Týden v zemědělství podle Petra Havla - č. 41

Petr  HavelPetr Havel
Sdílejte článek
Týden v zemědělství podle Petra Havla - č. 41

I vzhledem k tomu, že lze v rámci stávajícího Strategického plánu SZP v ČR očekávat, alespoň podle neveřejných informací, tlak na přehodnocení současné výše redistributivní platby, není na škodu si připomenout podíl na čerpání přímých plateb v minulosti podle velikosti zemědělských podniků, který ilustruje (a zejména do letošního roku ilustroval) takzvanou duální strukturu našeho zemědělství. Ohledně uvedené duální struktury se v minulosti obvykle uvádělo (což se týkalo rozdělování přímých plateb až do zavedení redistribuce), že zhruba jedno procento zemědělských podniků v ČR čerpalo 25 procent z veškerých přímých dotací, případně, že 20 procent největších podniků vyčerpalo 90 procent z těchto dotací.

Z dokumentu Evropské komise „Statistical Factsheed Czechia“ z roku 2021 ale vyplývají i další podrobnosti. Například, že jen 2,23 procenta ze všech zemědělských podniků v ČR čerpalo v předchozím období 42,2 procenta dotací, přičemž v praxi šlo o 680 zemědělských podniků. Pokud bychom se vrátili ke v ČR nerealizované myšlence zastropování dotací největším zemědělským podnikům, pak při zastropování dotací pro příjemce nad 100 000 eur ročně by se krácení dotací v ČR týkalo 6,56 procenta zemědělských podniků, a při zastropování příjemců dotací v částce vyšší, než 500 000 eur ročně (což byl také jeden z modelů zastropování), by krácení postihlo pouze 0,91 procenta zemědělských podniků v ČR. Dodat lze jen, že nejvyšší procento zemědělských podniků v ČR (20,50 procenta) se pohybovalo v kategorii příjemců dotací od 2 000 eur do 5 000 eur ročně, přičemž tato pětina zemědělských podniků vyčerpala jen 2,3 procenta z celkových přímých dotací.

Příznivé počasí na konci léta a začátku letošního podzimu bohužel opětovně podnítilo expanzi hrabošů. Podle dat Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) se zvýšil v září počet aktivních východů z nor na 732 na hektar, což je 3,7násobek aktuálního prahu škodlivosti. Na základě domluvy se SZIF proto ÚKZÚZ umožnil pro zemědělce v ohrožených okresech výjimku ze závazných opatření, a to ponechat plochy v ohrožených okresech bez osetí meziplodinou, případně po vysetí meziplodiny nebo ozimu použít přípravky na ochranu rostlin. ÚKZÚZ také vydal nařízení umožňující zemědělcům provádět za stanovených podmínek na pozemcích s kalamitním výskytem hraboše aplikace rodenticidu STUTOX II ve zvýšené dávce do 10 kilogramů.

Z hlediska poznávání zemědělství a jeho produktů bude mít laická veřejnost o nastávajícím víkendu možnost účastnit se hned dvou atraktivních akcí, pokud tedy nepočítáme největší tuzemskou rybářskou událost, a to tradiční výlov rybníka Rožmberk. První z nich je v pořadí devátý ročník celostátní soutěže včelařů „Med roku 2023“, který proběhne o tomto víkendu 14. a 15. října 2023 v budově Staré radnice v Brně. Veřejnost bude mít přitom možnost prohlédnout si, ochutnat či zakoupit si některý ze zhruba 135 druhů medů od českých a moravských včelařů. Cílem této akce je navíc i snaha poodhalit laické veřejnosti, jak širokou a rozmanitou škálu chutí a vůní může med nabídnout. Další možností je pak kulinářská akce s názvem „Švestkové knedlíky, ty já mám tuze rád“, kterou organizuje Slow Food Prague v rámci mezinárodní kampaně „Good Food Good Farming“. Ta se koná v sobotu 14. října od 9.00 do 12.00 hodin na spořilovském farmářském trhu (Roztylské náměstí, Praha 4), a její součástí bude kromě přípravy a ochutnávek švestkových knedlíků z tuzemských švestek také diskuse o pěstování švestek, receptech a o rodinných tradicích.

Vláda tento týden schválila návrh novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Pro hospodařící zemědělce je přitom zřejmě její nejdůležitější součástí změna, podle které budou krajinné prvky, jako skupina dřevin, stromořadí nebo mokřady považovány za součást zemědělské půdy, na které se nachází. Pokud tak budou chtít zemědělci nebo obce na zemědělské půdě vysázet stromořadí, solitérní stromy nebo udělat remízek, nebudou muset od účinností novely zákona platit za vynětí ze zemědělského půdního fondu. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka tedy nebude nutné pro realizaci krajinných prvků půdu odnímat, což sníží administrativní zátěž a zároveň přispěje k obnově pestrosti zemědělské krajiny těmi, kdo v ní hospodaří. Což je jistě pravda.

Nakonec ještě zmínka o výsledcích mise ministra zemědělství Marka Výborného do Kazachstánu a Uzbekistánu, která by mohla rozšířit exportní možnosti našeho zemědělství za situace, kdy je bilance zahraničního obchodu ČR se zemědělskými surovinami a potravinami trvale záporná, a kdy padly exportní možnosti do Ruska v souvislosti s válkou na Ukrajině. V případě Kazachstánu se přitom rýsují možnosti dodávek dojnic a technologií pro dojení a zpracování mléka, Uzbekistán má zase zájem o dodávky násadových vajec a býčí inseminační dávky. Pokud se dojednané možnosti skutečně naplní, bude to pro naše zemědělství, veterinářství i samotného ministra poměrně velký obchodní úspěch.

Petr Havel

Přečteno: 809x