„Ona vyšší podpora na první hektar formou redistributivní platby platí teprve od roku 2023, tak si skutečně musíme počkat na dopady, které závisí na situaci na trhu. Rok 2022 byl pro zemědělce dobrý, ale letošní bude pravděpodobným opakem,“ uvádí v Pro a proti Doležal.

Jeho obavy ale považuje Šebek za zbytečné. „Naopak by bylo velmi špatné kdybychom ve stávajícím systému zůstali dál. Je správné, že došlo k narovnání podpory menších a větších zemědělců.“

Dlouhodobým problémem dál zůstává vysoká míra byrokracie při žádání o dotace, soudí Doležal. „Pravidla pro žádost o podporu jsou tak složitá, že zejména u těch menších zemědělců je to někdy demotivační. Na to bychom se měli v budoucnu zaměřit.“

„Změna podpor spočívá zejména v tom, že menší subjekty mají mít rychlejší a jednodušší cestu k plošnějším podporám, protože tak je skutečně zasahuje ona byrokracie. Neměli bychom směřovat k nějaké diskriminaci, naopak, ale je potřeba začít lépe rozlišovat podniky podle velikosti,“ žádá Šebek.

Ten připomíná, že zemědělství kromě produkční funkce plní i roli environmentální a sociální a ty ministerstvo dlouhá léta opomíjelo. „Zemědělské podniky na vesnici plní spoustu dalších společenských objednávek a rolí a to není nijak zohledněno.“

Ať rozhodne trh

Podle Doležala o tom, jestli budou prosperovat malé, či velké zemědělské podniky, rozhoduje především trh. „Jestli dovolí přežít silnějším, tak pak je na dotačních podporách, jak budou nastaveny, abychom pomohli třeba začínajícím zemědělcům nebo těm menším.“

Trh by měl sice rozhodovat, ale to se u nás neděje, tvrdí Šebek. „U nás se dlouhodobě udržuje právě systém sjednocených podniků na násilně kolektivizovaných pozemcích. Polsko je příkladem země poseté menšími zemědělci a dnes se ptáme, proč jsou tak konkurenceschopní proti nám. Protože stát ví, že zemědělství a stabilita stojí na rodinných podnicích.“

„My jsme redistributivní platbu podpořili pro všechny podniky. Zvýšenou platbu na první hektary dostávají v zahraničí jen menší podniky, ale u nás – i díky naší podpoře – ji dostávají všichni, včetně velkých podniků,“ dodává předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek.

Agrární komora se obávala, že změny dotačních pravidel přinesou velkým podnikům problémy s konkurenceschopností zejména na zahraničním trhu. „I na datech Českého statistického úřadu vidíme, že v některých segmentech výroby, zejména v živočišné a speciální rostlinné výrobě, skutečně dochází ke snižování produkce.“

„Je to tím, že střední a větší podniky přecházejí na jednodušší polní výrobu, která je méně riziková,“ potvrzuje probíhající proměnu českého zemědělství, která souvisí také se změnou způsobu, jak ministerstvo rozděluje dotace podle velikosti, šéf Agrární komory Jan Doležal.

Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu zde.

Autoři: Lukáš Matoška, oci
Zdroj: Český Rozhlas