Premiér má pravdu, že potraviny jsou drahé. Koneckonců to měsíc co měsíc potvrzuje Český statistický úřad. Celková inflace potravin v červenci už klesla pod deset procent, vejce a zelenina jsou ale stále zhruba o 30 procent dražší než loni a brambory dokonce o 60 procent. Jiná otázka ovšem je, co s tím může vláda dělat, protože apel na morálku je vzkaz voličům. Výzva, ať soukromá firma zlevní cokoliv, totiž ničím jiným není.

Než se pustíme do rozboru toho, co by mohl dělat kabinet Petra Fialy, můžeme se podívat do okolních zemí. Polsko zrušilo daň z přidané hodnoty na potraviny, Maďarsko zastropovalo ceny vybraných potravin a Francie požádala obchodníky, aby nezdražovali. A výsledek?

V Polsku je levněji, o čemž svědčí nájezdy českých spotřebitelů do tamních obchodů. Bez ohledu na DPH jsou ale v Polsku levnější nejen potraviny, ale také nábytek, drogerie a vlastně všechno. Zřejmě Poláci nejsou tak specifičtí spotřebitelé jako Češi a na předražené zboží si obecně nepotrpí. 

Problémem je koncentrace výroby

Maďarům se regulace vymstila. Vybrané zboží sice bylo levné, o to dražší byl zbytek. Navíc mnozí obchodníci levné regulované zboží rovnou vyhodili z nabídky. Maďarsku se tak podařila nevídaná věc. Pod praporem regulace dokázalo překonat českou inflaci, která se dlouhou dobu držela na špici. Regulací evidentně cesta nevede.

Naopak dohodu se super a hypermarkety si pochvalovali ve Francii, kde se skutečně drží inflace cen potravin při zemi. Otázkou je, zda skutečně zabrala domluva obchodníkům, nebo spíš to, že se stát rozhodl odkoupit tamního energetického giganta EDF za více než osm miliard eur a srazil cenu energií. 

Česko šlo vlastní cestou, původně chtěli ministři sledovat marže u jednotlivých položek potravin a teď apelují na černé svědomí producentů. Ceny v obchodě potvrzují, že marně.

A teď k tomu, co se dá dělat, když cesta regulace je viditelně slepou uličkou končící nárazem do zdi a znárodnění energetické firmy ČEZ je předmětem nekonečných diskusí. 

Druhou možností jsou dotace, o kterých má jednat vláda, a to i v rámci konsolidačního balíčku. Samozřejmě úplně nejlepší by bylo jakoukoliv podporu zrušit, vzhledem k jednotnému trhu a dotacím v okolních zemích bychom s tím zrušili nejen české zemědělství, ale zřejmě i zbytek ekonomiky. Takže bude vlastně zázrak, zda skutečně resort zemědělství najde aspoň oněch plánovaných deset miliard, které by měl škrtnout.

Autorka je komentátorka Hospodářských novin

Autor: Julie Hrstková
Zdroj: iRozhlas.cz