Šebek připomněl, že za léta usilovné úřední snahy o zjednodušování zemědělské politiky se tato politika stala několikanásobně složitější, po neúnavných bojích za vyšší konkurenceschopnost, soběstačnost či lepší agrární zahraniční obchod se nejen tyto, ale i jiné paramctiy, zásadně zhoršily. „Po letitých snahách o spravedlivější podpoly máme tu nepříjemnou zkušenost, že vznikají umělé a stále propastnější rozdíly mezi jednotlivými sektory,“ konstatoval předseda ASZ a opět vyzval k zastropování dotací, které podle něj nejvíc pomůže právě středním podnikům. Podmínky hospodaření by se pak podle něj měly zjednodušit tím, že lidé, kteří v okolí svých pozemků a u svých zvířat bydlí a předávají si je v generaci, by měli mít větší důvěru. Podle nej by se mělo zastavit také plýtvání dotacemi na vybrané nevládní organizace. „Přejeme si, abyste byli vládou změny, která konečně povede ke skutečnému posíleni tradicemi osvědčených modelů zemědělského hospodaření. Buďte naším ministrem a my budeme vašimi sedláky v dobách dobrých i zlých,“ řekl v projevu ministru zemědělství a přítomným politikům.

Ministr zemědělství Marek Výborný ve svém proslovu mimo jiné poznamenal, že některé kroky se vládě podařily. Jako přiklad uvedl určitou podobu redistributivni platby. „V tuto chvíli se snažíme o to, aby se malé podniky dostaly na lepší pozici. Není to ale o výměrách, množství skotu, prasat a drůbeže. Je to o přístupu k zemědělství. To je klíčové,“ konstatoval s tím, že se u všech parametrů snaží hledat přiměřený balanc. „Proto jsme například letos zrušili některé dotační tituly; třeba pro velké potravinářské komplexy. Já jsem toho názoru, že dotace nemají být pro ty, kteří si dokážou své investice zaplatit ze svých zisků, ale mají pomáhat tam, kde je to potřeba. V tomto přístupu budu dále pokračovat,“ řekl a zopakoval, že pro něj osobně není důležité, jestli je někdo malý či střední. „Samozřejmě na rodinných farmách se nejvíce snoubí to, co si neseme z bohaté historie českého venkova, to znamená práce v rodině a vztah k půdě, který se dědí z generace na generaci,“ prohlásil. Ministr rovněž připomněl dožínky, pořádané v Praze na Letné, kde se prezentovaly i rodinné farmy. „Chceme-li pomoci zlepšit obraz zemědělství a rodinných farem, není cestou se uzavřít,“ a přislíbil, že bude oporou sedláků.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil řekl, že úspěšnost rodinné farmy tkví v tom, že drží pohromadě, její členové si dokážou vyjít vstříc a spojí své síly. Není to vždy jednoduché. Poukázal rovněž na to, že i vláda, pokud má být úspěšná, musí držet pohromadě. Koaličních stran je tam pět, a ne všechny chtějí to samé. „Druhá věc je odvaha dělat věci, na které si jiní netroufnou a jít za nějakými cíli, které máte před sebou. Zároveň chcete, aby ta odvaha byla takového typu, aby to zajistilo budoucnost potomků. Třetí věcí je, že když řešíme problém a chceme posunout věci dopředu, je nutno si sednout za jeden stůl,“ prohlásil Vystrčil.

Předseda sněmovního zemědělského výboru Michal Kučera při slavnostním zahájení dožínek ASZ uvedl, že poslanci jsou připraveni k tomu, aby do konce volebního období prosadili zásadní změny; které je třeba udělat. Vyzval přitom k definici tři čtyř priorit, které je třeba prosadit. Připomněl, že sněmovna by měla projednávat novelu mysliveckého zákona. Tu nebylo nikdy jednoduché prosadit. Myslivecká lobby podle něj bránila tomu, aby vlastnici měli větší práva. „Poslední novela zákona je ku prospěchu zájmů soukromých vlastníků,“ míní.

Letošní dožínky ASZ se konaly na farmě rodiny Basařových, která vloni obsadila první místo v soutěži Farma roku. „Tato široká a krásná rodina patři k ještě mnohem širši skupině lidí, kteří dobrovolně spojují celý svůj život se zemědělským podnikáním celé rodiny. Zajímavé na tom všem je, že nám potichu, pilně každý den a navzdory všem ekonomickým problémům i rozličným celosvětovým krizím, reálně dokazují, o jak životaschopný model vlastně jde. A cenné na tom všem je, že úspěch těchto rodin nestojí na politickém lobbingu, dotacích, známostech nebo na pustém marketingu, ale stoji na jasném ukotveni k půdě a na generačním základě,“ poznamenal Šebek s tím, že takových statků, selských dvorů a farem je v České republice několik desítek tisíc a mohlo by jich být při trochu větším zájmu mnohem více.

Farma rodiny Basařových hospodaří na více než 500 hektarech zemědělské půdy v Podkrkonoší. Bratři Jan, Ondřej a Jiří se tu se svými partnerkami, dětmi a rodiči věnuji rostlinné výrobě na více než 500 hektarech půdy, krajinotvorbě, výkrmu masného skotu, zpracování a prodeji hovězího masa v automatech na své farmě, avšak i ve Farmářském domě v blízkém Vrchlabí, který založili. Provozují rovněž bioplynovou stanici sloužící k vytápění všech objektů v rámci hospodářství. Provozuji penzion a poskytuji zemědělské služby. Součásti farmy je také bioplynová stanice. Novodobá historie Farmy Basařovi přitom začíná od roku 1993. V tomto roce jsme po 40 letech navázali na hospodaření rodu Basařových v Prosečném, kterým soukromé sedlačení bylo násilně znemožněno v roce 1953 po nástupu zločineckého komunistického režimu k moci. V roce 1993 jsme začali hospodařit s 23 hektary půdy a 16 kusy krav. Postupně se farma rozrůstala v počtu obhospodařovaných hektarů i v počtu dojnic až do roku 2005, kdy bylo prodáno celé mléčné stádo a ihned koupeno stádo březích masných krav převážně plemene aberdeen angus.

Autor: Zuzana Fialová
Zdroj: Zemědělec č. 38