Tady jsou fakta:
V roce 2015 bude zrušena mléčná kvóta. Do té doby bude každý stát navyšovat svoji kvótu o 1% až do kvótového roku 2013/2014. Pouze italští farmáři mají výjimku, skokový nárůst kvóty okamžitě o 5% v kvótovém roce 2009/2010. Zemědělci, kteří překročí svoji kvótu o více, jak 6% budou platit o 50% vyšší pokutu.
Dopady pro české zemědělství jsou neutrální, již teď nejsou čeští producenti mléka schopni plně využít stávající kvótu. Dopad lze předpokládat do ceny, která bude více kolísat a bude se spíše držet blíž světové ceně mléka.
Další podpora „decouplingu“ se týká především staré patnáctky. Je dohodnuto, že na konci roku 2013 bude možné ve vazbě na produkci pouze podporovat jen krávy bez tržní produkce mléka, ovce a kozy. Tento výsledek jednání nemá pro zemědělství v České republice zásadní dopad.
Velkou novinkou novely Směrnice je tzv. článek 68, který umožňuje státům využít až 10% objemu finančních prostředků na jiné účely, nežli jsou přímé platby. Z tohoto množství je však pouze 3,5% možné využít pro podporu citlivých sektorů zemědělství, které si definuje členský stát, zbytek pak na možné úhrady různých typů rizik jako jsou přírodní katastrofy nebo různé nákazy u zvířat. Tento článek je velmi kontroverzní. Umožňuje členským státům znovu propojit platbu ve vazbě na produkci zejména mléka, skotu, ovcí, koz a podporu znevýhodněných regionů. Také finanční síla jednotlivých států je značně rozdílná - není 10% jako 10%.
Nové členské státy nemusí převádět svůj systém plošné platby na tzv. platbu na farmu až do roku 2013. To je pro české zemědělství dobrá zpráva, protože jakákoliv změna zajetého systému vyvolává pochybnosti a zvýšené transakční náklady. Tedy v systém SAPS se nic měnit nebude.
Nové členské státy dostaly od Komise k rozdělení podle zvláštního klíče 90 milionů eur ročně. Tyto peníze je možné použít k podpoře například chovu dojných krav v souladu s článkem 68 (viz výše). Česká republika dostala do svého rozpočtu dárek 9,019 milionu eur.
Oproti této kompenzaci, je umožněno starým členským státům nevracet nevyčerpané peníze zpět do bruselské pokladny, ale mohou je použít rovněž na pokrytí citlivých sektorů v souladu s článkem 68 nebo je přesunout do Programu rozvoje venkova. V tomto bodě lze očekávat vytvoření velkých rozdílů v systému dotování mezi jednotlivými státy. Pro nové členské státy to znamená zeslabení jejich konkurenceschopnosti.
První stránky novin plnil fakt, že přímé platby budou zemědělcům kráceny a finanční prostředky se přesunou do Programu rozvoje venkova. Toto téma vyvolalo nejvíce emocí. Konečné rozhodnutí, platné do roku 2013 je, že zemědělci, kteří dostávají více jak 5.000 eur dotací budou kráceni o 5%. Peníze budou přesunuty do Programu rozvoje venkova příslušného státu. Tento přesun se zvýší do roku 2012 na 10%. Zemědělské podniky, které dostávají více, jak 300.000 eur budou kráceny o další 4% z částky, která tento limit přesahuje. Takto získané prostředky budou spolufinancovány ve II. Pilíři SZP 90% Evropskou Unií v případě České republiky.
Jaký bude dopad pro zemědělce v České republice? Dostanou méně o několik miliard v plošné platbě, ale selektivně budou moci o několik miliard více investovat.(nejenom farmáři) pod byrokratickými pravidly Programu obnovy venkova.
Výsledkem jednání je i zvýšená podpora mladých farmářů, kde je navýšena hranice maximálního čerpání z 55.000 eur na 70.000 eur.
Je zcela opuštěn systém ukládání půdy do klidu.
V systému „Křížové shody“ (Cross compliance) došlo ke zjednodušení a posunu zavedení kontroly některých směrnic až od roku 2013 (tzv. oddíl C, veterinární směrnice a animal welfare). Naopak, ministři odsouhlasili zpřísněná pravidla pro tzv. Správnou zemědělskou praxi (GAEC), kde je zahrnuta ochrana vod.
Intervenční nákupy, jako systém záchranné sítě byl sice zachován, ale výrazně změněn. Byla zrušena intervence pro vepřové maso a nulová intervence je pro ječmen. Během intervenčního období bude umožněn nákup za garantovanou cenu 101,31 eur/t do výše 3 milionů tun. Další intervence bude prováděna tendry.
Členské státy mohou zavést omezení malých plateb, kde je spodní limit buď 250 eur dotace, nebo 1 ha zemědělské půdy.
Byla zrušena tzv. prémie pro pěstování energetických plodin ve výši 45eur/ha.
Společná zemědělská politika se neustále mění. Skončila jedna diskuse, začíná druhá.
Trend je dlouhodobě jasný a projevil se i v jednání o Health Check. I přes snahu některých států zachovat protekcionismus evropských zemědělců bylo dosaženo dohody, která pomalu posouvá zemědělství směrem k normálnímu podnikání a dotace směrem k platbě za zboží, které na trhu nekoupíte.
Na programu je rozpočet na roky 2013-2020 a podoba Společné zemědělské politiky po roce 2013.
Health Check obsahuje v závěru společnou deklaraci Komise a Rady ministrů, která otvírá dveře českému předsednictví k diskusi o odstranění nespravedlivých rozdílů v přímých platbách mezi členskými státy Evropské Unie.
Kolik eur poveze supící vlak Společné zemědělské politiky po roce 2013? Diskuse začíná.
Michal Pospíšil, zahraniční tajemník ASZ ČR
