Kromě toho již začíná také fungovat „trh počasí a očekávání“, tedy prognózy vycházející se stavu porostů v USA, poptávky po vhodných komoditách na výrobu biopaliv a v případě cen mléka připravované intervenční a exportní aktivity EU. Zřejmě nejkomplexnější pohled na kvartální prognózu vývoje světových cen zemědělských komodit přinesla nedávno analýza tuzemské burzovní a makléřské společnosti Colosseum, které je v ČR v zásadě jedinou specializovanou organizací na cenové analýzy světových komoditních trhů.
S výjimkou cen sóji očekává Colosseum v prvním letošním čtvrtletí stagnaci nebo růst cen v celém spektru základních surovin. Zatím stagnovat (jde o první čtvrtletí) by přitom bohužel měly světové ceny pšenice. Celosvětová poptávka po ní by sice měla letos podle prognóz vzrůst o šest procent a mezinárodní obchod o sedm procent, na druhou stranu se meziročně zvýšily světové zásoby této komodity. Zásadní růst poptávky lze zejména díky biopalivům letos očekávat po sóje, její cena je ale vysoká a analytici očekávají její pokles. Ceny kukuřice by ale měly naopak vzrůst, díky poklesu světových zásob a snížení osevních ploch této komodity v USA. Vyšší světové ceny očekávají analytici také v případě kávy, její produkce v klíčové zemi - Brazílii, by totiž měla meziročně klesnout o 22 procent. Podražit má i cukr, jeho celosvětová spotřeba totiž podle statistik roste (letos to má být o tři procenta), a navíc se surovina k výrobě cukru - cukrová třtina, přidává do biopaliv. Nárůst cen čeká i pomerančový koncentrát - jeho produkce na Floridě a v Brazílii má letos klesnout o 15 procent. Z živočišných komodit by se měly zvýšit také ceny vepřového masa, neboť například v USA roste poptávka po živých prasatech. Naopak poptávka po hovězím klesá, takže analytici očekávají stagnaci nebo mírný pokles světových cen. Pokud se týká mléka, lze očekávat mírné oživení cen již v několika příštích týdnech, do ekonomicky přijatelných relací by se mohly ceny mléka dostat na konci prvního letošního pololetí. A pokud se týká cen obilí specielně na tuzemském trhu, pak tam již k mírnému oživení dochází. Zcela určitě by se přitom ceny obilí zvýšily v současné době více, kdyby většina tuzemských zemědělců nezvolila strategii neprodávat obilí loni ve sklizni nebo těsně po ní, kdy se pohybovala kolem hranice 4 000 korun. Následným pádem o více než 1 000 korun za tunu přišli bohužel producenti obilí v ČR zhruba o pět miliard korun. Protože všichni vědí, že na zásobách je obilí dostatek, ba přebytek.
Autor: Petr Havel
