Středověk v rámci Evropské unii
Že by ale naše země v rámci současného předsednictví pro alespoň částečnou změnu celoevropského přístupu něco aktivně udělala, se zřejmě asi nedočkáme. Česká republika totiž nebrání jednotlivým zemím, aby produkci GM plodin na svém území zakázaly, což zásadně blokuje výraznější rozvoj této technologie. A to přestože nejvyšší příslušná autorita EU, Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), mnohonásobně a opakovaně konstatoval, že GM plodiny nejsou ani rizikové pro lidské zdraví, ani nepoškozují životní prostředí.
Ke stejnému závěru došly stovky vědeckých studií v jednotlivých zemích EU, včetně Francie, která je jednou ze dvou brzd při povolování pěstování modifikovaných plodin. Tou druhou je populistický eurokomisař Stavros Dimas, který absolutně ignoruje vědecké argumenty a preferuje naopak dezinformační kampaně ortodoxních ekologických aktivistů v praxi postavené na šíření strachu z neznáma. Lze jen doufat, že jednou z dobrých zpráv pro evropské zemědělství bude odchod tohoto Řeka z komisařského postu po nástupu nové Evropské komise v tomto roce. Tak či onak se podařilo společenství některých evropských zemí v čele s Francií a uvedeného komisaře vytvořit v současném globalizovaném světě na území EU ostrov středověkého tmářství.
Základní pozitiva GM plodin
Podle posledních dokumentů ISAAA (mezinárodní agentura pro agrobiotechnologie) z února letošního roku pěstovalo v loňském roce na celém světě GM plodiny 13,3 milionu zemědělců na celkové ploše 125 milionů hektarů. Jen v průběhu loňského roku se pro pěstování GM plodin rozhodlo 1,3 milionu sedláků, kteří se zasloužili o meziroční nárůst ploch osetých modifikovanými plodinami o 10,7 milionu hektarů půdy. Důvody jsou přitom ekonomické i ekologické, a průběžně je potvrzují i zkušenosti tuzemských zemědělců, například v ZD Mořina na Berounsku. Obecně přitom platí, že hektarový výnos je u GM plodin oproti klasické produkci zhruba o pětinu vyšší a naopak o pětinu až čtvrtinu nižší náklady mají zemědělci na produkci těchto plodin. Modifikované rostliny jsou totiž odolné proti škůdcům, takže je není nutné v tak vysoké míře jako v případě konvenční zemědělské produkce chemicky ošetřovat. Nižší použití chemie má pak příznivé dopady na životní prostředí.
A pokud se týká bezpečnosti potravin? Produkty z GMO jsou pro lidský organismus nutričně příznivější. Řada GM plodin je totiž obohacena genem vytvářející v rostlině vyšší obsah pro zdraví prospěšných látek, například vitamínů. Kromě toho omezuje odolnost těchto plodin proti škůdcům riziko napadení plodin po sklizni houbovými chorobami, jejichž pozůstatky (rezidua) mohou přecházet do stravy hospodářských zvířat a následně do stravy lidí.
Mýty o GMO
Mezi spotřebiteli je nicméně stále rozšířená doslova středověká teze, podle které v případě využití GM surovin konzumuje člověk v potravinách jakési umělé geny, zatímco v klasických potravinách žádné geny nejsou. Jenže geny jsou součástí všech živých organismů a tedy všech potravin, včetně biopotravin. Přitom v klasicky šlechtěných plodinách i zvířatech jsou geny oproti původní přirozené genové výbavě dokonce nepřirozenější než geny GM, neboť takzvané konvenční šlechtění pracuje buď s náhodným výběrem a nejistým výsledkem nebo naopak cíleným šlechtěním se značnými riziky. Například s formou ozařování radiačními paprsky (radiační mutageneze), u níž skutečně není jasné, co se s vyšlechtěnými organismy v x-té generaci stane. Naopak v případě GM jde o řízený proces, o gen se známými vlastnostmi, který je vložen do organismu například proto, aby byla rostlina odolná, jak již bylo řečeno, proti škůdcům.
Ale nejen to. Do rostliny i zvířete lze také vložit gen, který v něm aktivuje tvorbu pro člověka pozitivních látek, například vitamínů, flavonoidů, antioxidantů a podobně. Do organismů lze kromě toho také vložit gen, který například zvyšuje odolnost vůči suchu nebo snižuje produkci skleníkových plynů nebo mnohonásobně zvyšuje schopnost rostlin „vytahovat“ z půdy pozůstatky těžkých kovů a fakticky jí dekontaminovat.
A navíc - genovou manipulací lze také dosáhnout produkce látek, které tvoří doslova léky proti jinak nevyléčitelným nemocem typu rakoviny. Sázka na GM produkci má tedy řadu pozitiv, kterých lze využít dokonce i k zemědělské produkci k nezemědělským účelům a tedy i diverzifikaci zemědělské činnosti. Kdo může, měl by to zkusit.
Petr Havel
