji zakoupili prarodiče současného hospodáře jako neobyvatelnou ruinu. Rodina usedlost dle možností postupně opravovala a rekonstruovala až do dnešní, zdejším podmínkám vyhovující podoby. Vznik stávající ekofarmy se datuje k roku 1991, kdy rodiče Petra Křižánka zakoupili od původního majitele půdu vrácenou v restituci (necelých 20 hektarů) a s nadšením začali hospodařit. Navázali tak na téměř stoletou tradici statku. Shořelý seník JZD se podařilo odkoupit v roce 2011 a zbytek areálu pak v roce 2015. Řada objektů musela být zbourána a některé, například seník, šly ještě zrekonstruovat. Postupně zde rodina Křižánkových vybudovala farmu, na níž mohou být náležitě hrdí. Chloubou je výstavba nové stáje, která krásně zapadá do zdejší krajiny, a také provoz jízdárny a jezdecké školy.
Chod hospodářství zajišťuje celá rodina od nejmladší dcery až po nejstaršího člena rodiny, navíc pomáhá jeden zaměstnanec z válkou postižené Ukrajiny. Díky zdejší unikátní zástavbě musí Křižánkovi přizpůsobit práci daným podmínkám a hospodařit na malých pozemcích mezi domy. Tak mezi nimi pasou, sekají, suší, přemisťují ohradníky, přehánějí dobytek a přesouvají zemědělskou techniku. Celková rozloha zhruba 95 hektarů v 33 půdních blocích od 0,33 až po jeden výjimečný 21 hektarový, to vše ještě v osmi katastrech, je převážně pronajata od 100 malých vlastníků. Dvacet procent z celkové výměry tvoří orná půda, zbytek jsou pastviny a louky. Při tak neuvěřitelně náročných podmínkách se Křižánkovým podařilo vytvořit velmi rozmanité hospodářství s hlavním zaměřením na chov masného skotu v kontrole užitkovosti (140 kusů) a koní, ale nechybí zde ani drobné domácí zvířectvo – slepice, kachny, králíci a pár přeštických prasat. Dále zajišťují chod jízdárny, jezdecké školy a ustájení koní včetně jezdeckého výcviku klientů. Rovněž tak osevní postupy zaměřené na krmné plodiny nepostrádají pestrost - sejí oves, tritikale, pohanku, hrách, jetel, hořčici, jetelotravní směsi, jako je landsberská směs, nebo čirok. Ke hnojení používají Křižánkovi výhradně vlastní statková hnojiva a zelené hnojení. Na vlastních pozemcích vysazují stromy formou řadové výsadby, ale i aleje a remízky. Ke stávajícím krajinným prvkům na obhospodařovaných pozemcích se chovají velmi šetrně a udržují jejich funkčnost. Celá farma hospodaří v ekologickém režimu.
Komisi velmi zaujalo, že hospodář, aby zamezil již schvalovanému developerskému projektu velké zástavby okolní půdy, tuto násobně předraženou na úvěr koupil a zachoval ji v zemědělském půdním fondu na úkor rychlosti rozvoje farmy.
V nebližší budoucnosti chce rodina obnovit původní sad, plánuje zpracování ovoce a chov včel a vybudování několika tůní a dvou rybníčků.
Stanislav Rampas, člen hodnotitelské komise programu Pestrá krajina