Takové daňové zatížení bude zcela jistě ještě více odrazovat od vstupu do podnikání v zemědělství všechny, kdo o takovém kroku uvažují, a to by byla zásadně špatná zpráva pro budoucnost našeho zemědělství jako celku. Zvláště negativní je ale tato zpráva pro mikropodniky a malé podniky, jejichž podporu podnikání přitom vláda veřejně deklarovala. Je třeba také zdůraznit, že výdaje na sociální a zdravotní platby nejsou po zrušení superhrubé mzdy jako pro jedinou skupinu podnikatelských subjektů daňově vůbec uznatelné (ačkoli dříve vždy byly). To vše v praxi znamená, že nárůst míry zdanění u OSVČ bude mít v souvislosti s dalšími dopady odrazující charakter a velmi pravděpodobně tak podváže žádoucí restrukturalizaci oboru.

Konsolidační balíček navíc negativně dopadne také na samotné zajištění sezónních prací prostřednictvím dohod o provedení práce. Tyto dohody jsou sjednávány zpravidla na období 14 dní až dvou měsíců a jejich trvání je také často odvislé od počasí či od množství a postupu sklizně, které nelze vždy dopředu odhadnout. Administrativní zátěž u těchto dohod dle navržených změn je velmi vysoká, například přibývá nový termín povinného hlášení (navrhuje se do 12. dne v měsíci následujícím po měsíci vykonané práce, což je mimo mzdové termíny, které jsou pro hlášení na OSSZ do 20. dne v následujícím měsíci po měsíci, ve kterém byla práce vykonána). Stejně tak absurdní nápad s výpočtem a poskytnutím dovolené při těchto sezonních pracích je další nesmysl, který jde přímo proti vlastní podstatě těchto dohod.

Zajištění nárazových, sezónních, obvykle rukodělných prací je přitom již v současné době obrovským problémem a v mnoha případech je téměř nemožné potřebné pracovníky vůbec získat. Výsledkem je mimo jiné zkušenost z loňského roku, kdy pěstitelé jablek rezignovali na jejich sklizeň, a i kvůli tomu musela být do naší země dovážena jablka ze zahraničí ve větším množství, než by bylo nutné. Sezónní pracovníci jsou přitom nezbytní pro zajištění sběru a sklizně komodit, které společnost oceňuje a vyžaduje, jako je právě ovoce či zelenina, případně komodit, které pro ČR představují strategickou exportní surovinu, jako je například chmel. Již stávající papírování při náboru sezónních pracovníků či proškolování jsou velmi zatěžující a podle ASZ ČR jsou v mnoha ohledech zbytečné. To je také cesta, kterou by se měla vláda primárně vydat, pokud chce uspořit peníze a čas – a to jak na straně státu, tak i u podnikatelů, protože ti se pak mohou více věnovat svému řemeslu, čímž mohou být ekonomicky úspěšnější a ve finále přinést do státní kasy nakonec více peněz, než nyní vládou navrhovanou cestou. Pokud nechceme malé a lokální podnikání úplně zabít, je na každý pád nutné podmínky uvolňovat a nikoli zpřísňovat. Takto vybrané peníze v oboru zemědělství pro státní rozpočet stejně nebudou žádnou výhrou, ale jen trapnou blamáží, protože na jedné straně stát maximalizuje dotační prostředky na citlivé komodity, které váží největší množství lidské práce, a na druhé straně nahází do cesty byrokratické klacky pěstitelům a chovatelům, kteří formu dočasných pracovněprávních závazků logicky využívají nejvíce.

ASZ ČR proto důrazně vyzývá vládu, aby začala konečně plnit své sliby o podpoře malého a středního podnikání (nejen v zemědělství), a aby v žádném případě nezaváděla opatření, která by na tyto podnikatele výrazně negativně dopadla.

Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, předseda ASZ ČR a Eliška Kravcová, členka Předsednictva ASZ ČR