Nejasný je i další vývoj cen základních zemědělských komodit, zejména obilovin a olejnin. Ty se sice po vypovězení dohody mírně zvýšily (do současné doby zhruba o 10 procent), pokud se ale EU nepodaří dobře zvládnout tranzit ukrajinské produkce přes své území do severní Afriky a přední Asie, může se cenový vývoj obrátit. V zájmu všech evropských zemědělců tedy je, aby byly využity veškeré transportní cesty včetně Dunaje a přístavů v pobaltských zemích, což řešila i červencová Rada ministrů EU v předchozích dnech. Je přitom pravděpodobné, že se to po předchozích zkušenostech podaří v dostatečné míře, a že se také nebude prodlužovat zákaz exportu ukrajinské produkce ve východních zemích. Při očekávaném, alespoň částečné propadu zemědělské produkce na jihu Evropy, se dokonce i Evropě může ukrajinská (nejen) pšenice ještě hodit.
Na uvedeném jednání Rady ministrů také představila Evropská komise dopadovou studii k nařízení o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin. Podle ČR ovšem není dostatečně zpracována, neboť v chybí vyčíslení dopadů nařízení na produkci, import a cenu potravin. To se samozřejmě obtížně predikuje, na druhou stranu ale, má-li jít skutečně o dopadovou studii, měly by být příslušné dopady alespoň odhadnuty. Podstatné nicméně je, že nařízení dává poměrně široký prostor členským zemím, aby si samy stanovily mechanismy ke snížení spotřeby pesticidů. Ještě podstatnější ale je, že finální podobu restrikcí už zřejmě stávající Evropská komise vzhledem v evropským volbám v příštím roce již zřejmě nestihne.
Stihnout by se ale naopak měly změny ve využití moderních šlechtitelských technik (NGT). Návrh Nařízení Evropského parlamentu a Rady „o rostlinách získaných některými novými genomickými technikami a o potravinách a krmivech z nich vyrobených“ představila Evropská komise 5. července, a dokument také obsahuje požadavky na uvádění rostlin a produktů získaných s využitím NGT na trh, pravidla pro jejich označování i sledování. Rostliny jsou rozděleny do dvou kategorií - NGT 1 a NGT 2, přičemž do NGT1 by spadaly tzv. „conventional-like NGT“ rostliny získané cisgenezí a cílenou mutagenezí s vlastnostmi, jež mohou vzniknout přirozenou cestou nebo díky konvenčnímu šlechtění. Do NGT2 by pak byly zařazeny tzv. „non-conventional like NGT“ rostliny, které by byly považovány za geneticky modifikované organismy (GMO).
Pro dané kategorie je navržen rozdílný schvalovací proces. V případě NGT1 je proces výrazně jednodušší – je vyžadováno oznámení a zařazení do registru transparentnosti, jež bude za tímto účelem vytvořen, a značení pro umožnění sledovatelnosti. Není pro ně vyžadováno hodnocení rizika ani nutnost zavedení detekční metody. Oproti tomu s rostlinami kategorie NGT2 bude nakládáno jako s klasickými GMO, tedy zůstává podmínka hodnocení rizika, značení i nutnost detekční metody. Rostliny z obou kategorií by měly být zakázány v ekologickém zemědělství. K návrhu Evropské komise v současné chvíli probíhají jednání členských států na národní úrovni.
Nakonec ještě dvě personální změny. Na Ministerstvu zemědělství (MZe) skončil nedávno Jiří Šír, jeden z našich nejzkušenějších zemědělských diplomatů, specializovaný na vztahy s EU, a to již od doby vstupu ČR do Unie. I když Šír tak úplně nezapadal do struktur aktuální politické reprezentace (v roce 2014 například kandidoval jako nezávislý na kandidátce ANO do Evropského parlamentu), budou i přesto jeho zkušenosti nepochybně chybět, zvláště při jeho jazykové vybavenosti. Leckdo možná s koncem Šíra na MZe souhlasí, negativa tohoto rozhodnutí však převažují nad pozitivy.
Ještě zásadnější a aktuálnější je z pohledu EU avizovaný odchod z evropské politiky, který oznámil 20. července místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Ten se má vrátit do národní nizozemské politiky, otázkou ale je, co je hlavním důvodem. Timmermans byl a je považován za hlavního architekta a prosazovatele Green Deal, přičemž Zelená Dohoda v posledních měsících dost drhne, zejména proto, že zejména Evropanům (a evropským zemědělcům) přináší nemalé náklady a povinnosti. „Boj“ proti emisím navíc přehodnocují i další instituce - podle zprávy portálu Daily Caller oznámila minulý týden Aliance pojišťoven s nulovými emisemi (Net Zero Insurers Alliance, NZIA), kterou spravuje OSN, že upustila od všech požadavků, aby její členové stanovovali nebo zveřejňovali cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů.
Petr Havel
