Týden v zemědělství podle Petra Havla - č. 39

Petr  HavelPetr Havel
Sdílejte článek
Týden v zemědělství podle Petra Havla - č. 39

Kromě intenzivních jednání o státním rozpočtu na rok 2024, jehož výsledky dopadnou v nemalé míře spíše negativně prostřednictvím škrtů také do oblasti zemědělství, přinesly uplynulé dny celou řadu dalších, a právě pro oblast zemědělství spíše pozitivních zpráv. Tou asi nejvýznamnější pro zemědělskou praxi je návrh Evropské komise, aby byla pro používání herbicidu glyfosátu prodloužena pro evropský trh licence i po 15. prosinci letošního roku (to má platnost licence skončit) na dalších deset let. Jak totiž uvedl mluvčí Evropské komise, „podle zjištění všech kompetentních vědeckých orgánů v současné době neexistují informace, které by vyvolaly (z používání glyfosátu a jeho vlivu na člověka a krajinu) obavy.

Nadějný je také příslib šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyen, podle které EU ztrácí konkurenceschopnost, především kvůli značné byrokracii. Podle Leyen je proto třeba v EU usnadnit podmínky podnikání, také proto, že „malé podniky nemají kapacitu na to, aby zvládly složitou administrativu, a brzdí je složité administrativní procesy“. To samozřejmě malé podniky, i ty zemědělské, dobře vědí. Každopádně, Leyen podle svých slov chce v průběhu příštího měsíce předložit návrh na snížení ohlašovacích povinností na evropské úrovni o 25 procent, do konce letošního roku pak má EU jmenovat „vyslance“ malé a střední podniky, tzv. SME envoy, který bude podléhat přímo Ursule von der Leyen.

Zatím v prvním čtení schválila Poslanecká sněmovna novelu zákona o Státním pozemkovém úřadu (SPÚ), jejímž cílem je liberalizovat pravidla pro nakládání se zemědělskými pozemky, které od státu bezplatně získaly nebo získají obce a kraje. Z původních deseti let se na například polovinu zkrátí doba, po kterou obce a kraje musí dodržovat účel převodu pozemků podle převodních smluv. Nově by tak obce a kraje byly vázány původními podmínkami bezúplatného převodu pouze po dobu pěti let. „Navrhovaná úprava reaguje na podněty z praxe a umožňuje obcím a krajům flexibilnější rozvoj území, dle jejich vlastních potřeb. Dalším neopomenutelným přínosem této novely je snížení administrativní zátěže SPÚ při provádění pravidelných ročních kontrol. Díky tomu se tak naši odborníci budou moci věnovat řešení dalších úkolů, které jsou SPÚ uloženy,“ konstatuje ústřední ředitel Martin Vrba. Novelou také dochází k úpravě povinnosti obce či kraje vrátit bezúplatně nabytý pozemek státu, respektive zaplatit finanční náhradu za předpokladu, že byl pozemek převeden na třetí osoby. Nově bude tato povinnost vázána pouze na situaci, kdy by obsahová (nikoli formální) změna územně plánovací dokumentace neumožnila v rámci hlavního funkčního využití plochy naplnění účelu převodu pozemku.

V areálu České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) se v uplynulém týdnu uskutečnila mezinárodní odborná konference na téma „Velké šelmy, strategické cíle FACE pro rok 2027“ (FACE sdružuje na evropské úrovni myslivecké organizace). Hlavním cílem akce byla udržitelnost a regulace velkých šelem při jejich cíleném návratu do životního prostředí, což je v ČR především spojeno s problematikou růstu populací vlků. Evropská komise již dříve vyzvala všechny zúčastněné strany, aby do 22. září 2023 předložily aktuální údaje o populaci vlků a jejích dopadech a zaslali je na e-mailovou adresu EC-WOLFDATA-COLLECTION@ec.europa.eu. Na základě shromážděných údajů Komise rozhodne o návratu na případnou změnu statusu ochrany vlka v EU a na aktualizaci právního rámce s cílem v případě potřeby zavést další flexibilitu s ohledem na vývoj vlčí populace. Více na: https://www.cmmj.cz/sdilejte-sve-zkusenosti-s-pusobenim-vlka.

Na závěr, vzhledem k blížící se konferenci o pozemkových úpravách, alespoň několik čísel týkajících se tohoto tématu. Podle Zprávy o stavu zemědělství za rok 2022 (novější komplexní data nejsou) byly dosud provedeny v ČR komplexní pozemkové úpravy na ploše 1 338 247 hektarů a jednoduché pozemkové úpravy na ploše 312 110 hektarů. Z toho protierozní opatření byla realizována na ploše 885 hektarů, ekologická opatření na ploše 1 861 hektarů, vodohospodářská opatření na ploše 793 hektarů, a zároveň bylo vybudováno 3 944 kilometrů polních cest. Ke konci roku 2022 byly podle uvedeného dokumentu rozpracovány komplexní pozemkové úpravy na ploše 508 049 hektarů a jednoduché na ploše 7 873 hektary.

K tomu lze dodat, že objem komplexních i jednoduchých pozemkových úprav je evidentně nedostatečný, a také, že z provedených úprav představuje plocha protierozních, ekologických a vodohospodářských opatření jen velmi malou výměru. To by bylo žádoucí změnit, zejména z hlediska zlepšení stavu naší krajiny. K tomu by však bylo třeba systémově umožnit SPÚ, aby mohl využít své finanční zdroje na investice do privátního majetku, což momentálně v zásadě nelze, ale bylo by to možné prostřednictvím takzvaných vodních družstev. Tak či tak je ale zřejmé, že pozemkové úpravy jsou z mnoha důvodů žádoucí, a v této souvislosti se jeví úmysl snížit v příštím roce rozpočet na tyto účely jako přinejmenším nestrategický.

Petr Havel

Přečteno: 713x