Práce moc, lidí málo, zaznívá setrvale z českých polí, sadů, lesů a chlévů. Teď se ale rýsuje šance na změnu. Nedostatek pracovních sil v zemědělství mají pomoci sanovat vedle Ukrajinců také prácechtiví lidé z Bosny a Hercegoviny, Gruzie, Moldavska a Severní Makedonie. Ministerstvo zemědělství plánuje pro rok 2024 navýšit počet udělených mimořádných pracovních víz – z dosavadních 1500 na 2500 – a také rozšířit seznam zemí, jejichž občané o ně budou moci požádat. Návrh resortu nyní prochází připomínkovým řízením, platit by měl od 1. ledna 2024.

Původně se program, díky kterému smí v Česku přiložit ruku k dílu v zemědělství, potravinářství a lesnictví i lidé ze zemí mimo EU, týkal pouze Ukrajinců. Do jejich domoviny však v únoru 2022 vtrhli Rusové, mnozí se proto vydali bránit svou vlast. Mezi tuzemskými zaměstnavateli přitom patřili k nejžádanějším. A teď jim chybějí.

„Počet držitelů víz dočasné ochrany činil v oblasti zemědělství 9331, což odpovídá přibližně osmi procentům všech pracujících držitelů dočasné ochrany v Česku. Řadu specializovaných pozic, často vyžadujících praxi či specifickou kvalifikaci, se obsadit nedaří, a to dlouhodobě. Typicky jde o ošetřovatele hospodářských zvířat, obsluhu mechanizace či technology zpracování masa a podobně,“ řekla LN zástupkyně mluvčího ministerstva zemědělství Tereza Kubálková.

Projde-li plán na navýšení „zemědělských“ kvót pracovníků ze třetích zemí, pro Ukrajince zůstane vyhrazeno 1500 míst, zbytek do cifry 2500 má být rovným dílem rozdělen mezi čtyři zmíněné země.

 

Mimořádná pracovní víza jsou udělována na dobu jednoho roku – na rozdíl od zaměstnaneckých karet je nelze prodlužovat, avšak je možné o ně žádat opakovaně. „Věříme, že umožnit zaměstnavatelům vzít pracovníky z dalších geograficky blízkých zemí, které pro Českou republiku nepředstavují bezpečnostní riziko, je krok správným směrem,“ podotkla Kubálková.

S nedostatkem lidí ochotných vykonávat fyzicky namáhavou práci mnohdy v náročných podmínkách se potýká nejen Česko, ale i řada dalších vyspělých zemí Evropy. Hlad po pracovní síle zejména v sezonních špičkách je značný. Na nedostatek zaměstnanců si firmy stěžují dlouhodobě. Například v agrárním sektoru chybí až 10 000 lidí, uvedl nedávno ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

 

Dle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy scházejí českým zemědělcům nejvíce lidé v živočišné výrobě, sezonní pracovníci na sklizeň a kvalifikovaní pracovníci, tedy zejména agronomové, zootechnici, traktoristé a opraváři zemědělských strojů.

 

„Počet zahraničních pracovníků pracujících v zemědělství, rybářství a lesnictví v Česku dlouhodobě roste. Ke konci roku 2022 jich Český statistický úřad evidoval přes 23 tisíc. Situace se ještě více vyostřila v období kůrovcové kalamity, kdy odstraňování škod vyžadovalo pracovní síly, které na českém trhu práce chyběly,“ upřesnila Kubálková.

 

Je logické, že zástupcům agrárních organizací se plán resortu zemědělství zamlouvá, byť by přivítali ještě mnohem pružnější přístup tuzemských úřadů. „Navýšení kvót pro zaměstnávání pracovníků ze zahraničí jednoznačně vítáme. Už proto, že podle letošního průzkumu, který probíhal v rámci členské základny Agrární komory ČR, chybí zaměstnanci třem čtvrtinám oslovených podniků,“ poznamenal pro LN Jan Doležal, prezident Agrární komory České republiky, s tím, že zástupci firem si také postěžovali na délku procesu vyřizování pracovního povolení pro najímané posily a na nadměrnou administrativní zátěž. „Někteří v průzkumu označili přístup úřadů za laxní, či dokonce za šikanu, opakovaně se také setkávají s nedostatečnou jazykovou vybaveností příslušných úředníků,“ podotkl Doležal.

 

Obdobně se vyjádřila i Vladimíra Marianovská z Asociace soukromých zemědělců ČR. „Co se týče najímání posil z ciziny, značně by nám pomohlo zjednodušení administrativy v zaměstnaneckých programech. Postup pro získání mimořádného pracovního víza je pořád komplikovaný, zdlouhavý a zaměstnavatelům rozhodně nic neusnadňuje,“ řekla Marianovská.

 

„Zkušenosti s cizinci jsou různé, dobré i zlé. České zemědělství se však bez nich neobejde. Výpadek přílivu pracovníků z Ukrajiny, zaviněný válkou, je těžké nahradit. Věříme však, že se nám podaří zaujmout potenciální zaměstnance z nových zdrojových zemí a nastartovat dlouhodobě prospěšnou spolupráci,“ řekl LN Pýcha. Pro usnadnění by doporučil, aby žádost o pracovní povolení šlo podávat přímo v Česku, a ne jen v domovské zemi potenciální pracovní posily.

 

V zemědělství se počítá s tím, že robotizace začne čím dál hojněji nahrazovat lidskou práci. „K tomu jsou potřeba vysoké investice a jinak kvalifikovaná pracovní síla. Jenže školy na to zatím nejsou připravené, i proto je absolventů schopných obsluhovat roboty v agrárním sektoru pořád málo,“ upozornil předseda Zemědělského svazu ČR.

Jiné ministerstvo – v tomto případě vnitra – chce utlumení možnosti náboru zahraničních pracovníků v Ruskem napadené Ukrajině vyrovnávat větší poptávkou na Filipínách a nasměrováním nabídky k Ukrajincům mimo brannou povinnost. Vzhledem k faktu, že současnou úhrnnou kvótu na 38 tisíc míst Ukrajinci aktuálně nečerpají, počítá návrh se snížením pro Ukrajinu na jedenáct tisíc žádostí ročně (včetně oněch 1500 míst pro zemědělství). Pro Manilu předpokládá navýšení kvóty o 5000 na 10 300 ročně. Také tento návrh je nyní v připomínkovém řízení.