Oficiálně přiznaným důvodem Nekulova odchodu je ztráta podpory vedení KDU-ČSL, i když ji navenek nic nenaznačovalo. Jeho nástupcem se stal dosavadní šéf poslaneckého klubu Marek Výborný. Není zemědělským expertem, ale je politicky těžší váha, i když mezi lidovci nepatří k blízkým spojencům předsedy Mariana Jurečky. To vše vyvolává otazníky, kudy se bude resort ubírat dál.

 

Bylo by laciné označovat za příčinu Nekulovy rezignace jen jeho komunikaci, nešťastně završenou bizarní pochvalou zlevněné mouky obchodního řetězce Lidl. Jeho působení v resortu má svoje minusy, ale i plusy, jež oceňuje především Asociace soukromého zemědělství ČR, zastupující tisíce sedláků a rodinných farem.

 

Zdeněk Nekula měl nadějný start. Vláda se v programu zavázala k účinnější podpoře rodinných farem, malých a středně velkých zemědělských podniků.

 

Naše zemědělství trpí dědictvím bolševické kolektivizace a důsledné likvidace sedláckého stavu. Zemědělský a potravinářský trh dodnes ovládá skupina agrokomplexů v čele s Agrofertem. Dokázala si vylobbovat dotační „švédský stůl“ na úkor malých zemědělců, vyšperkovaný hlavně v Babišově éře.

 

Nekula na tento stav reagoval změnami Strategického plánu ČR nastavujícího podmínky evropského financování zemědělství do roku 2027. Tento plán zdědil po svém předchůdci Miroslavu Tomanovi. Změny prosadil navzdory časové tísni krátce před odesláním do Bruselu.

 

Následně neustoupil tlakům velkých hráčů, Agrární komory a Zemědělského svazu, aby tyto změny zvrátili. Nelíbilo se jim částečné posílení podpory malých zemědělců na úkor velkých firem. Nejradikálnější odpůrci vyhrožovali sociálními nepokoji a nedostatkem potravin.

„Projevil první skutečný zájem o model rodinných farem. Nebál se o tom mluvit a něco pro to také udělat. Viditelně nepatřil do stáje některého z agrobaronů nebo svazů, které hájí jen zájmy úzkých skupin. Nepodléhal žádné lobby, zajímal se i o krajinu a o další souvislosti spojené se zemědělskou výrobou,“ řekl Týdeníku FORUM předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek.

 

Mezi Nekulovy plusy patří i to, že nepodlehl populismu opozice a odmítal zastropování cen potravin. V Maďarsku skončilo blamáží a nejvyšší inflací v EU. Také nevyslyšel volání agrolobby na zastavení dovozu levnějšího ukrajinského obilí, jež má na domácím trhu marginální podíl.

 

Mezi negativa patří postupné vychládání Nekulova počátečního entuziasmu pokračovat v nastoupených změnách, zejména ve snížení byrokracie a deagrofertizaci resortu. Neprovedl žádné personální změny, a dostal se tak zřejmě do područí některých úředníků ministerstva, kteří brzdili změny zaběhnutých pravidel. To vše v době, kdy se holding Agrofert hodlá soudit o dotace v objemu stovek milionů korun, nevyplacené kvůli střetu zájmů svého majitele.

 

Nekula také nepochopitelně vyviňoval z podílu na vysokých cenách potravin oligopoly propojených zemědělských a zpracovatelských firem. Veškerou odpovědnost přehazoval na obchodní řetězce, což rozporovaly i kontroly ÚOHS. Přesto asociace sedláků hodnotí jeho roli celkově pozitivně.

 

„Ministr Nekula prvně přinesl nějakou změnu, která tu nebyla dlouhá léta patrná, ale u řady témat zůstalo jen u chtění a zřejmě asi ani sám nevěděl, jak dál a jak si pro změnu získat podporu. Nebyl ideální ministr, ale byl symbolem prvních změn, které byly po dlouhých letech velmi potřeba. Jiná část zemědělských podniků je nesla velmi těžce, protože nevzýval jejich mantru zemědělské produkce ve velkém,“ shrnul Šebek.

O to větší je nyní očekávání, kam bude směřovat jeho nástupce. To bude záležet i na tom, jakými se obklopí spolupracovníky.

 

Výborný sice tvrdí, že „nebude kouzelným ministrem s měšcem po boku,“ ale současně naznačil, že bude podporovat potravinovou soběstačnost. To je ovšem obvyklá formulka průmyslové agrolobby, prosazující nákladný socialistický model hospodaření s regulací dovozu levnějších zahraničních potravin.

 

Snad to tak nebylo myšleno, ale takový start nepovažuje za nejšťastnější ani Asociace soukromého zemědělství ČR. Prioritou musí být pokračování v restrukturalizaci zemědělství zahájené a později přibrzděné Nekulou.

 

Je také otázkou, jak se nový ministr vyrovná s dotačními škrty schválenými v konsolidačním balíčku. Jednou z cest je zastropování dotací pro velké firmy obsažené v programovém prohlášení, což je jeden z restů, který Nekula neprosadil. Bude k tomu mít jeho nástupce vůli a odvahu?