Konferenci Aktuální situace v zemědělství a potravinářství v České republice v roce 2023 zahájila poslankyně ANO Balaštíková přivítáním hostii z řad zemědělců i potravin árii ve slavnostním sále Poslanecké sněmovny PČR. Naopak zástupci Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, kteří byli rovněž pozváni, nedorazili a podle poslankyně se organizátorům neomluvili.

Panel zemědělství, který byl na programu zařazen jako první, zahájil prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal. Doležal mluvil o problémech agrárního sektoru, které mají tuzemští chovatelé i pěstitelé společné. Zmínil v této souvislosti především pravidla nové společné zemědělské politiky Evropské unie začínající platit postupně od letošního roku. „Přísnější podmínky s sebou nesou vyšší náklady. Dotační podpory jsou však nominálně stejné jako v roce 2014,“ poznamenal. Konkrétně pak zdůraznil nelehkou situaci pěstitelů obilnin a olejnin, kteří čelí přílivu levné konkurence ze zahraničí kvůli válce na Ukrajině, a dochází tak k převisu nabídky' nad poptávkou. K tlaku na snižování výkupních cen, které nepokryjí ani náklady na produkci, dochází podle prezidenta Agrární komory ČR také u dalších komodit a v řadě případů se podle něj tyto ceny pohybuji pod průměrem EU. Poukázal rovněž na chování spotřebitelů, pro které je jedním z nejdůležitějších faktorů pro nákup potravin právě cena. „Každý obrací každou korunu a někteří šetří na potravinách. Poslechli radu poradce premiéra a jezdí nakupovat do Polska,“ uvedl Doležal. Dále hovořil o vládním konsolidačním balíčku, k němuž má největší tuzemská zemědělská organizace řadu výhrad, o vysokých nákladech na energie a pohonné hmoty; rostoucí ceně zemědělské půdy či Evropské zelené dohodě a co bude znamenat v praxi pro české zemědělce. Z krátkodobého hlediska by podle něj mělo být nalezeno funkční řešení situace na trhu s rostlinnými komoditami, dále by neměly být nadále uměle zvyšovány náklady na byrokracii, posílen objem národních dotaci místo jeho snižování a je třeba dokončit notifikaci programu Dotace zaměstnanosti na venkově, který slíbil před více než rokem zemědělcům ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. „Uleví to zemědělcům, co mají náročnější výroby,“ vysvětlil Doležal.

Jako další si vzal slovo předseda Asociace soukromého zemědělství České republiky Jaroslav Šebek. „České zemědělství po roce 1989 nebyla a není jednoduchá disciplína. Cesty zástupců zemědělců jsou rozdílné. Shodneme se však, že penzum problémů, které zemědělci mají, je asi největší za posledních několik let,“ řekl na úvod s tím, že v souvislosti s budoucností zažívají zemědělci velký pocit nejistoty. Každá zemědělská organizace v Česku podle něj háji odlišný styl zemědělství a zdůraznil, že bude mluvit z pozice „malého hospodařícího zemědělce“. Organizace, kterou Šebek vede, podle něj podporuje současnou vládu a vzájemnou spolupráci hodnotí pozitivně. Z jejich slibů se toho však podle jeho mínění podařilo zatím naplnit jen málo. Konkrétně mluvil o podpoře malých a středních podniků, větší podpoře zpracováni zemědělských komodit, vyladěni ekologických a environmentálních podmínek pro sedláky s ohledem na přísnější pravidla, přenastavení dotačních podmínek tak, aby více odpovídaly evropskému modelu zemědělství, a aby si na ně sáhlo větší množství zemědělců. „Nemáme pocit, že by se z toho mnoho naplnilo,“ dodal. Dále mluvil o společné zemědělské politice Evropské unie a pochválil nastavení redistributivní platby na úrovni 23 procent, která vyjadřuje podíl z obálky přímých plateb a je přidělována na prvních 150 hektarů podniku. Česká republika je v tomto ohledu extrém, protože převyšuje evropský průměr pohybující se na úrovni 10 až 12 procent. „My jsme ji přivítali, zatímco většina vystupujících tady ji odmítla,“ podotkl předseda Asociace soukromého zemědělství ČR. Dále se věnoval zdražování potravin. Růst cen, který zažili zákazníci v posledním roce, se podle něj stále ještě nepodařilo zkrotit. Řešeni vidí především v posílení zpracování a je přesvědčený, že „pak budou mít farmáři větší vliv na cenu vlastní produkce“. Dále mluvil o nutnosti posílit potravinovou bezpečnost ČR a rizicích v souvislosti se skupováním zemědělských podniků ze strany nezemědělského byznysu, jehož představitelé nemají podle něj k tomuto oboru vztah. K řešení současné situace zemědělců by podle něj pomohlo sledování majetkové propojenosti, skutečně využité finanční nástroje a nediskriminační podpora rodinného hospodaření.

Následovalo vystoupení předsedy Zemědělského svazu České republiky Martina Pýchy, který nejprve reagoval na svého predřečníka s tím, že „jeho slova se nepotkávají s činy“. „Malý zemědělec nikdy nebude schopen produkovat tolik potravin jako velký. Malý potravinář nebude schopen vyrábět tak levné potraviny jako velký,“ řekl. Zaměření konference na aktuální situaci v zemědělství a potravinářství považuje za široké téma. Zmínil například nelehkou ekonomickou situaci zemědělců (vysoké náklady a propad tržních cen), nárůst byrokracie, nedostatek pracovních sil a nedostatečnou generační obměnu, roli obchodních řetězců, které „likviduji zemědělce a nepustí je k zákazníkovi“, nutnost rovných podmínek či Zelenou dohodu pro Evropu. „Všechna tato témata by vydala na samostatnou konferenci,“ podotkl Pýcha. Je podle něj nezbytné hledat systémově řešeni, protože bez něj nepůjde řešit všechny předcházející problémy. Mluvil v této souvislosti o tom, že chybí shoda napřič politickými stranami, které podle něj musí pochopit, že zemědělství je strategický obor. Ocenil ochotu ministra zemědělství Marka Výborného diskutovat o zemědělské strategii, která podle něj chybí. „Musíme říct, co od zemědělců vlastně chceme. Chceme levné, nebo drahé potraviny?“ řekl a dodal: „Pokud chceme levné potraviny, musíme se shodnout, jak je zajistíme.“ Kritizoval v tomto ohledu kroky vlády jako zvyšování dané ze zemědělské půdy či zpřísnění nastaveni protierozních opatření, která mohou produkci potravin prodražit. Dále mluvil o výnosech chovatelů a pěstitelů v loňském roce, z nichž se stalo na několik měsíců mediální téma, a srovnání s předešlými roky. Hovořil také o rozdílech mezi jednotlivými členskými státy v nastavení podmínek pro zemědělské hospodaření a v této souvislosti rovněž o nových pravidlech společné zemědělské politiky Evropské unie. „Čeští zemědělci jsou bohužel závislí na dotacích. Musíme se s tím smířit a musíme s tím pracovat,“ dodal.

Následující řečník, kterým byl předseda Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků Jiří Milek, se zaměřil ve svém příspěvku na byrokracii. Národní strategický plán společné zemědělské politiky EU sliboval podle něj zjednodušení administrativy, ke kterému nedošlo. „Kdybych sem mohl přijet autem, přivezl bych materiály, které musí vyplnit farmář, když začíná. Je to asi pět tisíc stránek,“ uvedl jako příklad. Navíc podle něj přibývají další a další pravidla, která musejí chovatelé a pěstitelé dodržovat To způsobuje prodražení výroby a vytváří to složitější prostředí pro ty, co by zvažovali vstup do tohoto oboru, míní. Podle oficiálních statistik podle něj skončily v Evropské unii miliony farem a jednalo se převážné o menší podniky. Pro udržení českého zemědělství považuje za problém též nedostatečnou generační obměnu.

Následující řečnici pocházeli z profesních svazů a zaměřili se na situace v konkrétních oborech rostlinné či živočišné výroby.

Předseda Ovocnářské unie České republiky Manin Ludvík se soustředil na situaci v ovocnářství a zelinářství. Oba obory' jsou podle něj velmi specifické a plochy se zeleninou i výměra ovocných sadů každý rok klesají, přestože jsou v Česku pro pěstování ovoce a zeleniny ideální podmínky. Z krajiny podle něj zmizelo například 1000 hektarů ovocných sadů jen za poslední rok a obnovuje se pouhých deset procent toho, co bylo zlikvidováno. Problém vidí mimo jiné ve špatné rentabilitě obou oborů a obrovských rozdílech ve vývoji cen zemědělských výrobců a cen ovoce a zeleniny na pultech obchodů. „Obchodní řetězce mají obrovskou silu. Když chtějí dovézt cibuli z Nového Zélandu, tak to udělají. Nic jim v tom nebrání,“ sdělil s tím, že tyto dovozy pak tlačí na snižování cen domácí produkce, která byla vypěstována v souladu s přísnými evropskými standardy; „Nikoho nezajímá, jaké náklady máme,“ podotkl. Současně je podle něj trh deformován polskou předotovanou produkcí, která je do Česka dovážena za velmi nízké ceny. „Nemůžeme se s tím srovnávat,“ dodal.

O situaci v živočišné výrobě pak hovořil ředitel Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jan Stihal. „Chov prasat je druhou komoditou, která by mohla sloužit jako odstrašující přiklad. Z pohledu spotřeby vepřového masa bychom mohli být země zaslíbená. Jsme národ ,prasatožroutů‘,“ uvedl s tím, že oblíbeným českým pokrmem je například knedlo vepřo zelo a další jídla připravovaná právo z vepřového masa. Přesto více než polovinu spotřeby je nezbytné dovážet ze zahraničí k uspokojení poptávky zákazníků, a to především z Německa, Španělska, Polska nebo Belgie. Současně zdůraznil špičkovou kvalitu domácí produkce, která uspěje i v mezinárodní konkurenci. Například v hodnotách užitkovosti se podle Stihala Česko pohybuje nad průměrem zemí Evropské unie a snižuje se také spotřeba antibiotik. Přesto dochází v Česku k útlumu chovů prasat. Stavy prasat činily k 31. prosinci 2022 1,3 milionu kusů, což je meziroční pokles o 11 procent. Snížily se rovněž stavy prasnic, a to o 12 procent na 77 tisíc. To znamená, že v České republice je chováno nejméně prasat za posledních 100 let. „Za poslední dva roky prodělal sektor přes dvě miliardy korun. To je neuvěřitelné číslo. Je s podivem, že tady ještě nějací chovatelé jsou,“ poznamenal ředitel Svazu chovatelů prasat. Dále mluvil o vývoji dotačních podpor pro chovatele. Současné zmínil neochotu zákazníků připlatit si za přísnější pravidla pro welfare chovaných zvířat a představil průzkum na toto téma. 38 procent respondentů není podle zmíněného dotazníku ochotných připlatit si vůbec nic. „To je věc, která se nekomunikuje. Kterou nikdo neřekne,“ posteskl si. Chov prasat podle něj potřebuje stabilitu podnikatelského prostředí, předvídatelnost, provázanost s ostatními sektory zemědělství a rovné podmínky. Závěrem varoval před poklesem produkce vepřového masa v celé Evropské unii.

Jako poslední řečník zemědělské části vystoupil náměstek člena vlády Ministerstva zemědělství Miroslav Skřivánek. Připustil, že chov prasat prochází nelehkou situaci. Zároveň vyzdvihl kvalitu českých potravin, na kterou upozorňuje značka Klasa a další. Označil za úspěch například snižování spotřeby pesticidů. Hlavním tématem jeho příspěvku pak byla společná zemědělská politika Evropské unie. „SZP EU a její implementace byl nejdůležitější úkol, který čekal vládu hned na začátku,“ uvedl s tím, že vláda měla signál z Evropské unie, že národní strategický plán připravený předešlou vládou bude zamítnut. Obhajoval pak především nastavení redistributivní platby: „Cílem bylo podpořit malé a střední podniky, pane předsedo,“ řekl a významně se podíval na Jaroslava Šebka. Narážel tím na slova předsedy Asociace soukromého zemědělství ČR, který ve svém příspěvku apeloval na nutnost podpory rodinného farmaření ze strany státu. Zdůraznil, že se podařilo vyjednat mimořádnou podporu pro řadu odvětví. Co se týká cen potravin, Ministerstvo zemědělství podle něj využilo všechny své prostředky. Došlo ke snížení DPH na 12 procent a obchodní řetězce veřejné deklarovaly, že „tato procenta budou vidět na cenách potravin“. Následovala diskuse, v níž mohli vystoupit hosté z publika.

Předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá vyzvala k větší finanční podpoře přestaveb ustájení nosnic klecového typu, které má být zakázané od roku 2027. Došlo také ke slovní přestřelce mezi ní a předsedou Asociace soukromého zemědělství ČR Šebkem na téma dotačních podpor pro menší a větší zemědělec. Pohled zemědělce s dlouholetou praxí představil předseda Zemědělského družstva Ostaš Jaroslav Lád. Připomněl petici proti nastavení redistributivní platby na úrovni 23 procent, za kterou stojí jeho podnik a kterou podpořila i Agrární komora ČR. „Politici se s námi nebaví. Není správné, aby stát trestal zemědělce za jejich velikost,“ dodal. Po zemědělských tématech přišla na řadu v samostatném bloku i potravinářská. Panel potravinářství zahájila prezidentka Potravinářské komory České republiky Dana Večeřová, která mluvila o vysokých nákladech, především na energie, a komplikovaných dodavatelsko-odběratelských vztazích mezi potravináři a obchodními řetězci. Dále vystoupili předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček, předseda Českého svazu zpracovatelů masa Karel Pilčík, předseda Asociace českého tradičního obchodu Pavel Březina, výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin ČR Vladimír Darebník a vrchní ředitel Sekce potravinářství Ministerstva zemědělství Jindřich Fialka.

Prezident AK ČR Jan Doležal a další řečníci z řad nevládních organizací i praxe okomentovali ze svého pohledu současnou situaci v zemědělství, které se potýká s řadou provozních i koncepčních problémů.

Autor: Úřad AK ĆR

Zdroj: Týdeník Zemědělec č. 46/2023