Evropská rezerva pro řešení krizových situací v zemědělství má roční rozpočet 450 milionů eur. Na řešení dopadů války však přestává stačit. Země tak musí dotovat zemědělce ze svého, což vyvolává problémy – zatímco některé země si mohou dovolit masivní podpory, jiné na to nemají prostředky.
Členské státy ze svých vlastních rozpočtů již napumpovaly mezi své zemědělce více než 7 miliard eur. Volání po silnější evropské podpoře z krizového mechanismu proto sílí.
Za její možné navýšení se již delší dobu staví evropský komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski a připravovaná revize evropského rozpočtového rámce představuje příležitost k prosazení změny.
„Zemědělská rezerva ve výši 450 milionů eur není v situaci hluboké a rozsáhlé krize dostatečná,“ uvedl eurokomisař Wojciechowski. Podle něj je pomoc poskytovaná z národních rozpočtů oprávněná a potřebná, vyzdvihnul však, že způsobuje problémy na společném evropském trhu.
„Máme společný trh, společnou zemědělskou politiku, takže krizová pomoc by měla být společná, ale na krizové řízení je potřeba mnohem více prostředků. Takový návrh jsem předložil Komisi v rámci nadcházejícího přezkumu víceletého finančního rámce a poukázal jsem na potřebu zvýšit zemědělskou rezervu společné zemědělské politiky,“ prohlásil v polovině června komisař.
Revize víceletého finančního rámce představená Evropskou komisí 20. června ale navýšení zemědělské krizové rezervy přímo neobsahuje. Rámec je nicméně stále v jednání, jeho nová podoba totiž potřebuje souhlas členských států i Evropského parlamentu. Je tedy možné, že se do revize požadavek na navýšení rezervy ještě propíše. Jednání se budou intenzivně odehrávat v druhé polovině letošního roku.
Z rezervy čerpá i Česko
Krizová rezerva ve výši 450 milionů eur je letos otevřena i pro české zemědělce. Česko si zatím vyjednalo 6,86 milionu eur, tedy více než 163 milionů korun. Rozdělení pomoci schválil v červenci příslušný evropský výbor.
„Česká republika dostala přidělenou obálku na mimořádnou finanční podporu Unie ve výši cca 160 milionů korun, kterou plánuje rozdělit mezi nejvíce postižené sektory,“ řekl redakci mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
„V současné době se připravuje nařízení vlády, ve kterém budou stanoveny přesnější podmínky pro žadatele podpory a rozdělení podpory na jednotlivé sektory,“ dodal mluvčí s tím, že finanční pomoc by mohla směřovat do citlivých sektorů, tedy například do sektoru pěstování ovoce, zeleniny a chmele.
K evropské podpoře může Česko přidat ještě svoji národní, a to až do výše 200 %. Kolik Česko na pomoc zemědělcům vyčlení, je nyní předmětem jednání ministerstva zemědělství a ministerstva financí.
Rezervu otevřela až válka na Ukrajině
Evropská komise uvolnila v letošním roce již třetí balíček finanční podpory. Z předchozích dvou Česko nečerpalo, byly určené pouze pro země sousedící s Ukrajinou, které se potýkaly s nadměrným dovozem obilí a dalších komodit z okupované země.
O každé aktivaci rezervy se vedou náročné debaty na úrovni EU. Uvolnění peněz totiž vyžaduje souhlas členských států i Evropského parlamentu. A to není jednoduchý úkol.
S rezervou počítá evropská legislativa již od roku 2013, tehdy se však počítalo s tím, že v případě jejího využití se omezí přímé platby farmářům. Nejednalo se tedy o žádné „nové“ peníze, ale spíše o mechanismus, který přesměroval peníze z přímých plateb do řešení krizových situací. Rezerva proto čelila kritice a nebyla využita.
Mechanismus se však s novou společnou zemědělskou politikou změnil a nyní obsahuje konkrétní částku, která je k dispozici bez toho, aby bylo nutné na její úkor krátit přímé platby.
Na každý rok je v rezervě celkem 450 milionů eur, Evropská komise však může rozhodnout o úpravě této částky v závislosti na rozpočtové situaci. Letos i loni se krizová rezerva vyčerpala, a to ještě před koncem roku.
Autor: Aneta Zachová
Zdroj: Euractiv.cz
