Z těch nejznámějších má v ČR nejdelší historii projekt Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) s názvem Pestrá krajina, letos totiž jde již o šestý ročník. V dosavadních ročnících bylo přitom oceněno několik desítek rodinných farem, z nichž každá prezentuje místní, lokální, a tedy jedinečný způsob hospodaření zvyšují pestrost krajiny, kvalitu půdy i dostupnost a kvalitu zdrojů vody, navíc bez ohledu na svou velikost. V současné době také probíhá hlasování o finalistech pátého ročníku soutěže Adapterra Awards, do kterého se letos přihlásilo rekordních 115 projektů, přičemž do finále postoupilo 21 z nich, a to nejvíce (celkem 12) v kategorii „krajina“. Tuto soutěž pořádá brněnská Nadace Partnerství. Tento týden také odstartovalo v podání europoslankyně Michaely Šojdrové národní kolo Evropské soutěže mladých farmářů 2023 s tématem: Mladí farmáři: ochránci tradic a hybatelé inovací. Partnery národního kola soutěže jsou ASZ ČR a poslanec Karel Smetana, místopředseda Zemědělského výboru parlamentu, organizátorem pak poslanecký klub Evropské lidové strany v Evropském parlamentu. Do soutěže se mohou zapojit zemědělci mladší 40 let, včetně účastníků minulého ročníku (mimo vítěze), uzávěrka je v sobotu 30. září 2023.
Dominantní zemědělskou akcí týdne je ovšem agrosalón Země živitelka včetně Národních dožínek, v jehož průběhu se očekává řada diskusí a seminářů o současné situaci v tuzemském zemědělství, bilanci letošní sklizně, ale také o budoucnosti oboru či dalším vývoji veřejností bedlivě sledovaných cen potravin. Otázkou ovšem je, zdali na Zemi živitelce zazní všechny informace potřebné k objektivnímu hodnocení výsledků a budoucnosti resortu, a zejména data porovnávající situaci v našem zemědělství s okolními zeměmi a státy EU. Takové informace totiž obvykle nebývají příliš příjemné, a právě proto veřejně zas tak často nezaznívají. I z toho důvodu tak není od věci alespoň některé z nich si na tomto místě připomenout.
Jedním z ukazatelů struktury, a také konkurenceschopnosti a zaměření zemědělských politik v zemích EU jsou data o podílu čerpání zemědělských dotací z hlediska velikosti farem z podkladů DG AGRI. Za velké zemědělské podniky jsou přitom v následujícím srovnání považovány zemědělské podniky s ročním příjmem 300 000 eur z přímých plateb. Takové farmy vyčerpají z celkových dotací na přímé platby ve Francii 50 procent z celkových finančních podpor, v Nizozemí 44 procent, v Belgii 43,5 procenta a v Německu 30 procent z přímých plateb. V ČR vyčerpají tyto podniky vyčerpají 42 procent z přímých plateb, což se zdá na první pohled jako „normální“ a s vyspělými státu EU srovnatelné. Problém ovšem je, že jde jen o 680 subjektů, což představuje 2,2 procenta všech farem v ČR. Pokud bychom posunuli hranici příjmů z přímých plateb na 500 00 eur, pak v ČR čerpá dotace prostřednictvím přímých plateb pouhých 280 farem, které ale na těchto podporách vyberou 24,4 procenta veškerých přímých plateb. Tato takzvaná duální struktura našeho zemědělství je přitom největším strukturálním problémem ČR a po řadu let se nemění. Výsledkem je nízký počet zemědělských podniků obecně, a tedy i užší nabídka příslušných zemědělských komodit a potravin z nich vyráběných.
Ještě zajímavější je objem podpor vztažených na hektar, podle šetření v síti FADN v položce „bilance provozních dotací a daní v korunách na hektar“, z níž vyplývá, že zemědělci v ČR čerpají dotace vyšší (12 598 Kč/ha), než je průměr EU (9 352 Kč/ha). Vyšší hodnota ve zmiňované „bilanci“ je ze sousedních zemí pouze v Rakousku (19 351 Kč/ha), a srovnatelná v Německu (11 066 Kč/ha). Na Slovensku ale tato hodnota činí 7 678 Kč/ha, v Polsku 8 198 Kč/ha, Maďarsku 9 741 Kč/ha, v zemědělské Francii pak 8 404 Kč/ha a ve Španělsku jen 6 961 Kč/ha.
Jsme-li u dotací, pak v tomto týdnu odstartovalo Ministerstvo zemědělství první kolo příjmů žádostí v programech rozvoje venkova (II. Pilíř) podle upraveného Strategického plánu SZP na roky 2023 až 2027. V uvedeném období má jít celkem o 8,3 miliardy korun, příjem žádostí z prvního kola končí 12. září letošního roku. Otázkou ale samozřejmě je, zdali zemědělci veškeré plánované peníze, tedy oněch 8,3 miliardy korun získají, neboť jde o informaci zveřejněnou ještě před plánovanými dotačními škrty. A vzhledem k tomu, že nemalou část z výše uvedených peněz tvoří provozní dotace, v nichž se má zejména škrtat, je docela pravděpodobné, že výsledná finanční podpora bude reálně nižší.
Pravděpodobné je ale také to, že možná už v září bude oficiálně prodlouženo další použití glyfosátu, který měl být původně zakázán koncem loňského roku, a jehož použití bylo následně prodlouženo do prosince letošního roku. Vyplývá to z uniklého návrhu zprávy EU o obnovení schválení herbicidu glyfosát. „Celkový závěr hodnocení je takový, že lze očekávat, že přípravky na ochranu rostlin obsahující glyfosát budou i nadále splňovat bezpečnostní požadavky stanovené [nařízením EU],“ stojí v návrhu obnovovací zprávy pro glyfosát.
Pokud se tak stane, bude to pro řadu hospodařících zemědělců dobrá zpráva, zároveň lze ale očekávat masivní kritiku prodloužení platnosti ze strany ochránců přírody, což může mít mimo jiné negativní dopad na image některých typů potravin.
Petr Havel