Nejen pro naše zemědělce a sedláky na rodinných farmách je nicméně aktuálně mnohem významnější dění na půdě evropských institucí. Začít je možné například zprávou, která byla v médiích označena jako „překvapení pro vědce a ekology“ – jde o verdikt Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), podle něhož se „s používáním glyfosátu v zemědělství nepojí žádné „kritické oblasti ohrožení“ pro zdraví lidí, zvířat ani životního prostředí“. K tomu je ovšem třeba důrazně dodat, že o žádnou novou informaci nejde, EFSA pouze potvrdil svá v minulosti několikrát publikovaná stanoviska se stejným závěrem. Možné překvapení je to ale pro ekology – ti dlouhodobě usilují o zákaz používání glyfosátu, a vše dosud nasvědčovalo tomu, že je to hotová věc. Nejspíš to ale hotová věc není, takže zákaz používání glyfosátu, který měl nastat na konci letošního roku, zřejmě nenastane, a lze předpokládat, že možnost jeho používání bude dále prodloužena. Také proto ochránci přírody vehementně protestují.
Ochrana přírody ale i tak nabývá v EU na intenzitě. Ve středu odhlasoval Evropský parlament, byť nevelkou většinou (336 hlasů pro, 313 proti nebo se zdrželo) návrh zákona o obnově přírody, jehož cílem je mimo jiné preference rostlinné produkce na úkor živočišné, například „prostřednictvím pomoci zemědělcům při přechodu od chovu hospodářských zvířat k alternativním bílkovinným plodinám“. Jinými slovy: odpůrci živočišné výroby pozměnili strategii, a omezení stavů hospodářských zvířat nespojují tentokráte s emisemi, ale s alternativním využitím půdy. Bohužel zejména na základě statistik Greenpeace, podle nichž se aktuálně využívá ke krmení hospodářských zvířat nejméně 71 procent zemědělské půdy EU. K uvedenému záměru se okamžitě přihlásila společnost ProVeg, podle které by mohlo „pěstování potravin výhradně pro přímou lidskou spotřebu spíše než jako krmivo pro zvířata a výrobu biopaliv zvýšit dostupné kalorie v potravinách až o 70 procent, což by mohlo nasytit další 4 miliardy lidí. Tak či tak, v návrhu zákona o obnově přírody museli i ochránci přírody ustoupit, další ústupky je možné očekávat v hledání kompromisních řešení na úrovni členských států EU. Takže uvidíme.
Evropská Komise také navrhla nová pravidla pro moderní techniky šlechtění, takzvané NGTs, což vypadá na první pohled jako posun, to však jen do chvíle, než našinec zjistí, že NGTs se mají dělit na dvě kategorie, z nichž do první mají patřit inovativní vědecké metody, které mohou upravit určité vlastnosti rostlin, avšak jen „mírně“. Je tak otázkou, zdali do ní budou patřit technologie genové editace (CRISPR), a pokud se týká genetických modifikací (GMO), tak ty zůstávají nadále na pomyslném pranýři.
Nový ministr zemědělství Marek Výborný prosadil novelu zákona o osivu a sadbě, která přináší na jednu stranu nové evidenční povinnosti, na druhou stranu rozšiřuje oblast certifikované sadby (například čočky, cizrny, prosa nebo pohanky), kterou bude možné uvádět do oběhu. Kromě toho se prodlužují o pět let na výsledných 30 let odrůdová práva pro květinové cibule, dřeviny s drobným ovocem a okrasné dřeviny. V praxi to podle ministra znamená, že šlechtitel, který vyšlechtil nové odrůdy například rybízu, malin, angreštu nebo narcisu, bude mít prodloužený nárok na licenční poplatky za využívání těchto rostlin.
Z třetího evropského balíčku mimořádné finanční podpory pro zemědělství získá ČR 6,86 milionu eur (více než 163 milionů korun), což tento týden odhlasoval evropský Výbor pro SOT. Pomoc je určená pro zemědělce, které postihly vysoké ceny vstupů, povodně nebo sucho (což je jistě lepší řešení, než kompenzace za export ukrajinských komodit), členské státy mohou navíc ze svých rozpočtů navýšit prostředky přidělené z EU o 200 procent. Při plánovaných dotačních škrtech se bude samozřejmě každá koruna hodit, nelze se ale ubránit dojmu, že nejjednodušší by bylo zavést zastropování přímých plateb a snížit kofinancování Pilíře II (rozvoj venkova) v neinvestičních položkách.
Na závěr jedna z mála zpráv týkající se omezování byrokracie. Na základě novely zákona o veřejném zdraví skončila od počátku července letošního roku povinnost desítkám tisíc pracovníků vybraných provozů vlastnit potravinářský průkaz. Ten byl přitom povinný jak pro zaměstnance, tak pro brigádníky.
Petr Havel