Tvorba cen potravin ale zůstává v ČR stále frekventovaným a diskutovaným tématem. Jen v uplynulém týdnu se uskutečnily dvě akce – seminář „Regulace významné tržní síly v ČR, rozdělení marží v potravinovém řetězci“ v gesci České potravinářské společnosti, na níž vystoupili představitelé Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), a také webseminář týkající se cen potravin, který o den později zorganizoval Ústav zemědělských a potravinářských informací (ÚZEI). Řada údajů z uvedených akcí nebyla přitom dosud veřejně příliš známá, například, že zneužívání významné tržní síly se posuzuje jednosměrně a vztahuje se pouze na odběratele, nebo že specifikem ČR je požadavek na písemné uzavření smluv mezi dodavatelem a odběratelem, a to i na dodávku či odběr i velmi malého množství produktů.
V Lucemburku proběhla další Rada ministrů zemědělství EU, která souhlasila s navýšením finančních kompenzací zemědělcům za újmy způsobené mimo jiné exportem některých zemědělských komodit z Ukrajiny o dalších 330 milionů eur. ČR by z uvedeného balíku měla získat asi 160 milionů korun, což je jednak velmi málo, hlavním problémem ale je, že nejvyšší sumy mají získat země, které ani zdaleka nesousedí s Ukrajinou (Španělsko, Itálie atd.). Vůbec největším problémem pak je, že kompenzace dále prohlubují nerovnováhu na evropském trhu, ačkoli EU má, pakliže situaci kolem nadbytečných zásob některých surovin na evropském trhu považuje za problém, k dispozici i jiné nástroje, například dočasné stažení takových surovin z trhu prostřednictvím intervencí. Na uvedeném jednání v Lucemburku se nicméně řešila také zásadnější problematika – totiž dopady regulací souvisejících se snižováním aplikace pesticidů. Zásadní zprávou přitom je, že Evropská Komise by měla studii dopadů předložit v příštím týdnu – a nejen zemědělci by se s ní měli co nejdříve seznámit.
Od pondělí 26. června platí ve většině zemí EU pravidla pro používání vyčištěné odpadní vody (recyklované vody), které ovšem naše země neakceptovala. Přijetí příslušného Nařízení EU 2020/741 o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody sice není povinné, vytváří ale právní rámec pro stupně kvality a použití recyklované vody, mimo jiné v zemědělství. Skutečnost, že ČR uvedený dokument neakceptovala, se jeví jako zásadní strategická chyba, navíc za situace, kdy je u nás stále v platnosti dokument s názvem „Strategický rámec cirkulární ekonomiky České republiky 2040“ z roku 2021, který potřebu využívání recyklované vody výslovně v několika bodech zmiňuje.
S vodou pak souvisí ještě jedna, docela zásadní informace. Z výsledků výzkumů jihokorejské Seoul National University totiž vyplývá, že nadměrné čerpání podzemní vody, zejména ve středních zeměpisných šířkách, kam patří i naše země, ovlivňuje rotační pól planety. Jen mezi lety 1993 až 2010 lidé podle statistik odčerpali pro svou potřebu zhruba 2 150 gigatun podzemní vody, což jednak odpovídá asi 6 milimetrům výšky hladiny světového oceánu, především se ale čerpání vody významně podílí na pohybu rotačního pólu Země, který činí několik metrů ročně, což má mimo jiné také vliv na změny klimatu. O důvod víc, aby se voda již jednou použitá využila opakovaně, což je i cílem zmiňovaného Nařízení EU 2020/741.
Prevence rizik sucha jsou stále častější náplní výzkumných projektů. Jedním z nejnovějších je projekt Mendelovy univerzity v Brně, která ve spolupráci s komerční sférou vyvíjí nové typy hnojiv, která by měla pomoci hospodářským rostlinám překonat stres vyvolaný suchem. Jde o přípravky na přírodní bázi, které by měly plodinám řízeně dodávat živiny podle jejich aktuální potřeby, a měly by také rostlinám pomoci zadržovat dostupnou vodu. Díky svému složení mají být hnojiva šetrná k životnímu prostředí a lehce rozložitelná. Základem granulovaných hnojiv je přitom obyčejný bramborový škrob, který vědci doplnili o speciální látky umožňující řízené uvolňování potřebných živin.
Nakonec ještě několik novinek z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Jednak, že přípravky na ochranu rostlin vyrobené od 1. 7. 2023 musí být označené 2D kódem, a distributoři těchto přípravků musí zasílat údaje o jejich distribuci do úložiště dat. Specifikaci 2D kódu a způsob zasílání údajů do úložiště dat stanoví prováděcí právní předpis, tedy vyhláška o přípravcích a pomocných prostředcích na ochranu rostlin, jejíž novelizace zohledňující tyto změny byla dne 27. 6. 2023 zveřejněna ve Sbírce zákonů pod č. 200/2023 Sb. Novelou rostlinolékařského zákona, účinnou od 1. 7. 2023, se také zavádí pro zemědělské podnikatele hospodařící na výměře větší než 200 hektarů půdy podle evidence půdy v LPIS povinnost převést záznamy o používání přípravků nebo pomocných prostředků na ochranu rostlin do elektronické podoby, pokud již nejsou v této podobě vedeny, umožňující jejich následné zpracování, a předávat je do konce měsíce následujícího po aplikaci. Nejedná se přitom pouze o subjekty podnikající v zemědělství, ale také hospodařící v lese, produkující osiva, sadbu a školkařské výpěstky. Další informace na webu ÚKZÚZ.
Petr Havel