Kromě relativně přijatelného kompromisu ohledně snížení minimální velikosti honiteb na 250 hektarů ze současných 500 hektarů (a to jak u společenstevních, tak vlastnických honiteb, s výjimkou honiteb Vojenských lesů a statků) je to především zavedení práva povolenek na každých započatých 30 hektarů obhospodařovaných pozemků. Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) sice preferovala plochu 20 hektarů, ale i oněch 30 hektarů je dobrým kompromisem. Zvláště, když uvedených 30 hektarů může dát dohromady více malých vlastníků, kteří si za sebe pouze zvolí jednoho představitele k jednání s myslivci, přičemž stát nebude podle ministerských úředníků tento proces zatěžovat další byrokracií. Posunem je i možnost uplatnit nárok na škody způsobené zvěří ze současných 20 na 60 dnů, je ale potřeba také zmínit, že po získání povolenky k lovu na obhospodařované hektary ztrácí příslušní zemědělci nárok na uhrazení škod. Podstatné také je, že před zveřejněním návrhu novely došlo v kontroverzních bodech již k předběžným dohodám Ministerstva zemědělství (MZe) s Ministerstvem životního prostředí, takže prezentovaný návrh lze do značné míry vnímat jako společný. Nejen pro veřejnost je pak příznivou zprávou povinnost vlastníků alespoň v části roku (zpravidla od srpna do září) umožnit vstup do obor. EU také naší zemi konečně schválila podmínky dotací do lesního hospodářství týkající se adaptace na klimatickou změnu, peníze na tyto účely ale musí jít buď z národních zdrojů, nebo z Modernizačního fondu. Ale alespoň pravidla jsou již k dispozici.
Kromě novely mysliveckého zákona lze také považovat za pozitivní změny, o nichž se zatím jedná. Jednou z nich je přechod kompetencí týkajících se kontrol restauračních zařízení do gesce MZe (dosud jsou kompetence dělené mezi MZe a Ministerstvo zdravotnictví), což by umožnilo v rámci MZe vyřešit problém s gastroturistikou na selských farmách a penzionech. Tedy otevřít možnost přípravy a podávání pokrmů z vlastních surovin v agroturistických zařízeních. Zdá se také, že definitivně ještě není rozhodnuto o škrtech a výši některých dotací. Ministr jednak přislíbil jednání o zvýšení peněz na realizaci komplexních pozemkových úprav, zemědělský výbor parlamentu zase přijal, také z iniciativy současného člena ASZ ČR a exministra zemědělství Petra Bendla usnesení, kterým žádá o navrácení částky 1,1 miliardy korun do rozpočtu MZe, do oblasti vodního hospodářství. Uvedená částka měla být podle stávajícího návrhu rozpočtu škrtnuta. K tomu je třeba podotknout, že peníze jsou potřebné k posílení zabezpečení obyvatel ČR pitnou vodou, například investicemi do propojování vodárenských systémů.
Tématu vody se ostatně tento týden věnovala patrně nejvýznamnější tuzemská vodohospodářská akce – konference Provoz vodovodů a kanalizací 2023 v libereckém hotelu Babylon. Tam kromě celé řady odborných a legislativních prezentací také zazněla informace, podle níž očekává vedení Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) v příštím roce navýšení poplatků za vodné a stočné ve výši 11 až 25 procent oproti současnému stavu, a to jako odraz letošní celoroční inflace v ČR (podle České národní banky 11 procent), jednak na základě stále neklesajících nákladů na výrobu a čištění vody a nejistoty ohledně dalšího vývoje cen energií.
Uplynulý týden byl také ve znamení ocenění udělovaných za příklady správného hospodaření v krajině, nakládání s vodou a obecně projektů, které zlepšují stav životního prostředí. V úterý 31. října vyhlásil ministr zemědělství vítěze soutěže, kterou pořádá Státní pozemkový úřad s názvem „Žít krajinou“. V letošním 16. ročníku této soutěže se představilo 35 projektů, z toho 15 projektů v kategorii „Zelená a dopravní infrastruktura“ a 20 projektů v kategorii Tvorba a ochrana krajiny. Cílem soutěže je přitom ocenit nejúspěšnější realizace pozemkových úprav. Den nato, 1. listopadu, byly také vyhlášeny výsledky pátého ročníku soutěže Adapterra Awards, oceňující v několika kategoriích, včetně kategorie zemědělská krajina, projekty adaptace na klimatickou změnu. Letošní vyhlášení bylo přitom součástí konference, jejímž hlavním tématem bylo „Posílení ochrany stromů ve městě“. Obě uvedené soutěže, obdobně jako „Pestrá krajina“ vyhlašovaná ASZ ČR, přibližují veřejnosti zcela konkrétní příklady dobré zemědělské a obecně environmentální praxe, což je velmi důležité nejen při budování vztahu společnosti k přírodě a krajině, ale také jako důkaz, že celou řada opatření lze uskutečňovat i bez dotací, zákonů, vyhlášek i aktivit některých nevládních, nikým nevolených, ale často agresivních ortodoxních ochránců všeho druhu, jejichž aktivity (například takzvané pozitivní seznamy zvířat) přírodě i lidem ve svých důsledcích vlastně škodí.
Petr Havel
