Týden v zemědělství podle Petra Havla - č. 25

Týden podle PH
Petr HavelPetr Havel
Sdílejte článek
Týden v zemědělství podle Petra Havla - č. 25

I když je v současné době i pro zemědělství rozhodujícím tématem podoba státního rozpočtu na příští rok a možné úpravy v konsolidačním vládním balíčku, ani v jedné z těchto oblastí není bohužel dostatek informací k tomu, aby je bylo možné nějak komentovat. Zajímavější jsou tak spíše data porovnávající strukturu a zaměření dotací v aktuálních Strategických plánech SZP v jednotlivých členských zemích. Obsáhlý dokument k tomu již také vydala Evropská komise, orientace v něm je ale pro laickou veřejnost dost obtížná. Obdobné porovnání vzniká také v podmínkách ČR, a i když ani v tomto případě není jednoduché srovnávat nastavení a výši finančních toků, jeden velmi důležitý závěr se zatím ukazuje: Totiž, že objem dotací na jednotlivá opatření je v zemích EU podstatně nižší než v ČR. I když v řadě zemí nejsou explicitně zavedeny stropy na jednotlivá opatření, činí podle dostupných informací výše podpory na investice v Pilíři II maximálně 750 000 eur (zhruba 17 milionů korun), což se týká Německa nebo Rakouska, v „zemědělských zemích“ EU je to ale podstatně méně – ve Francii 300 000 eur, v Polsku pak 337 000 eur, což v praxi znamená dotace ve výši 7 až 8 milionů korun. Což je vhodné vnímat ve světle stávajících diskusí o maximální výši investic na projekty z Pilíře II v ČR, kde se zatím navrhují podpory ve výši 150 až 200 milionů korun.

Kromě Akčního plánu cirkulární ekonomiky (v zásadě podpory recyklace) schválila tento týden vláda také návrh na ústavní ochranu vody. Teoreticky nic proti ničemu, je však třeba opětovně zopakovat, že několik slov v Ústavě těžko změní přístup společnosti k vodě jako takové – ten se musí odehrát především v myslích všech, kteří s vodou nakládají. Otázkou také je, zda je vhodné zasahovat přímo do Ústavy – v ní totiž navrhuje Ministerstvo životního prostředí (MŽP) změnu článku 7, která by měla znít: „Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů, zejména vody, a o ochranu životního prostředí.“ Podle MŽP návrh explicitně zmiňuje vodu a její šetrné využívání, a to i v reakci na mimořádný úbytek podzemních a povrchových vod, který je i pro Česko velmi aktuální. „Dokládá to mimo jiné i situace na jihu Moravy, kde již v červnu několik obcí zvládá běžné zásobování pitnou vodou jen díky omezováním odběru tak, aby byla dostupná jen pro osobní potřebu k pitným a hygienickým účelům,“ uvádí MŽP.

Paradoxně právě na jižní Moravě přitom v květnu letošního roku dosáhly podle dat brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) srážkové úhrny 122 procent obvyklého stavu, nadprůměrné byly v uvedeném území i letos dubnu a v únoru. Předtím byly ale 17 měsíců pod průměrem, to vše přitom samozřejmě bez ohledu na znění Ústavy. Je tak zřejmé, že k zajištění dostatku a kvality zdrojů vody Ústava nepomůže. Pokud se týká kvality vody, pak na ní bude mít zásadní vliv například v EU připravovaná legislativa týkající se snižování aplikace pesticidů, v níž se bude diskutovat také o celé řadě pozměňovacích návrhů, souvisejících s vodou. Jedním z nich je návrh, podle kterého má být zakázáno používání určitých kategorií přípravků na ochranu rostlin ve všech povrchových vodách a do 3 metrů od těchto vod, ovšem s výjimkou přípravků na ochranu rostlin s nízkým rizikem, a přípravků pro biologickou kontrolu pro třímetrovou nárazníkovou zónu. Důležité ale je, že tato třímetrová nárazníková zóna může být zmenšena, pokud lze prokázat, že nedojde k žádným emisím, případně použitím alternativních technik zmírnění rizik, a pokud jsou tato opatření dostatečná k zajištění cílů stanovených v evropských směrnicích. Jak ovšem konečné znění dokumentu dopadne, je stále ještě ve hvězdách.

Pokud ještě zůstaneme u vody, pak je vhodné vzít na vědomí úmysl Řídícího orgánu Operačního (OP) programu Rybářství, jehož cílem je posun termínů pro vykazování způsobilosti výdajů a podání Žádosti o platbu na projekty opatření 2.2., záměr a) Investice do akvakultury OP Rybářství 2014–2020. Podle OP je nyní ve Specifické části Pravidel pro žadatele a příjemce nastaveno závazné datum dokončení fyzické realizace projektu na 30. 6. 2023 a závazné datum předložení žádosti o platbu na 31. 7. 2023. S ohledem na dosud ne zcela zkonsolidované dodavatelské řetězce po jejich narušení uzávěrami v důsledku epidemie COVID 19 a na cíl co nejlépe dočerpat finanční prostředky z Evropského námořního a rybářského fondu dojde k úpravě závazného datumu dokončení fyzické realizace projektu opatření 2.2, záměr a) na 30. 9. 2023 a závazné datum předložení žádosti o platbu opatření 2.2, záměr a) na 31. 10. 2023.

I když lze předpokládat, že hospodařící zemědělci mají potřebné dokumenty v pořádku, je i tak vhodné upozornit na skutečnost (což učinila například Nadace Partnerství), že s koncem letošního roku uplyne desetiletá lhůta, ve které je možné se přihlásit k nemovitostem zapsaným s nedostatečně identifikovanými vlastníky. Po této lhůtě přechází nemovitosti, tedy i zemědělská půda, na stát. Nedostatečně identifikovaným vlastníkem je přitom osoba, u které nejsou v katastru zapsány všechny údaje (zapsáno je třeba jen jméno a příjmení bez data narození). Pokud má někdo pochybnosti, zdali není zapsán jako nedostatečně identifikovaný vlastník, může to zjistit na stránkách Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo na úřední desce obce, kde se nemovitosti nachází. Podle Nadace je nejsnazší cestou využití aplikace Nahlížení do katastru nemovitostí. Klikněte na záložku „Mapa“, najděte příslušné katastrální území a vyhledejte na letecké mapě (katastrální mapa + ortofotem) danou nemovitost. Potom si na pravé straně klikněte na záložku „Vrstvy“ a zaškrtněte okénko „Nemovitosti řešení ÚZSVM“. 

Petr Havel

Přečteno: 667x