Doležal sdělil, že Komora navrhuje vyšší zdanění budov a zavedení pravidelného poplatku

za vynětí půdy ze zemědělského fondu na financování pozemkových úprav. Poukázal také na to, že zemědělci již nyní čelí vysokému růstu produkčních nákladů a tlaku na zvyšování mezd, čemuž nebudou moci při zvyšování daní vyhovět. Komora uvedla jako modelový příklad podnik, který má do 2000 hektarů půdy.

 

Nyní platí daň zhruba 800 až 900 korun za hektar ročně. Pokud by se vládní návrh schválil, zaplatil by takový podnik za rok asi o 1,5 milionu korun více. Do toho ale ještě může zasáhnout koeficient, který si stanovují obce. Zvýšení daně z nemovitosti by nevítala ani Asociace soukromého zemědělství ČR. Podle ní by vláda spíš měla přistoupit k dosud nerealizovanému zastropování velkých průmyslových agroholdingů. Podle současného znění zákona je základem pro daň z orné půdy, chmelnic, vinic nebo trvalých travních porostů cena za metr čtvereční stanovená vyhláškou, která se poté násobí rozlohou. Podle společnosti farmy.cz, která vydává zprávy o trhu s půdou, se loni vyhlášená cena pohybovala od 1,15 do 19,08 Kč za metr čtvereční, průměrná cena v ČR byla zhruba sedm korun.

 

Tržní cena pozemků je výrazně nižší než ta vyhlášená, v roce 2022 byla podle společnosti

o 368 procent vyšší. Průměrná tržní cena zemědělské půdy byla 33,4 koruny za metr čtvereční. Doležal upozornil na to, že zvýšení daně z nemovitosti se má týkat také sadů či rybníků. Předseda Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů (SVOL) Jiří Svoboda poznamenal, že daň z nemovitostí u hospodářských lesů by mohla růst kvůli možnému uplatňováni místního koeficientu a nově navrhovanému inflačnímu koeficientu. Podle něj hospodářské lesy v ČR jsou ze zákona veřejně přístupné. Uplatňování místního koeficientu, které může daň navýšit až pětkrát, SVOL považuje za naprosto neproporcionální a nespravedlivé. Podle komory by do plánované sjednocené snížené dvanáctiprocentní sazby DPH měly být zařazeny také osiva, květiny a okrasné rostliny. Osiva se mají podle připomínek komory do nižší sazby zařadit z mnoha důvodů, mimo jiné proto, že tomu tak je v řadě států EU. Zástupci Agrární komoly ČR poznamenali, že produkci sadby se často zabývají malé podniky s jednotkami až nižšími desítkami hektaru půdy; které mají velké množství zaměstnanců. Zařazení do vyšší sazby by pak podle komory vedlo k zdražení pro koncové zákazníky a k propadu zájmu o produkci osiv. Doležal rovněž sdělil, že Agrární komora ČR nesouhlasí také s úpravou systému dohod o provedení práce, které jsou vhodné pro najímáni sezónních pracovníků. „Nová pravidla budou znamenat více administrativní zátěže a zvýšení nákladu na práci,“ řekl. Hranice příjmu, od kterého platí pracovníci s dohodou o provedeni práce (DPP) odvody, by se měla od příštího roku upravit. Místo 10 000 Kč by u jednoho zaměstnavatele činila čtvrtinu průměrné mzdy. Z dohod u více zaměstnavatelů by se pak pojistné odvádělo z výdělku nad 40 % průměrné mzdy. Takzvaní dohodáři by měli hradit také nemocenské pojištění.

 

Vládní konsolidační balíček, který nedávno kabinet představil, nyní počítá se zvýšením sazeb daně z nemovitých věcí až na dvojnásobek. Dodatečný výnos přijde do státního rozpočtu, obcím zůstane dosavadní inkaso.

 

Vláda také navrhuje zavést u této daně automatický valorizační mechanismus podle růstu inflace. Do začátku minulého týdne mohla ministerstva i nevládní organizace podávat své připomínky k tomuto balíčku. Například Ministerstvo zemědělství nesouhlasí se zrušením osvobození od daně pro příjmy ze zájmového chovu včel. Ministerstvo zdravotnictví i Ministerstvo pro místní rozvoj požadují, aby rostlinné alternativy mléka spadaly v budoucnu do nižší, 12procentní sazby daně z přidané hodnoty.

Autor: Zuzana Fialová