Palas včera potvrdil, že jeho účast na vrcholném jednání soukromníků má symbolizovat záměr jednat se všemi skupinami podnikatelů stejně. "Soukromé farmy, družstva, akciové i obchodní společnosti jsou si rovny a vláda je povinna podporovat všechny," prohlásil. Farmáři jsou přesvědčeni, že právě jejich forma podnikání má v Evropě budoucnost. Podporuje je v tom skutečnost, že na principu rodinných farem je založen takzvaný model evropského zemědělství, prosazovaný Bruselem. A také české ministerstvo zemědělství připravuje koncepci oboru, v níž dostane více místa ekologie či péče o krajinu - tedy cíle, které farmy mohou plnit lépe než gigantické podniky. "Perspektiva je tedy jasně na naší straně," je přesvědčen tajemník asociace Michal Pospíšil. Zemědělský svaz, hájící hlavně zájmy družstev, je zase přesvědčen o perspektivě velkých zemědělských podniků. "Ale myslím, že u nás mají v příznivých přírodních podmínkách větší šanci velké firmy a v podhůří zase třeba menší farmy," říká tajemník svazu Jan Sedmidubský. Konflikt mezi soukromníky a družstevníky trvá od roku 1989 a rozštěpil i Agrární komoru, která by měla zastupovat všechny rolníky. Asociace z ní ale na rozdíl od svazu vystoupila. "Nám tyto staré spory připadají zbytečné, a nenecháme se do nich zatáhnout. Výhody mají malé i velké firmy," prohlašuje Josef Sklenář, viceprezident Svazu mladých agrárníků.