Někteří čeští zemědělci upozorňují na to, že ukrajinské obilí může překračovat limity pro množství pesticidů nebo v něm mohou být plísně. V tuzemských potravinách to ale nejspíš problém nebude.
Úřady, kterým se často vytýká, že kontrolují příliš přísně, nepovolí překročení norem a pekárny nebudou riskovat pečení z nekvalitní mouky. České mlýny si také kvalitu ohlídají, domnívá se člen představenstva Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Jiří Michalisko.
O kvalitě hovoří i výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů ČR Bohumil Hlavatý. „Podle našich informací se obilí z Ukrajiny do Česka nedováželo, a to ani v poslední době. Bylo několik pokusů dovézt menší množství obilí, ale ukázalo se, že skutečně neodpovídá požadavkům na kvalitu podle české a evropské legislativy, a z tohoto důvodu se z něj mouka nesemlela a tato pšenice se do českých pekárenských výrobků nedostala,“ řekl MF DNES ředitel.
Navzdory poklesu cen na přehlceném trhu pečivo hned nezlevní, soudí expert z České zemědělské univerzity v Praze Tomáš Maier. Ke snížení cen by mohlo dojít až po dlouhodobějším poklesu na burzách. Hlavatý se kvůli antimonopolnímu úřadu nechtěl k cenám vyjadřovat. Pouze poznamenal, že pečivo je v Česku stále páté nejlevnější v Evropské unii.
Sklizeň nebude kam dát
Že mají čeští zemědělci s odbytem obilí problém, bylo jasné od loňského podzimu. Tehdy se prý obchod prakticky zastavil. Podle aktuálního průzkumu Zemědělského svazu ČR mají farmáři ve skladech 2,6 milionu tun obilí, což je o 40 procent více než loni.Vzhledem k tomu, že se loni sklidilo zhruba 7,5 milionu tun základních obilovin, jde o necelou třetinu úrody. „V silech zůstává nejčastěji pšenice – je jí k dispozici 1,6 milionu tun oproti milionu tun loni v březnu,“ popisuje mluvčí svazu Vladimír Pícha.
Michalisko to považuje za menší problém. Ten velký přijde s letošní sklizní, kterou nebude kam uskladnit. „Naše produkce je závislá na skladovací kapacitě našich sousedů,“ popisuje zemědělec, který hospodaří na zhruba 120 hektarech. V posledních letech dodával pšenici do Polska, nyní mu tamní obchodníci sdělili, že letos má smůlu.
Šance, že by Poláci do sklizně za čtvrt roku dokázali větší část zásob vyexpedovat, je podle Michaliska minimální. „Mají kapacitu přepravy na asi 300 tisíc tun měsíčně. A naskladněných polských pšenic a dalších obilovin je zhruba šest milionů tun,“ tvrdí. Skladovací prostory navíc musejí projít sanitací zhruba měsíc před uskladněním nové úrody.
A tamní obchodníci se do prodeje nehrnou. Kvůli poklesu cen by totiž mohli nyní prodávat za zhruba pět tisíc korun za tunu, přičemž před několika měsíci nakupovali v přepočtu za osm tisíc za tunu.I proto Polsko a další státy sáhly k zákazu dovozů. „Považuji to za strašně nešťastné, odporuje to pravidlům jednotného trhu,“ říká o zákazu Maier. Podle něj je potřeba větší solidarity s napadeným státem.
Na Ukrajině zemědělci nicméně nemusí dodržovat tak přísné podmínky střídání plodin nebo používání pesticidů jako v EU. Podle Michaliska by v případě, že by tamní farmáři měli stejné povinnosti jako zemědělci v Evropě, produkovali oproti současnosti necelou polovinu pšenice.
Většina zásilek podle něj není určená pro přímý prodej, ale končí v gastronomických zařízeních. „Je třeba zdůraznit, že tyto zásilky rovněž nemusí splňovat přísné evropské standardy pro chov drůbeže,“ dodal.Michalisko se také do budoucna obává prodeje polského krmného obilí smíchaného s ukrajinským do států, odkud Česko dováží vepřové maso. Jedy z plísní mohou poškodit zdraví zvířete, i když budou těsně pod normami. Stát by proto měl pečlivěji kontrolovat import masa.
Autor: Jan Drahorád
Zdroj: iDnes.cz