Příčiny poklesu je podle předsedy Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) Jiřího Janoty obtížné odhalit. Statistiky by se měly interpretovat po pěti až deseti letech. Navíc změny mohou být regionálního charakteru – byly jiné povětrnostní podmínky nebo se změnily osevní postupy a prasata se mohla lépe skrývat v kukuřici.
„U černé zvěře je jistá periodicita navýšení a propadů celkem obvyklá,“ upozorňuje Janota. Předminulý myslivecký rok myslivci odstřelili 231 tisíc divočáků, rok předtím 161 tisíc černé zvěře.
V případě lovu divočáků má podle Janoty velký vliv, jak moc musí shánět potravu. „V semenných rocích dubu a buku zůstávají zvířata ukrytá více v lesních komplexech, což činí lov obtížnější,“ uvádí.
„Naopak mimo toto období navštěvují pole s vhodnou potravní nabídkou, kde je lov snazší. Z jednoho meziročního nárůstu a opětného propadu nelze věrohodně dovodit dlouhodobější trend,“ vysvětluje. Zajímavá bude letošní statistika, protože se na české území dostal africký mor prasat.
Co nesplní puška, to splní tužka
Divočáci ničí zemědělské pozemky a způsobují škody, které se dle odhadů šplhají až do miliard korun ročně. Člen vedení Sdružení vlastníků soukromých, obecních a církevních lesů Arnošt Buček upozorňuje, že pomůže jenom pravidelný odlov na celém území.
„Pro lesníky i životní prostředí je žádoucí udržovat konzistentní, nejlépe zvyšující se trend odlovu na celoplošné úrovni. Odlov pouze na lokální úrovni vede k migraci, nikoliv ke snižování přemnožené populace,“ říká Buček.
Podle dřívějšího vyjádření odborníka Miloše Ježka z České zemědělské univerzity v Praze by ke snížení stavů bylo potřeba ročně na českém území odstřelit kolem 250 tisíc prasat.
„Tento počet odlovené černé zvěře za rok je reálný a následkem toho začnou stavy divokých prasat poměrně rychle klesat. Co se týká škod, odstřel černé zvěře přispívá podle našich členů k jejich zmírnění v některých oblastech, například na střední Moravě,“ uvádí prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Podle předsedy Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslava Šebka musí být odlov takový, aby byla zvěř v rovnováze se svým stanovištěm a nepoškozovala je. „Pokud neznáme skutečné stavy zvěře a skutečné odlovy, které se dnes mohou dělat a zhusta dělají dle úsloví Co nesplní puška, to splní tužka, je to jen hra s čísly na ohlupování neznalých. Sčítané stavy se leckdy stanovují dle možností lovu toho kterého uživatele honitby,“ domnívá se.
„Pokud by populace zvěře byla ve výši do normovaných stavů, bylo by možné jen lovit její přírůstek, ale v této situaci nejsme. Proto je třeba lovit víc,“ říká Šebek. „Uvědomme si, že bachyně má leckdy selata už po jednom roce věku a má jich až šest, takže se nám množí docela rychle,“ doplňuje.
Pokud jde o ostatní zvěř, myslivci zvýšili odstřely jelenů na skoro 33 tisíc a daňků na 39 tisíc kusů. Tito sudokopytníci často okusují mladé stromky, zvláště jim chutnají nově vysazované listnáče.
Nových stromů se loni v Česku po kůrovcové kalamitě zasadilo skoro 226 milionů, stát na obnovu lesů poskytl 4,2 miliardy korun. „Vnímáme, že tlak na razantní redukci spárkaté zvěře bude enormní. Ne zcela souhlasíme, že tíhu těchto opatření by měli nést pouze myslivci. Většinou se rozcházíme v názoru, jaké prostředky, legislativní nástroje a opatření použít, aby bylo dosaženo očekávaného výsledku,“ dodal Janota.
Ministerstvo zemědělství nyní připravuje novelu mysliveckého zákona. Stát v ní chce myslivce k odlovům více motivovat, zatím však není jasné jak. O konkrétním znění se rozhodne na podzim.
Autor: Jan Drahorád, redaktor MF DNES
Zdroj: MF DNES