Letošní jaro a léto přineslo do Evropy extrémní povětrnostní jevy, které se mimo jiné podepsaly na zemědělské produkci. Naposledy to byly vydatné deště ve Slovinsku a jižním Rakousku na začátku srpna. V Rakousku hlavní zemědělská pojišťovna HV odhadla škody na 220 milionů eur, zatímco v roce 2022 způsobily povodně škody ve výši 170 milionů eur. Pro rakouská média to uvedl generální ředitel pojišťovny Kurt Weinberger.
Ve Slovinsku údaje o zemědělských škodách zatím nebyly zveřejněny, premiér Robert Golob ale odhaduje celkové škody na více než 500 milionů eur.
Na druhou stranu, podle posledních údajů Evropské observatoře sucha se některé části Evropy nadále potýkají s velkým suchem.
V prvních deseti srpnových dnech, což je poslední měřené období, byla téměř čtvrtina území EU ve stavu „varování“, což znamená nedostatek půdní vlhkosti, nebo ve stavu „pohotovosti“, což je nejvyšší stupeň výstrahy observatoře spojený se stresem pro vegetaci daného regionu.
Zatímco letos na jaře postihlo velké sucho Pyrenejský poloostrov a další části jižní Evropy, poslední epizody sucha se soustředily spíše na sever Evropy.
Podle červnové zprávy observatoře pro sucho se to týká zejména oblastí Baltského moře, Skandinávského poloostrova, Velké Británie, Irska a Německa, kde situace „vyvolává obavy o růst úrody“.
Jižní Evropa se zotavuje, ale dopady přetrvávají
Přestože jižní Evropa podle observatoře „pomalu přechází do fáze zotavení ze sucha“, jarní sucho zanechalo na zemědělské produkci své stopy. Nedávné srážky podle expertů „nevyvážily dopady trvalého nedostatku srážek a vln veder“, což má „vážné“ dopady na plodiny a vegetaci.
Evropská komise v reakci na to přijala začátkem srpna opatření, která mají pomoci producentům ovoce, zeleniny a vína vypořádat se s dopady extrémního počasí.
Mluvčí Komise 11. srpna uvedl, že produkce ovoce a zeleniny v několika regionech EU „byla dramaticky poškozena“ v důsledku jarních „závažných nepříznivých meteorologických jevů“. Mnozí vinaři například nemohli dokončit výsadbu „v nejvhodnějším období“. Evropská komise proto připravila balíček opatření, který má zelinářům, ovocnářům a vinařům zajistit flexibilitu v rámci evropských dotačních programů, a to až do konce letošního roku.
Výjimky pro zemědělce zasažené suchem i deštěm
Balíček umožňuje určité výjimky jak v rámci národních strategických plánů, jejichž prostřednictvím země čerpají evropské agrární dotace, tak i v rámci tzv. společné organizace trhu. Ta představuje již tradiční záchrannou síť pro zemědělce ocitající se v tržní krizi.
Kromě toho Komise odsouhlasila výjimky pro povolování výsadby vinné révy, aby zajistila, že producenti, kteří nemohli sadbu provést kvůli povodním, nepřijdou o svá práva.
Tyto kroky přicházejí poté, co Komise již koncem června zavedla tržní opatření pro odvětví vinařství, která měla umožnit členským státům vypořádat se s nadměrným množstvím vína na trhu. Exekutiva EU tehdy umožnila národním vládám zahájit tzv. krizovou destilaci, aby se předešlo propadům cen výrobců v důsledku velké sklizně z předchozích let.
V praxi to znamená, že až do poloviny října bude případné nadbytečné množství vína destilováno a staženo z trhu, přičemž takto získaný alkohol bude následně použit pro nepotravinářské účely.
Autor: Julia Dahm
Zdroj: Euractiv.cz
