Zahájení proběhlo na Farmě Markových v Únanově (ASZ Třebíč), která byla úspěšná hned ve druhém ročníku programu, kdy získala zlatou medaili. Manželé Markovi se svými čtyřmi syny hospodaří na výměře přes 300 hektarů a od jejich kolegů v okolní intenzívní zemědělské oblasti Znojemska je odlišuje hlavně velmi pestrá skladba plodin na jejich pozemcích. Zabývají se pěstováním zhruba dvanácti plodin, některých navíc i v několika variantách. Část produkce zpracovávají přímo na farmě - věnují se prodeji krmných směsí pro chovatele ptactva a dalších druhů zvířat a také lisování olejů, které úspěšně prodávají přímo zákazníkům. Tématu odbytu produkce přímo z farem se snaží stále intenzívněji věnovat právě Jihomoravský kraj, který rozjíždí aktivity k jeho podpoře, včetně nově plánovaného gastrofestivalu. Část pozemků je rovněž věnována výhradně péči o cenné biotopy, kromě krajinotvorných sadů patří k farmě také zhruba 20 hektarů travních porostů zařazených mezi evropsky významné lokality a Markovi na nich pasou asi 160 masných ovcí, které pomáhají s jejich údržbou v rámci programů vypsaných Agenturou ochrany přírody a krajiny.

Díky tomu, že Markovi hospodaří převážně na orné půdě, rozběhla se během návštěvy velmi zajímavá odborná debata k tématu regenerativního zemědělství, na které farma postupně přechází s cílem zabraňovat erozi a zadržovat vodu v půdě. Organika do půdy je doplňována za pomoci kompostu, který odebírají přímo od obce, a na většině ploch jsou také pěstovány meziplodiny, jež zároveň pomáhají zlepšovat strukturu půdy. Dalším tématem, které sedláci na této farmě otevřeli a které představuje velkou výzvu hlavně pro ně, je sdílení strojů. Právě pro potřebu regenerativního zemědělství a pestrých osevních postupů je na farmě potřeba odpovídající technika, kterou si malé farmy často nemohou dovolit a nedokázali by jí ani efektivně využít. Jednou z cest je právě sdílení těchto strojů, které běžně funguje v západoevropských zemích, ale u nás je k němu zatím velká nedůvěra.

Skvělé občerstvení a ochutnávku vín přichystala pro všechny rodina Válkových (ASZ Břeclav), která se v Nosislavi věnuje ekologické produkci hroznů a jejich zpracování na biovína, mošty a další produkty. Zlatou medaili v programu Pestrá krajina v roce 2021 ovšem získala nejen za tento náročný způsob pěstování révy, ale také za příkladné řešení eroze na svazích nad obcí pomocí teras a mezí, obnovu sakrálních staveb a pěstování starých odrůd ovocných stromů. Zatímco péči o vinohrady má na starost Karel Válka, zpracování hroznů se věnuje hlavně jeho žena Milada a do chodu vinařství je už také plně zapojen jejich syn s partnerkou, kteří vylepšují odbyt produkce a starají se o hosty, jež se přijdou do vinařství občerstvit. Právě generační obměna byla jedním z témat debaty, protože zatímco Válkovi mají štěstí, že měli komu zavedené vinařství předat, někde se naopak vinohrady klučí, protože obrovská práce, která je s nimi spojená, odrazuje mladé, aby v hospodaření pokračovali.

Návštěva u Válkových není kompletní bez procházky po vinohradu, kde je z výhledu na Nosislav jasné, jak fungují terasy, které směřují vodu při přívalových deštích mimo obec. Pan Válka zde zmínil také problémy s přemnoženou zvěří a velmi těžkou komunikaci s místními myslivci, kteří například naplánovali schůzi honebního společenstva ve vinařské obci v termínu koštu. Stále více sedláků je toho názoru, že je opravdu nutné změnit legislativu a posílit postavení vlastníků a hospodářů, kteří nyní doplácejí na současný model myslivosti. Myslivecký zákon, který je právě v projednávání, chce ministr podle svých slov posunout právě směrem k větším právům pro vlastníky, nicméně vládní návrh bude obsahovat pouze změny, na nichž bude předem jasná shoda všech subjektů, které se účastní projednávání.

Třetí zastávka pátečního dne byla naplánována na Farmě Člupy (ASZ Vyškov), která byla rovněž oceněna zlatou medailí v roce 2021. Manželé Šediví na zhruba 50 hektarech pozemků nad Bučovicemi pasou masné ovce a několik dojnic plemene jersey. Zhruba třetina pozemků tvoří přírodní památku Člupy, kde se kromě starých ovocných stromů vyskytuje přes dvě stovky chráněných druhů rostlin a živočichů. Zdejší suché stepní trávníky jsou udržovány právě díky stádu masných ovcí, které jinak slouží i k odchovu jehňat. Hlavním produktem farmy jsou ale sýry, které se vyrábějí z kravského mléka přímo v minimlékárně na farmě, a to v biokvalitě. Samozřejmě tedy nechyběla ochutnávka čerstvých i vyzrálých sýrů a čerstvého mléka.

Prioritou manželů Šedivých je udržitelné hospodaření na ekonomicky stabilní rodinné farmě, kterou v budoucnu předají svým dětem. Mají proto i spoustu plánů do budoucna, které doplní jejich současné aktivity, k nimž mimo jiné patří i aktivní dotváření krajiny včetně budování drobných vodních ploch a výsadby stromů, ale také pořádání vzdělávacích akcí a exkurzí pro školní děti. Kromě vybudování prostor pro agroturistiku, plánují také rozšíření chovu o masný skot a rozšíření zázemí pro zvířata včetně dojírny tak, aby vše mohlo fungovat jako nezávislý ostrovní systém.

Zlatou medaili hned v prvním ročníku programu v roce 2018 získal také Habánský dvůr (ASZ Hodonín), kde ekologicky hospodaří rodina Blahuškových. Lokalita Rúdník, kde mají pozemky, se vymyká z okolní krajiny - jedná se o nejteplejší a nejsušší lokalitu České republiky, navíc ohroženou větrnou erozí. Blahuškovi zde obnovují původní ráz krajiny, vysazují dubové aleje i původní ovocné dřeviny včetně oskeruší a solitérní stromy a také se starají o drobné stavby v krajině. Na tomto místě je doložené hospodaření již od neolitu a později zde hospodařili Habáni, což byli v komunitách žijící novokřtěnci, kteří vynikali ve vinařství a řemeslech. Blahuškovi se snaží povědomí o této historii zachovat a aktivně se zapojují také do místních folklorních akcí, které jsou v Rúdníku i sousedních Vacenovicích často pořádány.

Přestože hospodařit začala rodina z ničeho, dnes se starají o 40 hektarů půdy rozdělené do malých půdních bloků, protože je zde historicky velmi rozdrobená půdní držba. Ornice tu na některých místech dosahuje mocnosti i 1,5 metru - tyto staré polní tratě využívají Blahuškovi k pěstování jahod, brambor, okurek a další zeleniny pro prodej ze dvora. Jinde jsou ale jen písky - tyto plochy jsou zatravněné a ke spásání se opět využívají ovce, které zároveň poskytují hnůj pro ornou půdu. Součástí hospodářství je také sedmihektarový meruňkový sad.

V Salaši Rúdník - krásné dřevěné novostavbě, která slouží právě pro pořádání kulturních a folklórních akcí, pak probíhala ještě více než hodinová intenzívní debata s několika desítkami členů ASZ ČR, kteří se během dne postupně připojovali na prohlídky farem. Hlavním tématem samozřejmě byl právě oznámený vládní konsolidační balíček. Ministr Nekula ujistil sedláky, že jeho dopady v rámci zemědělství budou primárně na největší podniky, a to v rámci národních dotací. Druhé velmi aktuální téma byly samozřejmě nové dotační podmínky, kde si u plateb na plochu zemědělci stěžují zejména na opět větší a často nepochopitelnou a bezdůvodnou byrokracii a nepřipravenost ze strany státních institucí. Předseda ASZ ČR ministra rovněž požádal, aby byly dodrženy předvolební sliby o omezení investičních dotací pro největší podniky, a to jak formou zastropování jejich maximální výše, tak i důsledným sledováním propojenosti jednotlivých subjektů, a také aby se ministr intenzívněji zabýval nutným snížením neúnosné byrokracie, která stále narůstá a na zemědělské podnikatele dopadá opravdu drtivě. Zejména v poslední době zemědělci přestávají chápat přínosy dalších a dalších kolonek a formulářů, jejichž smysl v praxi není zřejmý, jež často neodpovídají realitě a bohužel i v některých případech už zapříčiňují úvahy o tom, zda je možné vůbec s hospodařením za těchto podmínek pokračovat.

Velkým tématem nejen na Moravě jsou také pozemky neznámých vlastníků, které na začátku ledna přejdou do vlastnictví státu, a zatím není jasné, jak s nimi stát naloží. ASZ ČR zde žádá, aby byly prostřednictvím těchto pozemků vyrovnávány jednak nároky za pozemky zastavěné například vysokorychlostními tratěmi a dalšími stavbami ve veřejném zájmu a aby se stát pokusil pozemky také co nejvíce zpřístupnit začínajícím a mladým farmářům, kteří mají stále horší možnost se dostat k půdě. Přitom právě pokračování generační návaznosti na farmách je jednou z nejdůležitějších věcí, což určitě i ministr Nekula chápe, protože podporuje legislativní ukotvení rodinného hospodaření, které ASZ ČR dlouhodobě prosazuje, a jež právě na předávání majetku z generace na generaci stojí.

Všechny čtyři navštívené farmy jsou jasným příkladem toho, že je možné hospodařit na menší výměře, že je možné začít téměř z ničeho, že je dokonce možné se věnovat aktivitám, které nemusejí v první řadě nést ekonomický zisk a že je také možné hospodařit udržitelně a v souladu s přírodou a zároveň produkovat nemalé množství kvalitních potravin. Všechny čtyři také jasně ukazují perspektivu rodinných hospodářství, kde záleží nejen na číslech, ale také na tom, v jakém stavu je okolní prostředí, zvířata, a hlavně vztahy se zákazníky i sousedy a zda je možné počítat s budoucností na farmě i pro následníky. Patří se proto velmi poděkovat za výbornou prezentaci farem a skvělou přípravu všem čtyřem rodinám nejen za to, že byly ochotné představit svá hospodářství, ale i za jejich pohostinnost. Samozřejmě děkujeme také ministrovi a hejtmanovi za účast na celodenní akci a za zájem o rodinné hospodaření i lokální produkci.

Ing. Veronika Jenikovská, tajemnice ASZ ČR