Pane ministře, mohl byste přiblížit hlavní prvky úsporného balíčku, které se týkají zemědělství?
Výborný: Ozdravný balíček jako takový se dotýká zemědělství pouze okrajově, řekněme nepřímo. To, co asi bylo nejvíce citlivé, byla daň z nemovitosti, která se skutečně podle tohoto balíčku bude navyšovat koeficientem 1,8 v případě zemědělské nebo i lesní půdy, a to vnímám jako velmi citlivou věc. Řeknu k tomu dvě souvislosti. Všichni máme nějaké domácnosti a svůj rodinný rozpočet, stejně jako máme na své rodinné farmě či zemědělském družstvu rozpočet, se kterým pracuji, a víme, že když se dostaneme za nějakou hranici, můžeme skončit v konkurzu, v případě rodiny v exekuci. Stát se musí chovat stejným způsobem. Pokud se tak chovat nebude, tak dříve nebo později narazí do zdi a bude to znamenat model Řecko, Argentina nebo něco podobného. Nikdo z nás, jak jsme u tohoto stolu, si to nepřeje. Proto jsme přišli se snahou to řešit, a určitě je legitimní debata o tom, jestli je to správně zacílené, jestli jsme vybírali ta správná opatření, nebo jsme měli jít jinou cestou. Někdo by třeba více prosazoval navyšování daní. My jsme také něco slibovali před volbami a museli jsme hledat nějakou míru vyváženosti. V té jsme šli tak daleko, že jsme řekli, že některé části budou vstřícné vůči lidem, občanům, proto jsme třeba snížili DPH na potraviny o tři procentní body. Pevně doufám, že budou naplněny sliby a cena potravin se od ledna částečně sníží.
Pak jsme samozřejmě hledali i příjmy na straně daňové a tam je ta daň z nemovitosti Abychom systém neučinili složitější a nevynakládali další prostředky na výběr daně, nakonec se nalezla shoda v tom, že zvýšení dané z nemovitosti bude plošné, a to koeficientem 1,8. Byla prosazena jedna výjimka, která je možná trochu diskutabilní, ale v pravomoci samospráv bude rozhodnout o tom, že právě těm, kteří hospodaří na zemědělské půdě v daném katastru, bude moci být koeficient snížen a daň bude moci zůstat na současné úrovni. Nebude to ale v kompetenci státu, ale bude to v kompetenci místního zastupitelstva.
Jaký dopad bude mít zvýšení daně z nemovitosti do zemědělství?
Doležal: Pokud bychom se vrátili k tomu étosu úsporného balíčku, tak ono tu bylo několik možností, a to zvýšit daňovou zátěž, k čemuž jsme se vyjadřovali okrajově. Pokud bychom se
třeba podívali na superhrubou mzdu, nebo EET, zdroje tu relativně byly. Samozřejmě bylo by to možná v rozporu s programovým prohlášením vlády. Je to politické rozhodnutí. Co se týká dopadu do zemědělství, tak se dnes skutečné ocitáme v situaci, kdy máme nižší výnosy, ať se bavíme o cenách, nebo o snižování určitých dotačních podpor třeba proti roku 2022, 2021. Proti tomu tu jsou vyšší náklady, včetně nákladů na základní výrobní prostředek, čímž je půda. Když to porovnáme třeba se sousedním Polskem, Maďarskem, Slovenskem, tak tam všude je daň z nemovitých věcí nižší, navíc my tady bohužel, a to není vina ozdravného balíčku, máme určitý handicap v tom, že je větší množství propachtované půdy. To znamená, že u nás je náklad na propachtovanou půdu relativně vysoký. Pak se nám samozřejmě zvyšují i další náklady', jako jsou náklady na mzdy, energie a tak dále. Pokud bychom se ale tady bavili o tom, že budeme nějakým způsobem zavádět superhrubou mzdu, přece jen ještě roztáčet inflační kolotoč, tak se zaměstnanci budou ještě více snažit o to, aby jim inflace byla více kompenzována. Takže dopad na zemědělství je v tuto chvíli těžké kvalifikovat, nicméně vidíme tady velký rozpor mezi tím, že se nám letos snižují výnosy a rostou náklady. Zejména pro některé sektory, ať se bavíme o chovu hospodářských zvířat, nebo speciální rostlinné výrobě, to může být problém. Tam bychom byli rádi, aby se hledaly nějaké jiné cesty, ať se již hovořilo o dotaci zaměstnanosti na venkově, respektive o úlevách na sociálním pojištění, což je věc, která tady byla hodně diskutovaná v minulém roce. Teď, pokud vím, je na notifikaci u Evropské komise. Byli bychom rádi, aby zejména obory, které jsou hodně náročné na náklady a zejména na lidskou práci, byly více podpořeny.
Pýcha: Já navážu na to, co řekl Honza. Rozumím tomu, že vláda má potřebu konsolidovat rozpočet. Určitě se nám nelíbí stejně jako nikomu z podnikatelů, že neustále rostou náklady na správu státního dluhu, to jsou desítky miliard korun, které každý rok jakoby vyhodíme a mohli bychom je použít pro něco užitečného. Na druhu stranu je třeba si uvědomit, že my v českém zemědělství, a Honza to tady řekl, máme velký podíl propachtované půdy. Zcela bezpochyby se daň z nemovitosti promítne do výše pachtu. Já na to koukám ještě z jiného pohledu, celá tato filozofie, kdy na jedné straně vytváříme různé dotační podpory, abychom podpořili zemědělce a pomohli jim v nějakých oblastech, a musíme je notifikovat, zatěžuje státní správu a zatěžuje i zemědělce. Je to další administrativa, každá dotační podpora nějakou takovou zátěž nese. Pak máme jednoduchou formu, jak můžeme zemědělce podpořit, a to tím, že mají nižší daně. My na jedné straně vytváříme stále nové podpor), máme tady obrovské množství dotačních titulů, ale na druhé straně vytváříme i obrovskou byrokracii. Pak když můžeme podpořit zemědělce tím, že necháme nebo nezvýšíme daň, tak mě to mrzí. Já jsem několikrát žádal na tripartitě o analýzu, jaké dané z nemovitosti se platí v ostatních evropských zemích. Žádnou odpověď jsem nedostal. Místo toho, abychom zemědělce podpořili jednoduchou cestou, která nestojí žádnou byrokracii, jdeme složitou cestou a myslím, že to není systémově správné. Měli bychom jít cestou zachování co nejnižší daně. Odpadá tak administrace dotačních titulů a nezvyšujeme byrokracii.
To je podle mého názoru v rozporu s tím, že nám na jedné straně byla slíbena sleva na sociální pojištění až do výše tří miliard korun, ale pak se nám o dvě miliardy zvýší daň z nemovitosti, to znamená, zvýší se náklady. To jde přece proti sobě. Nevím, jak to mám vnímat. My jsme byli ochotni akceptovat zvýšení daně z příjmů z 19 na 21 procent, zvýšení odvodů u OSVČ, chápeme, že když zemědělec vydělá, je ochoten se o to podělit se státem. Toto mi ale připadá jako nesystémové a myslím si, že je to špatné a je to cesta, která se nám v konečném důsledku vrátí zase zpátky, protože to jen prohlubuje současnou negativní ekonomickou situaci.
Výborný: Já s Martinem Pýchou naprosto souhlasím a přesně to by byla moje filozofie. Ale má to jeden háček. V okamžiku, kdy bychom toto udělali, stejně přijdete všichni tak, jak tady jste, a budete chtít tento dotační program, protože dojný skot ho nutně potřebuje a všechny ty dotace, které jsou, budou muset být zachovány, nejlépe posíleny, takže to jde proti sobě. Kdybychom opravdu měli ten konsenzus, daň nebudeme zvyšovat, ale zároveň nebude platit to, co platí. A to chci zdůraznit. Do zemědělství na základě nové společné zemědělské politiky jde ročně o čtyři miliardy více, než šlo v minulém období. Jsou to společné evropské i české peníze. Dotační prostředky' skutečné narostly. Kdyby tady byla dohoda, že prostředky nenarostou, nepůjdeme nějakou mírou kofinancování, nebudou tady vůbec národní dotace, může být tato cesta, ale takto ideální to není. Filozofie Martina Pýchy je mi blízká a vlastní, ale bohužel to tak neplatí.
Pane Štefle, jaký je na to váš názor?
Štefl: Také to vidíme tak, že zemědělství plní nějakou společenskou úlohu, nejen vyrábí potraviny, ale také pečuje o krajinu. Vzpomínám si, že se tady řeší také otázka, jestli například u lesů neocenit jejich společenský přínos. Řeší se tam, že by mohla být nějaká dotace na hektar. My tady u škrtů daňových dotací, to znamená daně z nemovitosti, jsme plošně navýšili všechny daně, a to se nám zdá, že byla chyba. My bychom to více diferencovali, asi bychom snesli větší daňovou zátěž u takových nemovitostí, jako jsou budovy, stavby, byty a tak dále, ale zrovna u té půdy ne. To si myslím, že se zemědělství vrátí, tam to navýšení dané je špatné. Budeme hledat cesty, jak to zemědělcům kompenzovat Jak zmiňoval pan ministr, před dvěma lety jsme nevěděli, jaké to budou částky. To jsme ještě nevěděli, jak společnost postihne válka na Ukrajině a covid. Pak je třeba počítat s nějakou vizí dopředu, dotace se dělají na sedm let dopředu. Ted je to na pět let. Za tu dobu se změní náklady, a to pociťujeme všichni, náklady na pracovní sílu, energie, ale i další vstupy, takže zemědělci to nebudou mít jednoduché a my obecně zastáváme názor, to říká asociace dlouhodobé, že bychom to neměli tolik řešit dotacemi odvětvově, to znamená dotacemi na komodity a podobně, to podle nás nikam nevede. Jako citlivé komodity dneska označujeme úplně všechno. Spíš by se to mělo vyřešit tak, jak navrhuje společná zemědělská politika, která říká: Zaplatíme zemědělcům nějakou újmu, kterou mají tím, že musí podle stanovených pravidel pečovat o krajinu, typickým příkladem je dávání půdy do klidu, úhory, povinné střídání plodin. To zemědělce nějakým způsobem omezuje, tam jim platíme společenskou objednávku. Ta druhá část říká: Zaplatíme zemědělcům za udržení životaschopnosti. Tady připomínám to, že souhlasíme s tím a také prosazujeme, aby se více dbalo na to, aby malé a střední podniky dostávaly více peněz než ty velké a kapitálově silné. My proti nim obecně nic nemáme, na trhu fungují a budou fungovat. Lépe však těží ze své velikosti, to znamená, že mají nižší náklady na vstupy a díky tomu, že jsou schopny zkonsolidovat svůj odbyt, tak mají i vyšší příjmy, tržby a zisky. Měl by se tak zohlednit tento odbytový systém a zaměřit se spíše na podporu jednotlivých kategorií podniků a zaplatit tu společenskou objednávku. Já bych tady připomněl, že si myslíme, že v ČR se špatně prezentuje to, na co Evropská unie dává dotace. My máme rozpor v tom, že kolegové říkají: Tento sektor má problém, musíme mu tak přidat peníze. Za chvíli má druhý sektor problém. My říkáme: Ne, dejte peníze těm jednotlivým typům podniků, sledujte jejich životaschopnost, jak to říká i EU, a nechrne je, ať podnikají na volném trhu, jak umějí, a směrujme tu politiku do toho, co je potřeba, aby zemědělci obstáli na trhu. My všichni víme, že ceny těch prvoproduktů, jako je obilí, mléko a podobně, zemědělci nemohou ovlivnit, to určuje nabídka a cena na trhu, nejen evropském, ale světovém. Co zemědělci již mohou ovlivnit, a to si myslím, že je i kardinální problém ČR, a to cenu potravin. Tím, jestli dokážou vstoupit do nějakých zpracovatelských podniků, jestli tam mají podíly, jestli se dokážou zkonsolidovat do odbytových družstev, která dokážou svoji produkci nějak zpracovat a s přidanou hodnotou ji dávat na trh. To je i to, co by mělo být diskutováno. Je potřeba se orientovat na zpracování potravin přímo u zemědělských podniků, a tím nemyslíme jen u těch nejmenších. Malé farmy budou životaschopné, když budou svoji produkci zpracovávat. Ale nejen ony, ale i farmy, které dnes mají kolem tisíce, dvou tisíc hektarů, budou muset přidanou hodnotu získávat tím, že budou své prvovýrobky' zpracovávat, aby se uživily na trhu.
Já bych se vrátila ke konsolidačnímu balíčku a úsporám, kde se bude konkrétně šetřit?
Výborný: Do státního rozpočtu jako celku se promítnou opatření daná ozdravným balíčkem, ale v ozdravném balíčku není, že budeme škrtat, nebo naopak navyšovat dotace do zemědělství. Tam se to dotkne daně z nemovitosti, to ano, to je zhruba všechno. Pokud jde o státní rozpočet a kapitolu Ministerstva zemědělství, tak my, stejně jako ostatní, jsme hledali úspory' na prvním místě na Ministerstvu zemědělství a v jeho organizacích samotných. Tady mohu zodpovědně říct, že šetříme na provozu, a to poměrně výrazně, někde okolo šesti procent. Je to dané i tím, že částečně neřešíme ty problémy s energiemi, které byly řešeny v minulém roce, a výrazně šetříme také na personálních nákladech. Jen na samotném Ministerstvu zemědělství to během půl roku znamená minus sedm a půl procenta systemizovaných pracovních míst. To je poctivé udělat. Myslím si, že když chceme úspory' jinde, musíme říct, že nejprve šetříme také na naší straně. Pak jsme samozřejmě hledali úspory i v rámci dalších částí, některé mě přitom netěší. Někde jsme hledali nějaká náhradní řešení, uvedu příklad. Jsme v lesích v období, kdy řešíme dopady kůrovcové kalamity, potřebujeme zalesňovat a pečovat o lesy, tak jsme se snažili a musím říct, že úspěšně, využít prostředky z modernizačního fondu, z emisních povolenek, protože to jsou takzvané zelené peníze, které jsme schopni použít relativně jednoduše do lesů. Tak jsme si pomohli v lesích. Velmi složitá situace je v oblasti vodního hospodářství, které také spadá pod Ministerstvo zemědělství. To je otázka, která se dotýká každého starosty, malé obce, je tady nějaký tlak na odkanalizování, na zavádění domácích čistíren odpadních vod a podobně tak, abychom pečovali o dostatek vody v době klimatické změny, kdy bojujeme se suchem. Takže i tam jsme se snažili nějakým způsobem zajistit alespoň přiměřené množství finančních prostředků.
A pokud jde o sektor zemědělství, tam je to do značné míry dáno jízdním řádem společné zemědělské politiky. Tady jsem garantoval, že to, co není pokryto teď finálně v první fázi státního rozpočtového schvalování, a to je kofinancování společné zemědělské politiky ve druhém pilíři ve výši 65 procent, to, co je přislíbeno, že skutečně bude naplněno. My v tuto chvíli pracujeme s částkou, která není dostatečná. Vím to já, ví to ministr Stanjura a jsme jasně dohodnuti na tom, že tyto prostředky' budeme muset dodatečně nalézt v roce 2024. Není totiž možné, abychom nedodrželi závazek, který jsme dali všem zemědělcům, farmářům i Evropské komisi. Tam by nám hrozily sankce, a to já nedopustím. Takže tento závazek platí.
A řeknu ještě jednu věc, která je velmi citlivá i pro mě. Bavili jsme se tady částečně i o dotacích a o tom, že to není jediná správná cesta, ale máme tady také nové formy podpory, a to je úvěrová podpora přes Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF). Tu chci v každém případě zachovat. Ani tam nejsme v rozpočtu na úrovni, na jaké bychom potřebovali být. S Josefem Kučerou víme, že tam potřebujeme ještě asi půl miliardy korun, abychom byli schopni zachovat všechny smysluplné podpory. To není podpora, žesi někdo jde pro cash peníze, ale my říkáme: Ty máš nějaký hospodářský výsledek a jsi schopen si ten úvěr vzít a my pomůžeme s úroky. To jsou moje úkoly pro příští rok a já jsem rád, že jsme to takto dokázali komunikovat se všemi nevládními organizacemi a děkuji za pochopení, které mám z jejich strany. Situace není teď jednoduchá, jako vláda balancujeme na straně výdajů a příjmů. Některé závazky, které jsem řekl, prostě platí.
Takže do PGRLF by mělo směřovat asi 1,5 miliardy korun?
Výborný: Ano, v tuto chvíli mně tam asi půl miliardy korun schází a tu chci zachovat. A ještě bych řekl jednu důležitou věc, a ta platí pro všechny. Snažil jsem se zachovat národní dotace na přibližně stejné úrovni, jakkoliv bývají pranýřovány. Nesmíme však zapomínat na to, že tam jsou klíčové podkapitoly, jako je třeba péče o genový fond, a to se dotýká úplně každého z vás tady. Pokud chceme zachovat kvalitní osivo, mít co sázet do sadů, které se snažíme také nějakým způsobem renovovat, tak tyto dlouhodobé úkoly musí být naplněny. Pokud chceme to, co je senzitivní ze strany veřejnosti, jako je zdravý způsob stravování, starost o zvířata, welfare a podobně, tak to musíme umět podpořit. Jak říkal pan Štefl, pokud tady stát něco způsobil, například jsme se přihlásili k zákazu klecového chovu nosnic od roku 2027, tak je poctivé těm, kteří se tomu věnují, říct ano, tady stát musí pomoc a jinak, než prostřednictvím státních dotací to nejde. To byl cíl, který mě vedl k tomu, abychom zachovali kapitolu národních dotací, jakkoliv vnitřně ji budeme strukturovat. Pokud některé podniky, zvláště velké podniky, jsou dlouhodobě ziskové, a to i v krizových letech 2021 a 2022, pak si myslím, že nepotřebuji investiční podpory a své investice jsou schopny si financovat ze svého zisku a nebude to na úkor jejich rozvoje. Tím jsem si jist.
Doležal: My jsme měli na začátku již jasnou prioritu, že by se nemělo šetřit na zelené naftě, nemělo by se šetřit na PGRLF, který- vnímáme vůči žadatelům jako velmi vstřícnou organizaci, co se tyká přístupu k žadatelům. Je tam i velmi vysoký multiplikační efekt. Je to jednoznačné pozitivum a je dobře, že hledáme i cesty, jak se vrátit k tomu, co je v programovém prohlášené vlády, a to je úroveň dvě miliardy korun v PGRLE Spousta věci, o kterých se bavíme, bude záviset i na vývoji růstu HDP. Vím, že to nyní není růžové, optimistické, ale každá krize začíná tím, že se musíme odrazit od nějakého dna. Doufám, že se to do budoucna zlepši a může se to zlepšit i prostřednictvím investic, proto je dobře, že těch 65 procent kofinancování Programu rozvoje venkova bude zachováno. První kolo, které proběhlo, podpořilo právě chovatele nosnic. U prasat nebo dojeného skotu bychom byli rádi, kdyby se nevyčerpané prostředky nějakým způsobem použily v příštích kolech, protože i to je cesta. Samozřejmě si musíme říct, jestli to jsou podniky; které jsou ve ztrátě, ty pak nemá význam podporovat, ale tam, kde můžeme přispět k tomu, aby to opravdu přinášelo zpátky něco společnosti i rozpočtu, tam to určitě má význam.
Národní dotace tu byly zmíněné, to si myslím, že 2,5 miliardy je nějaký základ. Můžeme se bavit o tom, jestli je to otázka letošního roku, jestli je případné doplnit nějakým nespotřebovaným výdajem a podobně. Nyní vedeme intenzivní debatu o tom, kam to zacílit. Je tady nějaká společenská objednávka jednak na to, aby tu probíhalo ozdravení v chovech prasat a drůbeže, aby tu byly podpořeny dobré životni podmínky i v chovech prasat, drůbeže a dojnic. Máme ještě takovou horkost z toho letošního roku, jak se nakonec nerealizoval dotační titul 20 a) právě kvůli nedostatku finančních prostředků. Velmi intenzivně komunikujeme i s Ministerstvem zemědělství, jak se k tomu letos postavit. Jestli budeme podporovat všechny kategorie a zda jít do podpory dojnic, masného skotu, podpory prasat a drůbeže podle nějakého vývoje na trhu.
Výborný: Jednu větu k tomu. Protože nás určitě sleduji zemědělci, farmáři, tady je ode mě jasný závazek. Počátkem příštího roku toto rozhodnutí skutečně padne. Vedeme tuto debatu s nevládními organizacemi, v dotačním titulu 20 máme pro příští rok o osm milionů korun více, což není mnoho, ale je to více. Budeme se muset rozhodnout, jestli dáme všem něco málo, nebo zvolíme cestu, kterou jsem letos zvolil já, a to že jsme nepodpořili dojný skot, ale podporu jsme směrovali na prasata a monogastry obecně. Chci ale garantovat to, že nenastane situace letošního roku, že něco bylo slíbeno a ta informace se k zemědělcům dostala až v létě. Taková situace nyní nenastane.
Vyšlo v týdeníku Zemědělec č. 48/2023.