Platí ještě to, co jste řekl po nástupu do funkce, že nejste a nebudete ministrem cenotvorby?
Ano, platí a bude samozřejmě platit i dál.
Jak si potom máme vysvětlit, že o cenách produktů se chcete bavit s představiteli obchodních řetězců?
To jsou dvě odlišné věci. Znovu zdůrazňuji, nejsem ministr, který by ráno na ministerstvu rozhodl, kolik bude stát ten den rohlík nebo kilo mouky. Ale na druhou stranu vnímám i odpovědnost ministerstva zemědělství jednak ke kvalitě potravin, na přímou kontrolu nástroje máme. Jsem rád, že české potraviny, česká zelenina patří k těm nejkvalitnějším v Evropě.
Ale určitě chci vést, a teď podtrhuji to slovo, neformální debaty se všemi články toho řetězce. Na denní bázi se potkávám se zemědělci, farmáři, hovořím s potravináři, čili výrobci potravin. Stejně tak je přece správné, že se potkám, a dneska to bude první schůzka, se zástupci těch, kteří potom ty potraviny dodávají na pulty našich obchodů.
A připomenu, že těch osm obchodních řetězců de facto ovládá 90 procent maloobchodního trhu s potravinami. Roční tržby jsou kolem 420 miliard korun. Je určitě namístě se ptát, zda i oni dodržují férová pravidla.
Takže když si to představíme, za představiteli osmi řetězců přijde ministr zemědělství a taky předseda vlády a tam budou vyvíjet neformální tlak. Jak se to dělá?
Myslím, že je to o tom, co jsem zdůraznil při svém nástupu před dvěma měsíci na ministerstvu zemědělství. Je to o komunikaci. Chci znát – a je to velmi jednoduché – zda se řetězce chovají v České republice stejně jako v zahraničí, zda přístup ke spotřebiteli je stejný v Německu, v České republice nebo v jiných zemích, protože všechno jsou to nadnárodní řetězce.
Nevidím jediný důvod, proč by třeba konkrétní řetězec měl mít jinou politiku vůči německému spotřebiteli než vůči českému spotřebiteli. A pak samozřejmě mě také velmi zajímá to, jak se řetězce chovají k českým zemědělcům a výrobcům potravin. To už jsme u té české značky a české kvality.
Také jste říkal i ve vysílání Českého rozhlasu Plus, že se musíte s nimi bavit o přiměřenosti zisku. Co si pod tím mám představit? Jestli nevydělávají moc?
Je to něco, co se velmi těžko definuje, respektive se to ani definovat nedá. Máme tady svobodnou soutěž, v žádném případě tady nemůže dojít a – to zdůrazňuji – ani na půdě ministerstva zemědělství k zárodkům nějakých kartelových dohod nebo něco podobného.
Nicméně je to o celé té horizontále nebo vertikále, jak chceme, prostě o tom článku od toho zemědělce, producenta, farmáře, který má také potřebu rozvíjet svoji činnost, inovovat, kupovat nové moderní stroje a tak dále, potřebuje k tomu nějaký přiměřený zisk.
Stejně tak ti, kteří potom zpracovávají a vyrábějí potraviny a stejně tak rozumím tomu, že i ten, kdo prodává na konci, nějaký zisk má mít. Ale má to být zisk přiměřený. A nemají tady být používány praktiky, o kterých dneska také chci hovořit se zástupci řetězců, které mohou zavdávat podezření – nemám to potvrzené, budeme o tom samozřejmě hovořit – zda se tady některé řetězce nechovají tak, že tady mají různé dceřiné společnosti, poplatky za značky a podobně, protože to by potom znamenalo, že ty podmínky tady nejsou stejné jako v okolních státech.
Podcast k článku si můžete poslechnout zde.
Autor: Jan Pokorný, pj
Zdroj: iRozhlas.cz
