„Po nástupu nový pan ministr (Marek Výborný) o problematice rodinných farem jednal s představiteli Asociace soukromého zemědělství (ASZ) a nyní se seznamuje s prací a výsledky pracovní komise, která by měla pokračovat v přípravě nového zákona. Určit časový rámec je v tuto chvíli obtížné,“ sdělil mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Ministr je ve funkci zhruba 3,5 měsíce.

 

Bývalý ministr přislíbil podporu zákonu ASZ na její valné hromadě, normu chtěl mít původně vytvořenou do konce loňského roku. Cíl zákona je podle předsedy ASZ Jaroslava Šebka jasný: udržet co nejvíce zemědělských rodin na venkově a zajistit dostatečný zájem nové generace, aby měl kdo na polích a v chlévech vůbec pracovat. Už před rokem pak pronesl, že je nejvyšší čas na legislativě zapracovat, aby se stihla do konce volebního období současné vládní koalice schválit.

„Oni o to ve skutečnosti neměli zájem, byly to jenom předvolební sliby,“ hodnotí realitu předseda. S Výborným má o jeho postoji k zákonu jednat po ministrově návratu z Kazachstánu v příštím týdnu.

 

ASZ představila svou vizi právě na jediném zasedání komise letos v únoru. „Ale dál se to nezpracovávalo a nikdo nás dál nepozval,“ doplnil předseda. Nyní od ministra očekává, že se alespoň vyjádří, jestli se chce za tyto návrhy postavit, nebo ne. „Když ne, tak bychom počkali na další garnituru,“ uzavřel.

 

Pokud by ministerstvo vynaložilo všechny síly, nejspíš by zákon ještě stihnout šlo, domnívá se agrární analytik Petr Havel. Vzhledem k nynějšímu stavu práce a dalším prioritám úřadu to ale moc nepředpokládá. Podle něj by ministerstvo mohlo předložit vládě na posouzení alespoň věcný návrh zákona bez paragrafovaného znění. „Ale samotný zákon asi přijatý nebude,“ dodal.

Prioritou státu podle něj nyní spíš bude snižování byrokratické náročnosti evropské společné zemědělské politiky. Navíc, aby byl zákon funkční, musel by se promítnout do formulací mnoha právních norem, což nemusí být jednoduché.

 

V definici rodinné farmy chce asociace pracovat nikoliv s velikostí podniku či s jeho právní formou, jako je například akciová společnost a podobně, ale s tím, že alespoň dva členové rodiny, kteří provozují společnou zemědělskou činnost, musí trvale žít v místě svého zemědělského podnikání. „Každopádně půjde o dobrovolný koncept, který nebude nikoho diskriminovat a současně bude vhodně zpestřovat současnou zemědělskou strukturu a využívat přirozených přínosů rodinného hospodaření. To vše plně v souladu se společnou zemědělskou politikou EU,“ popsal už dříve Šebek.

 

Rodinné farmy by poté měly v plánech ASZ zjednodušené byrokratické požadavky na svou činnost zejména při výrobě potravin. Jednotliví členové domácnosti by také mohli snáze převádět majetek v rámci rodiny. Farmy by měly mít i zjednodušenou administrativu na některé stavební činnosti.

 

V minulém týdnu ASZ podepsala se Svazem obchodu memorandum o spolupráci na snižování byrokratických obezliček. Dále pak volá po tom, aby větší zemědělské podniky získávaly podporu nikoliv přímými dotacemi, ale finančními nástroji, jako je snižování úroků z úvěrů.