Majitelé lesů a polí v Česku obvykle neobhospodařují zvěř sami. Jejich pozemky tvoří takzvané honitby, které pronajímají, a myslivci - uživatelé honitby tím získávají právo vykonávat svoji činnost od chovu a péče o zvěř až po samotný lov. Jejich povinnosti a práva definuje zákon. O tom, kdo, jak a co se bude v honitbě lovit, dosud rozhodují sami a nesou zodpovědnost za škody napáchané zvěří.
To by ale chystaná novela měla změnit, posílila by pozici majitelů pozemků a zavedla pravidla definovaná odborníky. Ti mají například určovat počty ulovené zvěře podle míry škod v lesích. Majitelé pozemků navíc dostanou na každých třicet hektarů nárok na povolenku k lovu a aktivně mohou sami zvěř regulovat.
„V případě využití této povolenky se ale vzdává nároku na škody, které na jeho pozemcích vznikají,“ vysvětlil vrchní ředitel sekce lesního hospodářství na ministerstvu zemědělství Patrik Mlynář. Výměra honiteb by se navíc měla zmenšit až o polovinu ze současných pěti set na dvě stě padesát hektarů.
Myslivci proti tomu protestují. Upozorňují, že tak vznikne prostor, kdy majitelé pozemků mohou povolenky v podstatě rozdat jimi vybraným cizím lovcům a smluvní uživatelé honiteb budou moci jen přihlížet, jak loví na pozemcích, za které platí nájem a starají se o ně.
„Uživatel honitby nese veškerou odpovědnost za myslivecké hospodaření v honitbě. Nese veškeré náklady spojené s péčí o zvěř a také objektivní odpovědnost za škody způsobené zvěří. Automatická povolenka pro vlastníky honebních pozemků bez odpovědnosti za hospodaření v celé honitbě je hrubým potlačením práv uživatele honitby,“ vyjádřil se k chystané změně předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota. „V podstatě se jedná o vznik honitby v honitbě,“ doplnil. O tom, že by měli v honitbách kromě svých členů pouštět k lovu i cizí lovce, myslivci hojně diskutují na sociálních sítích. Novelu zákona často vnímají jako otevření dveří pro masivní likvidaci zvěře a zánik tradiční české myslivosti.
Přemnožená zvěř ničí lesy
Zákon o myslivosti je starý přes dvacet let. Novelizovat se ho pokoušely už minulé vlády, shoda napříč myslivci, zemědělci, lesníky a politiky se ale hledala obtížně. Připravovaný návrh na rozdíl od myslivců vítají zemědělci.
„Škody na lesích a zemědělských plodinách způsobované nadměrnými stavy spárkaté zvěře dosahují několika miliard korun ročně. Bez jejich rychlého a významného snížení není možné po kalamitě obnovit odolnější lesy v pestré druhové skladbě. Početnost spárkaté zvěře v krajině totiž nadále nekontrolovaně roste,“ uvedli ve společném prohlášení zástupci Asociace soukromého zemědělství ČR, Hnutí DUHA, Českého svazu ochránců přírody, spolku Pro Silva Bohemica, České společnosti ornitologické a Spolku vlastníků honebních pozemků.
Momentálně je novela v připomínkovém řízení. Platit má od roku 2025.
Počty
Loni bylo v ČR 5782 honiteb, skoro pět set jsou bažantnice a obory. Honební pozemky zabírají výměru odpovídající 87 % území státu. Počet držitelů loveckých lístků klesá, nyní je má 88 489 lidí. (ČSÚ)
Autor: Kamila Minaříková
Zdroj: Deník.cz
