Jak velký rozsah zemědělské půdy vlastní brněnské biskupství a farnosti ve vaší diecézi?

Biskupství brněnské vlastní přibližně 1500 ha zemědělské půdy. Z toho pouze 200 ha získalo zpět v rámci zákona č. 428/2012 Sb., ostatní pozemky jsme zakoupili za účelem dlouhodobé investice a  všechny tyto pozemky propachtováváme.

U farností a kapitul brněnské diecéze je situace původu jejich zemědělských pozemků opačná. Přibližně 2700 ha zemědělské půdy bylo těmto 451 subjektům vráceno v rámci výše uvedeného zákona. Zbylou výměru cca 1300 ha vlastnily farnosti a kapituly nepřetržitě i před rokem 1989, něco málo zakoupily později jako investici.

Hospodaří na vašich pozemcích přímo farnosti či subjekty spadající pod vaši diecézi?

Žádná z farností ani kapitul nemá dostatečně velké celky pozemků, aby mohla hospodařit sama, průměr činí 8,8 ha na subjekt. Proto všechny zemědělské pozemky námi zřízené subjekty propachtovávají.

Jakým způsobem hospodaříte ve svých lesích?

Subjekty zřízené biskupstvím disponují celkem 970 ha lesa, z toho brněnská kapitula vlastní 180 ha. Většina těchto lesů je svěřena do pachtu biskupství, které na nich hospodaří vlastními silami. Pouze nepatrný zlomek farností se stará o své lesní pozemky samostatně, většinou díky zkušeným, schopným a obětavým farníkům.

Jak významný z pohledu příjmů je pro brněnské biskupství a jednotlivé farnosti pronájem zemědělské půdy?

Příjem z pachtů biskupství činí 5 milionů korun za rok, což tvoří pouze doplňkový zdroj financování diecéze.  U farností, na rozdíl od biskupství, jsou pachty často jediným příjmem - kromě  kostelních sbírek.

Jaké jsou další zdroje příjmů vaší diecéze a jednotlivých farnosti?

Struktura příjmů i výdajů je nejlépe patrná z výroční zprávy, která je k dispozici na stránkách brněnského biskupství (www.biskupstvi.cz). Velmi zjednodušeně je možné říct, že klíčové příjmy jsou tvořeny státním příspěvkem, který bude ukončen již v roce 2030, dále jsou to dary věřících a příjmy, které plynou z hospodářské činnosti.

Jaká je naopak struktura výdajů vaší diecéze? Na jaké účely vynakládáte nejvíce prostředků?

Největším pravidelným výdajem jsou náklady na mzdy kněží a dalších zaměstnanců v pastoraci nebo administraci diecéze. Dále jsou to náklady na pastorační aktivity a také výdaje spojené s opravami a údržbou převážně sakrálních staveb.

Podle jakých kritérií se tedy rozhodujete o tom, komu pronajmete vaší půdu?

Vždy uzavíráme smlouvy s místními zemědělci nebo zemědělskými společnostmi. Bezprostředně po vydání většiny pozemků v rámci církevních restitucí jsme se snažili navázat spolupráci se soukromými zemědělci. Bohužel se nám tato spolupráce v některých případech příliš neosvědčila, protože někteří zemědělci pachtovné dlouhodobě neplatili nebo je hradili až po mnoha urgencích. V současné době máme smlouvy s těmi soukromými zemědělci nebo podniky, s nimiž se nám spolupráce osvědčila. U pozemků nad pět hektarů je pro nás podstatným kritériem, s jakou odpovědností vůči půdnímu fondu pachtýř hospodaří.

Vaše diecéze má poměrně dlouhou společnou hranici s Arcidiecézí vídeňskou a Diecézí St. Pölten. Jste v kontaktu se svými rakouskými kolegy ohledně správy zemědělské a lesnické půdy? Pokud ano, jak se liší přístup církve v Rakousku ke správě majetku od přístupu církve v Česku?

S kolegy ze sousedních diecézí spolupracujeme především v rámci pastoračních aktivit, například v oblasti církevní turistiky nebo na projektu Noc kostelů.

Jak vy osobně vnímáte rozdíl mezi soukromým hospodařením a tzv. agrobyznysovým zemědělstvím?

Nevím, co si mám přesně představit pod pojmem agrobyznysové zemědělství a jak je porovnat s hospodařením drobných zemědělců. Naše diecéze nemá žádné větší celky pozemků, na kterých by mohla sama hospodařit. Předpokládáme však, že pokud je vlastník  zároveň hospodařícím zemědělcem, chová se k vlastní půdě s větším respektem.  A jak už jsem řekl, u všech našich pachtýřů očekáváme, že se budou vůči půdnímu fondu chovat odpovědně.

Jak mají postupovat soukromí zemědělci, kteří by si chtěli pronajmout půdu přímo ve vlastnictví vašeho biskupství či jednotlivých farností?

V současné době má biskupství propachtováno 100 % pozemků vhodných k zemědělské činnosti. Ve většině případů jsou to smlouvy dlouhodobé na pět a více let. Ve farnostech bych doporučil obrátit se přímo na místního pana faráře.

Co podle vás může soukromým zemědělcům přinášet spolupráce s církví kromě pronájmu půdy?

V církvi mohou najít dlouhodobého a spolehlivého partnera.

V čem je naopak podle vás přínosné pro představitele vaší diecéze, když spolupracují se soukromými zemědělci?

Pokud v nich také nalezneme spolehlivé a zodpovědné partnery, stávají se pro nás zárukou, že je půda v dobrých rukou a nebude zdevastována.

Jak byste si do budoucna přál, aby vypadala spolupráce mezi církví a soukromými zemědělci ve vaší diecézi?

Aby hospodařili s respektem k půdě a vnímali ji jako dar, který nám všem Bůh svěřil. V tomto duchu na nás také apeluje papež František.

A jaký máte vy osobně vztah k zemědělství a venkovu?

Vyrůstal jsem v malém městě v rodinném domku. Chovali jsme drobná hospodářská zvířata a díky větší zahradě jsme měli ovoce a zeleninu zajištěné z vlastních zdrojů. Asi i díky tomu vnímám člověka jako součást stvoření. A také jako dobrého hospodáře, který se má starat tak, aby to, co mu bylo svěřeno, přinášelo trvalý užitek.             

Rozhovor vedl: Tomáš Zavadil

Rozhovor vyšel v časopise Selská revue (č. 2/2023), který je 7x ročně distribuován prostřednictvím České pošty členům ASZ ČR.