Bezové mámení

Sdílejte článek
Bezové mámení

Dnes nás okouzluje svými voňavými květy a pro své blahodárné účinky je i oblíbenou a vyhledávanou bylinou. Ačkoli se jedná o planý keř rostoucí běžně třeba i u silnice, manželé Vondrákovi mu propadli natolik, že ho pěstují profesionálně.

Dlouhá léta Vondrákovi podnikali v jiném oboru. Radek se věnoval IT a vedl partnerskou prodejnu telefonního operátora, Renata pracovala jako dotační expertka a projektová manažerka. Dnes je potkáte téměř výhradně v holínkách a s rukama zabarvenýma od bezové šťávy. Na dohled od bájné hory Blaník, ve vesničce Křížov, se starají o stádo ovcí, a hlavně o pětihektarový bezový sad.
 
„Když jsem v roce 2012 nastoupila jako zahraniční tajemnice v Asociaci soukromého zemědělství, otevřel se mi úplně jiný pohled na venkov. Došlo mi, že to, co dělá venkov venkovem, je pod širým nebem a ne doma nebo v kanceláři za počítačem. Jednou jsem přiletěla z Bruselu a nadhodila Radkovi myšlenku, co kdybychom založili farmu. A on na to, že už o tom dlouho uvažuje,“
vzpomíná na začátky nového života Renata Vondráková.
 

Chtít a vytrvat

Cesta k vysněnému cíli však nebyla snadná. Čtyři roky hledali vhodný pozemek a dalších pět let budovali farmu, než se stala soběstačnou. „Nebylo jednoduché najít nemovitost na prodej, která by měla i zemědělské pozemky. Nakonec jsme získali tenhle objekt, který je jen dvacet kilometrů od našeho původního bydliště,“ říká spolumajitelka farmy, která prodala rodinný dům, vzala si hypotéku a společně s manželem začali budovat nový život.
 
„Původně jsme netušili, kterým směrem se vydáme, co zde budeme pěstovat a chovat. Věděli jsme jedno – zkušenost ze zahraničí nám ukazovala, že v Evropě je možné se uživit i na pár hektarech. Jen je potřeba najít správný směr,“ směje se Renata. Po poradě s odborníky Vondrákovi zjistili, že trendem je pěstovat na orné půdě cokoli, co se běžně sbírá ve volné přírodě, jako jsou šípky, maliny, jahodník, lípa atd. Rozhodli se, že na pěti hektarech vysadí černý bez. Dnes pěstují 3256 stromů odrůdy Haschberg a Sampo v biokvalitě.
 
I když se mnohým může zdát život v bezovém sadu romantický, na nějaké velké procházení mezi rozkvetlými keři příliš času nezbývá. Vondrákovi se nezastaví po celý rok, ani v zimě. Od září do poloviny února prodávají, co v létě a na podzim nasbírali a zpracovali. „Jen za letošní leden jsme vypravili víc než sto padesát objednávek. A jelikož produkty máme ve skle, tak k tomu připočtěme balení. Zkrátka nějaký čas nám to zabere. Plus nutná administrativa a další výroba, protože stále něco dochází,“ bilancuje Renata.
 

Práce od vidím do nevidím

Hned počátkem jara pak vyrážejí do terénu. Největší práce je však čekají koncem léta a na podzim při sklizni bobulí. To jim vypomáhá až pětadvacet brigádníků a všichni jedou ‚nadoraz‘. V těchto dnech se skoro nevyspí. Vstává se o půl sedmé a jede dlouho do noci. Zatímco brigádníkům v šestnáct hodin končí směna, Vondrákovým v tu dobu začíná druhá.
 
„Ze sadu svezeme bobule, ještě ten večer je strojově odstopkujeme, vylisujeme z nich šťávu a po jedenácté v noci můžeme začít pasterovat a stáčet do lahví nebo bag-in boxů,“ nechává nás nahlédnout do své práce farmářka.
 
Ve dvě ráno by mohlo být hotovo. Ovšem někdy ještě ze spodních kalů, které se drží v nádržích, Vondrákovi vyrábějí rosoly. A tak na spánek musí stačit hodinka či dvě. Něco se podaří dospat přes den. „Loni jsme ale bobule sbírali jenom deset dní, tak se to dá vydržet. Za těch deset dní jsme jich sebrali přes šest a půl tuny,“ směje se Renata Vondráková.
 
Přitom úplně původní představa manželů byla, že se uživí pouze prodejem do výkupu. Tato idea však velmi rychle vzala zasvé. A tak se hlavním odbytištěm stal vlastní e-shop. Velmi rychle si našel své zákazníky. Rok od roku, jak sad roste, jejich produkce skokově narůstá. Loni nasbírali víc než jeden a půl tuny bezového květu a již zmiňovaných více než šest a půl tuny bobulí. Využije se doslova každá kulička. „Bez je opravdu významná léčivka. Až do 2. světové války se jím léčila většina respiračních a zánětlivých onemocnění. Pořekadlo ‚Před heřmánkem smekni, před bezem klekni‘ od nepaměti dokládá, že bez černý je zkrátka bylina s uzdravovací mocí.“
 
Renata z květů i plodů vyrábí mnoho lahodných i léčivých produktů, počínaje mošty, džemy či sirupy až po tinktury nebo čaje. Nabízí dokonce i malou zvláštnost. „Bez trhaný před letním slunovratem slouží jako magický talisman. Můžete ho použít pro ochranu vlastního obydlí nebo jako dárek pro někoho blízkého.“
 
Člověka by mohlo napadnout, jestli se jim bez ještě ‚nepřejedl‘. Renata se však usmívá: „Pijeme ho ve všech jeho formách a ještě nás to neomrzelo. Na smažené bezové květy neboli kosmatice jsme ale v sezoně ještě nikdy neměli čas. Co však dodržujeme pravidelně, je dvakrát denně deci bezového moštu. Možná i díky tomu vydržíme ten pracovní nápor a taky jsme zdraví. Je to obrovská nálož vitaminů,“ pochvaluje si podblanická farmářka.
 

Harmonie těla i duše

Bez černý Vondrákovým za ta léta doslova učaroval. „Je jako jin a jang. Má v sobě jemnost kvítků a drsnost plodů. S jeho léčivými schopnostmi se stále hlouběji seznamujeme. Pomáhá i na psychiku,“ usmívá se Renata a zve návštěvníky na procházku rozkvetlým sadem. „Pro nás je to samozřejmě také krásné, ale my za tou romantikou vidíme i spoustu práce a nedokonalost, na které musíme stále pracovat,“ dodává.
 

RECEPTY RENATY VONDRÁKOVÉ Z BEZU ČERNÉHO

 

Sirup

 
Budete potřebovat: • 1,5 kg bezových květů • 3 litry převařené vody • dalších 6 litrů vody na doplnění • 6 kg cukru – nejlépe bio třtinového • 80 g kyseliny citronové • 3 citrony – nejlépe v biokvalitě
 
1. V pětilitrovém hrnci si předem převařte 3 l vody. Až vychladne, vsypte do ní kyselinu citronovou, přidejte 3 citrony, oloupané a pokrájené na plátky a bezové květy. Navrch dejte talíř a vtlačte ho, aby voda byla nad ním asi 2 cm. Zakryjte a dejte do chladu louhovat na 24 až 48 hodin.
2. Poté si připravte další, nejmíň třílitrový hrnec. Přes síto vyložené plátýnkem (Renata používá bavlněné dětské pleny) do něj vylouhovaný bez sceďte. Plátýnko pak ještě stočte do koule a bez i s citrony úplně vyždímejte. Vznikne vám zhruba 3 l výluhu. Ten rozdělte na 3 várky vždy po 1 litru. Ke každému litru pak přidejte 2 l převařené vody a 2 kg cukru – jedna várka se ideálně vejde do pětilitrového hrnce.
3. Přiveďte téměř k varu, ale už nevařte. Horký sirup plňte do sklenic, zavíčkujte a nechte vychladnout dnem vzhůru. Pokud chcete mít jistotu, že vám sirup opravdu vydrží delší dobu, ještě ho sterilujte při 80 °C 30 minut.

 

Bezinkový rosol

 
Rosol se vyrábí výhradně z ovocné šťávy. Takže musíte mít odšťavněné zralé plody bezinky. Nebo třeba náš čistý stoprocentní mošt z plodu bezu.
 
Budete potřebovat: • na 2 díly bezinkové šťávy (moštu ze zralých bobulí) • 1 díl cukru • na 1 kg této směsi 12,5 g pektinu (pro příklad: 2 l bezinkové šťávy plus 1 kg cukru a 37,5 g pektinu)
 
1. Bezinkovou šťávu přiveďte k varu. Zhruba 3 minuty nechte probublávat. Bokem si promíchejte pektin v přiměřeném množství cukru (Renata rozmíchávala na tuto dávku vždy ve čtvrtkile). Když se šťáva vaří, jednou rukou tuto směs sypte do hrnce a druhou rychle míchejte, jinak by se vám tvořily hrudky.
2. Poté přisypte zbytek cukru. Vše potom ještě míchejte, až se směs opět začne vařit. Pak na chvilku odstavte a horké lijte do skleniček. Zavíčkujte a sterilujte. 20 minut při 80 °C.
 
Autor: Michala Jendruchová
Zdroj: Receptář
Přečteno: 871x