Regulace mléka stojí stále více
S tím, že je do budoucna neúnosné, aby regulace trhu s mlékem probíhala v „těchto intencích,“ ministr Palas souhlasí. „V roce 2001 jsme vynaložili 980 milionů korun na uregulování trhu s mlékem. V loňském roce to bylo již 2,2 miliardy korun a, jak ukazuje letošní rok, náročnost na finanční prostředky je o něco vyšší než loni,“ konstatoval. Zmínil se i o tom, že některé mlékárny nemusí vstup do unie přežít a zemědělci tak mohou přijít o peníze za dodané mléko. „Prostřednictvím iniciativy poslanců chystáme opatření, aby všechny mlékárny ze zákona musely svým dodavatelům do jednoho měsíce platit. Nejen ty, které jsou zařazeny do regulace trhu, ale všechny,“ naznačil možné řešení ministr.
Může cenu tvořit trh?
Problémy jsou i s regulací trhu s obilím, kde kvůli loňskému intervenčnímu nákupu má dnes Státní zemědělský intervenční fond ztrátu téměř miliardu korun. Palas uvedl, že se fond přiklání k tomu, že letos intervenční nákup pšenice nevyhlásí. Vzhledem k zaorávkám ozimů by na trhu podle ministra nemělo být tolik potravinářské pšenice a její cena by se mohla dostat nahoru prostřednictvím trhu. Navíc hrozí , jak Palas uvedl, nebezpečí, že „pokud budeme mít v době vstupu do Evropské unie na skladě větší množství pšenice, bude tato zásoba zdaněna“ a budeme muset zaplatit unii nemalé peníze. O úloze trhu v tvorbě ceny obilí a řepky zapochyboval koordinátor komoditních rad asociace Jaroslav Bačina: „Trh upraví ceny tak, jak je upraví Agrofert a Agropol.“ Poukázal také na údajné prohlášení generálního ředitele Setuzy Františka Janů o tom, že zářijová cena řepky by měla být 6300 až 6900 Kč/t. „Za co budeme řepku prodávat v létě?“ položil si otázku.
Podle Josefa Stehlíka z vedení asociace je SZIF ze zákona povinen intervenční cenu vyhlásit. Zároveň se otázal, zda vlastně stále neplatí loňská cena 3500 Kč/t. „Budeme muset o ceny začít boxovat, musíme si o ně říci tam, kde naše produkce končí, u obchodních partnerů,“ prohlásil Němec s tím, že doufá, že tuto nutnost pochopí i představitelé ostatních zemědělských organizací. Záchranná sít by podle něj měla být u nás nastavena stejně jako v EU, tedy na ceně 101 eur za tunu potravinářské pšenice. Unií by se měly podle něj řídit i jakostní parametry a srážkový systém. „Naše kvalitativní parametry jsou nejen tvrdší, ale krácení ceny za jejich nedodržení je skokové. Běžný je stav, kdy je pšenice vykoupena jako krmná kvůli několika gramům v objemové hmotnosti a po přečištění se prodá jako potravinářská. Tento postup připravuje zemědělce o stamiliony korun,“ prohlásil Němec, který se podivuje, že za evropský systém výkupu dostatečně silně nebojují i organizace velkých zemědělských podniků. Soukromníci konstatovali, že je poškozuje i oddalování plateb za cukrovku a sladovnický ječmen.
Důchod a půjčky
A co dřívější odchod do důchodu? Bude možný i u nás, kde se mluví naopak o zvýšení věkové hranice? „Vstupem do EU bude tento titul platit a budeme jej podporovat,“ ujistil farmáře ministr. Palas také slíbil, že se v rámci snahy po oddlužení zemědělství se na podzim bude zabývat i otázkou půjček z první poloviny devadesátých let.
Libuše Alterová
DO RASTRU
Farma roku
Na valné hromadě Asociace soukromého zemědělství ČR byly vyhlášeny výsledky druhého ročníku soutěže Farma roku. První místo získala farma rodiny Dobrovolných z Ratibořic u Jaroměřic nad Rokytnou. Zdevastované budovy statku a první vydané pozemky Dobrovolní převzali v roce 1992. Dnes hospodaří na 260 hektarech zemědělské půdy. Kromě tradičních plodin se pokoušeli i o pěstování pohanky a amarantu. V živočišné výrobě se zaměřili na chov koz s produkcí mléka a ovcí. Od roku 2000 má většina jejich výrobků označení bio.
Na druhém místě skončili Votrubovi z Doubí u Tábora. Soukromě začali hospodařit v roce 1990. Dnes obdělávají 95 hektarů zemědělské půdy a v živočišné výrobě se zaměřili na chov prasat. Do budoucna uvažují i o agroturistice.
Třetí příčku obsadil statek Doubravka z Chotěbořicka. Působí na něm společnost s ručením omezeným, v níž jsou členové rodiny Nedbalových a Jan Josef Dobrzenský. Hospodaří na 1350 zemědělské a 1470 hektarech lesní půdy a také na 51 hektarech rybníků. V živočišné výrobě se zaměřili na krávy bez tržní produkce mléka a sladkovodní ryby.
Čtvrté místo v soutěži patří farmě rodiny Litochlebových. Hospodařit začali její členové v roce 1990. Dnes pěstují zeleninu a rané brambory na 36 hektarech orné půdy. Z původních stodol jsou dnes sklady, na zahradě jsou pařníky na pěstování sadby. O pěstitelských úspěších svědčí každoroční ocenění zeleniny z farmy na výstavě Hortikomplex.
