Gandalovičův zásah
Zcela ilustrativní byl přitom přístup (pokolikáté už?) pracovníků Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Ti zcela nad rámec a defakto proti záměrům EU vymysleli, že pokud bude provedena u některého zemědělce kontrola a dotyčný se bude chtít proti výsledku kontroly odvolat (a bude tedy zahájeno správní řízení), přestane mu SZIF vyplácet dotace. Jasný alibismus a pohodlnost instituce, která má být i díky tomu, že je dominantním distributorem agrárních podpor, spíše rádcem a přítelem zemědělských podnikatelů. Teprve až na zásah ministra Petra Gandaloviče SZIF svůj původní, ortodoxně hájený postoj přehodnotil. Výsledkem je, že výplaty dotací v řádných termínech budou prováděny všem, a pokud do termínu výplat zasáhne správní řízení, dostane odvolávající se zemědělec peníze také. Pouze v případě, že zjištěné pochybení bude potvrzeno a bude takového charakteru, že bude nutné přistoupit ke krácení dotací, bude muset příslušnou částku dodatečně vrátit.
Počet kontrolních bodů
Výrazně se také oproti původní představě z jara letošního roku snížil počet kontrolních bodů, tedy „kontrolovaných požadavků“. Těch bude nakonec 29, přičemž každý z nich bude kontrolován již známou metodikou jednotlivých kontrolních organizací a bude tedy v zásadě podmnožinou již existujících kontrol. To má své výhody - k zemědělci nepřichází žádná kontrola navíc, a když bude podnik vybrán do CC, tak již tam příslušná kontrola ze stejné organizace na stejný typ kontrol nepřijde. Kdyby kontroly CC nebyly podmnožinou národních kontrol, zvýšil by se jejich celkový počet a navíc by vznikla nová státní instituce. Kromě toho jsou v porovnání s příslušnou tuzemskou legislativou kontroly CC v řadě případů změkčeny. Například těsnost jímek se nebude kontrolovat na veškeré nebezpečné látky podle zákona o odpadech, ale jen v případě ropných látek. U označování zvířat zase stačí jen konstatovat, že zvíře bylo v minulosti označeno, zatímco z hlediska národního předpisu je třeba, aby zvíře mělo obě ušní známky. Podstatné také je, že zemědělské podniky, u nichž byla v minulosti zjištěna nějaká pochybení, nebudou touto skutečností diskriminováni. Na začátku bude pro všechny „stejná startovací čára“ bez ohledu na historii předchozích kontrol. To platí ale jen pro první rok - v dalších letech budou již podniky, u nichž bylo v rámci CC zjištěno pochybení, považovány za více rizikové a pravděpodobnost jejich zařazení do plánu kontrol se tak zvýší. Ohlášení kontrol bude vycházet z dosavadních předpisů - to znamená, že kontrola by se měla ohlásit zpravidla do 14 dnů předem, aby si mohl zemědělec připravit potřebné dokumenty. V případě plemenářských kontrol ale platí ohlášení 48 hodin předem, opět podle současných předpisů. Podle evropské legislativy jsou to právě kontroly evidence zvířat, které budou tvořit nejvyšší počet kontrol - podle EU je totiž povinnost kontrolovat 10 procent podniků zabývajících se živočišnou výrobou. Ministerstvo zemědělství ale hodlá požádat Brusel o výjimku, aby bylo předmětem plemenářských kontrol pouze pět procent podniků. Podle všeho bude žádost o výjimku úspěšná, dosáhly jí totiž i jiné země. Přesto nelze čekat pokles počtu plemenářských kontrol na polovinu dříve než v roce 2011 - nejprve totiž musí splnit požadavky EU sama Česká plemenářská inspekce.
Evidence krajinných prvků
Obecnou podmínkou čerpání dotací je již v současné době údržba krajinných prvků. Ty však nejsou dosud zakresleny v evidenci půdních bloků, to se ale má změnit v příštím roce. Pro zemědělce je přitom podstatné, že by měli sami vyvinout iniciativu vedoucí k zákresu krajinných prvků do LPIS, protože od roku 2010 budou na tyto plochy pobírat stejné dotace jako na zemědělskou půdu. Registrace krajinných prvků bude možná na regionálních zemědělských agenturách, kde bude možné do LPIS poté, co dokončí příslušnou metodiku zákresů ministerstvo zemědělství, také do LPIS krajinné prvky reálně zakreslit.
GAEC
Kromě zmíněných 29 kontrolovaných požadavků v rámci CC se bude od příštího roku týkat zemědělců hospodařících v LFA oblastech také kontrola deseti bodů dodržování správné enviromentální praxe GAEC. Ty stávající ale budou muset hodně rychle změnit. Letošní audit Evropské Komise totiž konstatoval, že současná konstrukce GAEC v ČR nezabezpečují smysl těchto kontrol, což je především prevence vodní a větrné eroze. Pokud by ČR současný návrh neupravila, hrozí zemědělcům zastavení dotací z Bruselu. Je ilustrativní, že o tomto problému věděli úředníci SZIF a ministerstva zemědělství (Landa, Trnka, Picková a další) minimálně dva roky, přesto se v konstrukci GAEC za celou dobu nic nestalo. Vzhledem k tomu, že přístup úředníků byl fakticky obcházením legislativy EU a znevěrohodnil ČR v EU s rizikem ztráty části dotací pro zemědělce, bylo by žádoucí vyvodit z toho personální důsledky. Tak či tak, ČR bude muset na nové GAEC přejít nejpozději v roce 2010. Je přitom dobré vědět, že pokud praxe ukáže, že také některé z dalších kontrolních bodů nepřinesou žádoucí efekt, může být jejich váha v „sankčním koši“ zvýšena, ale i naopak snížena. Stejně bude možné v budoucnosti měnit jejich počet, a to zcela v gesci ministerstva zemědělství. Chtějí-li tedy zemědělci v ČR dosáhnout a udržet minimální počet kontrolovaných povinností, musí je především sami dodržovat.
Petr Havel
