Na evropské úrovni se pak schyluje k další důležité změně, která by ve svém důsledku zvýšila konkurenceschopnost evropských, a tedy i našich zemědělců. Neformální Rada ministrů zemědělství ve Španělsku se totiž poměrně intenzivně zabývala změnou evropské legislativy na poli nových genomických technik (NGT), což by mělo umožnit pěstování hospodářských plodin a chov zvířat za pomoci šlechtění na bázi CRISPR, tedy editace genů. Nejdůležitější ale bude, nakolik bude spojeno komerční využití CRISPR s doprovodnou byrokracií, na což ministr Výborný na Radě ministrů poukázal. Ještě důležitější však bude, zdali se podaří přijmout příslušné legislativní změny ještě v současném evropském volebním období.
Jsme-li v EU, pak je potřeba zmínit významný úspěch ČR na poli zemědělské ekonomiky – při příležitosti závěrečného ceremoniálu Mezinárodního kongresu EAAE v Rennés byl za svůj celoživotní vědecký přínos oceněn někdejší ředitel Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky (VÚZE) a stále aktivní zemědělský ekonom Tomáš Doucha, který se stal také čestným členem organizace "European Association of Agricultural Economists" (EAAE Fellow). Sám Tomáš Doucha to považuje také za ocenění práce VÚZE i současného Ústavu zemědělských a ekonomických informací (ÚZEI) a obecně tuzemské vědecké komunity, což je nepochybně pravda, pokud je ale takové ocenění zosobněno právě v jeho osobě, je to zcela logické a správné a ocenění je opravdu v povolaných rukou. Dodat lze je, že by bylo i pro objektivizaci přístupu k tuzemskému zemědělství docela žádoucí, aby se postoje, názory a interpretace celé řady dat od Tomáše Douchy i samotného ÚZEI dostaly ve vyšší míře než dosud jak k laické, tak politické veřejnosti.
Na možná lepší časy se na evropské úrovni blýská i pro chovatele ovcí a koz. Na úrovni celé EU totiž dochází k tomu, před čím (nejen) sami chovatelé varovali – totiž k rostoucím škodám působených na hospodářských zvířatech do přírody uměle vysazovanými, a nyní již se přirozeně množící vlky. EU se proto chystá k regulacím stavů vlků, a od členských zemí požaduje hlášení o stavech těchto predátorů na jejich území. To ovšem může být, možná nejen v ČR problém, protože do pozice věrohodných poskytovatelů dat se pasovali ti, kteří návrat vlků do přírody sami požadují – a existuje tak riziko, že EU nebude mít k dispozici objektivní informace. Alespoň vůle řešit tento problém je ale jistým posunem, stejně jako teze, že problémové vlky bude možné za daných podmínek zastřelit.
Aktualizaci zemědělských dat připravuje také Český statistický úřad (ČSÚ). Ten má po třech letech spustit nové Integrované šetření v zemědělství, podle ČSÚ budou ale na rozdíl od obdobného projektu v roce 2020 šetřeny pouze vybrané zpravodajské jednotky splňující prahové hodnoty zjišťování, které obdržely Oznámení o zpravodajské povinnosti. „Cílem šetření je zjistit aktuální údaje o našem zemědělství, abychom mohli přesně popsat a sledovat trendy, kterými se tento důležitý sektor ubírá. Získaná data pak poslouží mimo jiné jako jeden z podkladů pro tvorbu Společné zemědělské politiky EU, uvedl k záměru projektu předseda ČSÚ Marek Rojíček.
Na MZe se uskutečnilo další kolo jednání s cílem hledat cesty ke snižování cen potravin. K dosažení tohoto cíle má přitom současný ministr zemědělství na rozdíl od svého předchůdce lepší vyhlídky, neboť ceny potravin už nerostou, a až na výjimky spíše mírně klesají. Také spotřebitelé začínají měnit vzorce nákupního chování, a propad prodejů potravin se prakticky zastavil. Pokud bude tento trend pokračovat, mohla by to být na první pohled dobrá zpráva i pro naše zemědělce – je však třeba připomenout, že ceny potravin klesají i kvůli tomu, že klesají ceny zemědělských komodit, a to už zas tak dobrá zpráva pro prvovýrobu, a zejména pěstitele obilovin a olejnin, není.
Petr Havel