Vážení kolegové,

scházíme se na dnešní Valné hromadě v poněkud zvláštní situaci.

Česká republika a s ní samozřejmě i české zemědělství a naše farmy stojí na prahu Evropské unie. Máme-li se nyní ohlédnout na uplynulý rok činnosti Asociace soukromého zemědělství musíme tak činit právě s ohledem na tento fakt. Drtivá většina našich aktivit byla totiž více či méně se vstupem do EU, či s vyjednáváním o jeho podmínkách velmi těsně spojena.

ASZ naše začlenění do EU vždy plně podporovala.Vždy jsme však také důsledně trvali na tom,aby podmínky pro naše podnikání byly plně srovnatelné s našimi kolegy ze současných států EU.

A to se týká nejen výše dotací,ale také podmínek a pravidel na trhu s komoditami a fungování státních institucí.

Značnou iniciativu jsme vynaložili zejména v oblasti tří důležitých komodit. Ještě v průběhu loňských žní jsme vyvolali jednání s majiteli Obchodních sladoven,jako největšího odběratele sladovnického ječmene.Jednání bylo reakcí na snahu o skokové snížení ceny ječmene o 600 korun na tunu z důvodu vysokého výskytu plísní. ASZ se podařilo rychlým a fundovanými podklady podloženým jednáním tuto snahu eliminovat a dosáhnout přijatelného srážkového systému,čímž byly pěstitelům ječmene zachráněny nemalé prostředky. Zároveň byla s francouzskými majitele Obchodních sladoven navázána poměrně korektní komunikace o pravidlech nákupu ječmene v dalších letech.

Druhou významnou komoditou ,u níž ASZ sehrála podstatnou úlohu byla cukrovka. Z naší iniciativy byl ústavním soudem zrušen protizákonný a nespravedlivý tzv.cukerný pořádek, který byl plodem obrovského lobbingu zahraničních cukrovarských společností a který uvrhl pěstitele do jejich naprostého područí.Důkazem toho byly nejen téměř roční lhůty splatnosti za cukrovku a naprostý diktát ve znění kupních smluv ,ale například i situace s uzavřeným cukrovarem v Modřanech. Zde byli pěstitelé hozeni přes palubu doslova ze dne na den a byla mezi nimi i řada našich členů.Pro ty se podařilo dojednat možnost dodávek do nezávislých českých cukrovarů a zejména jim právě zrušení starého cukerného pořádku umožnilo další pěstování cukrovky.

ASZ při tvorbě nového cukerného pořádku vždy důsledně prosazovala prvotní rozdělení kvóty cukru mezi cukrovary přes pěstitele.Naším cílem bylo dosažení rovnoprávného postavení pěstitele vůči cukrovaru. Bohužel lobby velkých cukrovarů byla tak silná, že zcela ovládla i svaz pěstitelů cukrovky,respektive vedení jeho české části,takže tato organizace přes jasně deklarovaný postoj své valné hromady snahu o rozdělení kvót přes pěstitele vytrvale bojkotovala.A to dokonce přes písemné stanovisko celorepublikového pěstitelského svazu zaslané ministru zemědělství,který se s naším návrhem de facto plně shodovalo. Nový cukerný pořádek dává tedy opět daleko větší sílu cukrovarům oproti zemědělcům,ale alespoň umožňuje zachování ploch cukrovky v tradičních oblastech.

Na tomto příkladě se mimochodem opět ukázalo,nakolik je možná spolupráce s reprezentanty některých nevládních organizací.Jestliže nás tito lidé dodnes obviňují z toho,že poukázáním na protiústavnost cukerného pořádku jsme poškodili zemědělce a vyčíslují tuto tzv. škodu na miliardu korun,svědčí to jenom o tom, že jejich právní myšlení uvízlo hluboko v komunistických časech,kdy platily takové zákony ,které vyhovovaly jenom jim.Žijí-li v přesvědčení,že chybou není protiústavní právní předpis a viníkem jeho tvůrce,ale za prohřešek považují , že na tuto protiústavnost zvýhodňující určitou skupinu někdo poukáže , není se co divit,že se značná část jimi vedených podniků chová nám všem dobře známým způsobem.

Komoditou,která má v celém sektoru zcela zásadní význam je potravinářská pšenice.Zde jsme počátkem letošního roku iniciovali jednání o uplatnění standardního evropského systému výkupu , zejména co se týče systému zatřiďování do kvalitativních tříd a následné tvorby ceny. Přesto,že letošní sklizeň bude minimálně svou částí realizována již v Evropské unii,neprobíhá u nás dosud nákup pšenice podle evropských pravidel.Naše kvalitativní parametry jsou nejenom tvrdší ,ale snížení ceny za jejich nedodržení je v převážné většině případů skokové v řádu desítek procent.Běžný je stav,kdy pšenice je vykoupena jako krmná kvůli několika gramům chybějící hektolitrové hmotnosti,načež je výkupním podnikem přečištěna a prodána jako potravinářská.Tento postup připravuje české zemědělce ročně o stamiliony korun. Jsme přesvědčeni,že tento systém musí být změněn a prvním,kdo by měl uplatnit v EU běžná pravidla musí být SZIF.

Bohužel v této aktivitě jsme nenašli dostatek spojenců.Že se evropskému systému brání výkupní podniky je celkem pochopitelné,že však za něj dostatečně silně nebojují organizace velkých zemědělských podniků je pro nás nepochopitelné.

Naše činnost v loňském roce byla samozřejmě rovněž ovlivněna parlamentními volbami a příchodem nového vedení na ministerstvo zemědělství. Zde je třeba jasně říci,že přes řadu odlišných názorů na jednotlivé věci byla s ministrem Palasem i jeho náměstky navázána korektní spolupráce.Kromě běžných pracovních kontaktů se první náměstek ministra dr. Vaněk zúčastnil zasedání předsednictva,ministr Palas pak zasedání Rady ASZ.Velmi úzce spolupracuje náš zahraniční tajemník s náměstkem ing.Tomanem.

Jak již bylo řečeno,věnovali jsme v uplynulém roce mnoho úsilí problematice naší integrace do Evropské unie, a to jak na úrovni nevládních organizací,tak při samotném procesu oficiálního vyjednávání.

Zde se zúročily naše dříve navázané vztahy s hlavním vyjednavačem dr.Teličkou ,s nímž jsme byli prakticky v permanentním kontaktu a pro nějž,alespoň podle jeho vlastního vyjádření,jsme byli často důležitým zdrojem informací,od nichž se odvíjelo další vyjednávání.

Dr.Telička se rovněž účastnil zasedání Rady a následně i předsednictva ASZ.

Svou pozornost jsme obrátili i na zástupce EU v České republice a uspořádali jsme pro velvyslance EK R.Cibriána návštěvu několika našich farem a následné setkání s našimi členy z regionu Praha.

Naše názory a postoje jsme presentovali i přímo Evropskému komisaři Franzi Fischlerovi při jeho návštěvě v Praze.

V konečné fázi vyjednávání jsme několikrát spolu s ostatními nevládními organizacemi jednali s premiérem Špidlou a byli jsme i součástí oficiální vládní delegace na závěrečném summitu v Kodani.

Při všech těchto příležitostech jsme hájili názor,že čeští zemědělci musí mít srovnatelné podmínky se svými kolegy z EU,ale zároveň jsme vždy upozorňovali,že naše zemědělství potřebuje významnou změnu struktury směrem ke skutečně evropskému modelu.Bohužel,tento náš hlas byl oproti hlasu lobby velkých tzv. transformovaných podniků velmi slabý.Paradoxně jsou to však zejména tyto podniky, které dnes sklízejí plody své politiky uskutečňované bývalým ministrem Fenclem, v podobě hlubokých ekonomických problémů. Bohužel důsledky politiky naprosté konzervace nevyhovující struktury zemědělství a systému zalepování děr přisypáváním státních peněz do černé díry pociťujeme samozřejmě i my.

Konkrétním příkladem této politiky může být regulace trhu s mlékem , či neustále roztáčené kolo dalších a dalších požadavků na takzvané kompenzace- tu za mokro, tu za sucho, tu za mrazy.

Je třeba jasně říci,že i my trváme na srovnatelné státní podpoře jakou mají naši kolegové v EU. Tyto podpory však musí mít takovou podobu,aby problémy skutečně systémově řešily a ne v lepším případě pouze odsouvaly,či dokonce prohlubovaly.Typickým příkladem může být opět mléko.

Připravuje-li nyní ministerstvo novou koncepci,která bude znamenat odklon od tohoto neudržitelného systému,může bezesporu počítat s naší podporou. Naši členové totiž v drtivé většině případů již onu skutečnou restrukturalizaci provedli a nebojí se ani dalších změn.Naopak,potřebujeme takový systém podpor,který nám umožní dosáhnout především na investiční peníze ať už úplnou bonifikací tzv. bezúročných půjček ,či přes nové evropské programy a zákonné podmínky,díky kterým budeme moci dosáhnout na další půdu.To je samozřejmě v naprostém rozporu se všemi snahami o konzervaci stávajícího stavu ať už nevydáváním pozemků, snahou o blokování prodeje státní půdy či cestou zákona o pachtu .

Proto jsme jednali i s předsedou a poslanci zemědělského výboru PSP a podpořili jsme všechny návrhy zákonů jdoucí tímto směrem. Zejména v novele zákona o privatizaci státní půdy byla naše snaha poměrně úspěšná.

V současné době proběhla opět jednání s předsedou vlády na nichž jsme náš postoj v této věci znovu zopakovali.Zároveň jsme zdůraznili nutnost správného fungování všech státních institucí v sektoru zemědělství počínaje v první řadě SZIF, který má významný vliv na fungování trhu. V prezidiu SZIF je náš zástupce ing. Stehlík velmi aktivním a platným členem.

ASZ ČR