Celkový rozpočet resortu by sice měl klesnout zhruba o již dříve avizovaných zhruba 5 miliard korun (z 57,5 miliardy v roce 2023 na zhruba 52,5 miliardy v roce 2024), podpory by se ale měly snížit přibližně jen o 3,1 miliardy korun. Respektive, dotace do zemědělství by zřejmě vůbec klesnout neměly. Uvedené škrty ve výši 3,1 miliardy korun by se měly totiž týkat oblasti lesního hospodářství (1,6 miliardy korun), vodního hospodářství (1,0 miliardy korun) a rozvoje venkova (0,5 miliardy korun). Otázkou ovšem je, zdali jde o správnou strategii, neboť jde o úspory týkající se základní zemědělské „komodity“, tedy vody, což se týká i lesního hospodářství a jejich mimoprodukčních funkcí, mezi které lze nepochybně zařadit schopnost vodu v krajině zadržovat. Vodní a lesní hospodářství může sice využít dotace z Národního plánu obnovy (NPO), ne ale na všechny původně plánované projekty, neboť Evropské Komise část z nich odmítla spolufinancovat.
Na Zahradě Čech v Litoměřicích se letos prodával český česnek opět za 299 korun za kilogram, a údajně byl o něj velký zájem. Otázkou ovšem je, jak dlouho potrvá, když dovozní cena česneku ze zahraničí činila na přelomu srpna a září maximálně 115 korun za kilogram, ale i 74 korun za kilogram. Uvedený modelový příklad přitom o lecčems vypovídá – jednak o vysokých cenách některých komodit přímo od tuzemských zemědělců (na Zahradě Čech do cenotvorby nevstupovali ani zpracovatelé, ani maloobchodní sítě), což je jedním z důležitých důvodů nízké soběstačnosti naší země v produkci zeleniny, jednak o ochotě tuzemských spotřebitelů při vhodném marketingu i takto drahé potraviny kupovat, a jednak o ne zrovna dobré obchodní strategii „česnekářů“. Ti sice na vysokých cenách na uvedené akci jistě jednorázově vydělali, jaký to ale bude mít dopad na plošný odbyt tuzemského česneku v průběhu sezóny, už zřejmě nezvažovali. Bohužel podobně je to, a bohužel právě na zemědělských akcích v ČR, téměř se vším…
Nejen na cenu zeleniny bude mít jistě vliv rozhodnutí europoslanců o prodloužení možnosti používat v zemědělství látku glyfosát nebo o jejím úplném zákazu, které se předpokládá v řádu týdnů. „Dělostřelecká příprava“ k přijetí příslušného rozhodnutí přitom již začala. Zatímco ale Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v červenci letošního roku konstatoval, že glyfosát nepředstavuje riziko ani pro přírodu, ani pro spotřebitele, organizace Pesticide Action Network (PAN) publikovala nedávno studii o tom, že glyfosát a jeho rezidua otrávily všechny potoky a řeky v EU, samozřejmě s cílem zastrašit veřejnost a přispět k úplnému zákazu této látky. Dodat lze ovšem, že možné riziko z konzumace „jedovaté vody“ může hypoteticky nastat až při pití 8000 litrů denně, což ovšem analýza PAN taktně nezmiňuje. Zdali zvítězí emoce nebo vědecký přístup EFSA, se nicméně již brzy dozvíme. Tak či tak je ale zřejmé, že nadužívání pesticidů skutečně pro krajinu i člověka riziko představuje. Jednou z aktuálních výzev pro celou EU je tak co nejdříve vyvinout plnohodnotné a cenově dostupné alternativy (nejen) glyfosátu, a do té doby jeho využití regulovat, ale ne úplně zakazovat.
Na důležitost nových přístupů a potřebu aplikace výsledků vědy do zemědělské praxe upozornila tento týden Mendelova univerzita v Brně, která udělila čestný vědecký titul doctor honoris causa Emmanuelle Charpentier, což je spoludržitelka Nobelovy ceny za chemii z roku 2020 za výzkum v oblastech mikrobiologie, genetiky a biochemie, konkrétně za editaci genomu prostřednictvím takzvaných genetických nůžek metodou CRISPR-Cas9. Využití editace genů je přitom ve světě stále častější při šlechtění a úpravě vlastností zemědělských komodit, včetně těch živočišných, což pomáhá zvýšení konkurenceschopnosti evropského, a tedy i našeho zemědělství. Respektive pomáhat by mohlo, kdyby našlo v EU širší uplatnění než dosud, což by se mělo stát po přijetí novely evropské legislativy týkající se nových bionomických technik (NBT). K tomu je však žádoucí také příslušná osvěta laické veřejnosti.
Stejnou ambici, tedy osvětu veřejnosti, má i letošní PORTA APERTA, jejímž cílem je především propagace a prezentace regionálních produktů, včetně regionálních potravin. Akce se koná v sobotu 16. září na území celé ČR a návštěvníkům nabídne proces vzniku široké škály výrobků, které nesou značky kvality od Asociace regionálních značek. Mapa a seznam míst, která se zapojila do letošního ročníku akce PORTA APERTA, spolu s podrobnými popisy nabídky a odkazy na další informace, jsou k dispozici na webových stránkách www.porta-aperta.cz.
Petr Havel
