Tématem kulatého stolu bylo také zpřísnění protierozní ochrany v rámci Strategického plánu SZP 2023 - 2027, jehož detailní podmínky se aktuálně intenzivně řeší napříč resorty, protože se předpokládá významné rozšíření MEO oblastí ze současných cca 530 tis. ha na 1130 tis. ha od roku 2024. Na jednání proto apelovali zástupci Asociace i na taková řešení v SEO a MEO oblastech, která by měla být dostupná pro všechny dotčené zemědělce bez náročných požadavků na vysoké investice do půdoochranných technologií. Opatření by měla více zohledňovat a oceňovat hospodaření na menších plochách v těchto oblastech a více oceňovat trvalá a přirozená protierozní opatření.

V souvislosti s opakovanými výskyty vysoké populační hustoty hraboše polního navrhuje ASZ ČR především systémově podporovat hospodářská opatření zemědělců v krajině, která z dlouhodobého hlediska pomáhají eliminovat tyto pravidelně se opakující hraboší kalamity. Jde zejména o podporu budování trvalých krajinných prvků (remízků, větrolamů, alejí, agrolesnických systémů apod.), které jsou útočištěm řady přirozených predátorů hrabošů. I přesto se ASZ nezříká možnosti nasazení chemických látek ve vybraných lokalitách v době nástupu kalamity, avšak za včasné aplikace, nikoliv již v plně rozbujelých populacích hraboše, kdy již použití ochranných látek není efektivní. V této souvislosti ale ASZ rovněž důrazně žádá řešit velmi naléhavé a dlouhodobě opomíjené škody, které jsou již desetiletí způsobovány přemnoženou spárkatou zvěří na zemědělských a lesnických pozemcích. Ty jsou zapříčiněny hlavně dlouhodobě nefunkční legislativou, která nerespektuje práva vlastníků zemědělských a lesních pozemků a pachtýřů využívaných pozemků, a spoléhá se zde na fungování mysliveckých spolků. Právě příklad mysliveckého zákona a neschopnosti převážné většiny současných mysliveckých spolků zabezpečit odpovídající snížení stavů zvěře způsobující tyto škody nám jasně ukazuje, jak důležité je zapojení samotných hospodářů do celé problematiky. Nelze se spoléhat pouze na zavádění byrokratických a nesystémových opatření, která sama o sobě nemohou být v praxi funkční.

Problematiku vlka obecného v krajině se po desítkách složitých jednání mezi ministerstvy a především za významného přičinění ASZ ČR podařilo uspokojivě vyřešit tzv. Pohotovostním plánem a náhradovou vyhláškou, prostřednictvím které začne MŽP postiženým chovatelům vyplácet kompenzace na opatření ochrany stád před vlky a následně i hradit přímo vzniklé škody na zvířatech. V této souvislosti je však třeba připomenout, že zemědělci byli dlouhou dobu vystaveni nejistotě a čekání, mezitím přišli o nezanedbatelné množství zvířat a museli investovat své vlastní finance na ochranu stád proti společností chráněnému vlkovi. Po dlouhé době se tedy jedná o vítané řešení založené na vlastnickém a funkčním principu, který ASZ ČR podporuje a prosazuje. Asociace prosazuje jednání o případném snížení mezinárodní ochrany vlka a umožnění odborné regulace vlčí populace v případě nebezpečných a problematicky se chovajících jedinců.

Ing. Anna Chládová, hlavní kancelář ASZ ČR

Ing. Jan Štefl, místopředseda ASZ ČR