Zejména pro drobné producenty mléka se tak stává opět aktuální výzvou pomoci si sám, například takzvaným „přidáváním přidané hodnoty“ k základní zemědělské surovině, tedy jejím vlastním zpracováním a prodejem. Chce to samozřejmě úsilí, nejde o všespasitelné řešení a není jej možné použít u každého. Snížit závislost na všech po zemědělství následujících článcích výroby mlékárenských produktů se ale vyplácí. Příkladem je třetí muž loňského žebříčku živnostníků roku, František Němec z Netína, který mléko produkuje, zpracovává i prodává. A v praxi dokazuje, že i v současné obtížné době lze nejen udržet objem odbytu vlastních výrobků za rozumné ceny, ale dokonce expandovat do dalších odbytových míst. Právě proto si není na škodu připomenout jeho podnikatelskou filosofii. „Kdo bude jen čekat na výsledky demonstrací, regulací nebo dobré ceny od mlékáren, ten se ničeho nedočká. Zázrak sám od sebe nepřijde, rozhodně ne při pasivním přístupu,“ říká úspěšný živnostník. Má pravdu.