V první řadě je nesmyslem využít finanční prémii za welfare zvířat pouze na část hospodářských zvířat, totiž pouze pro skot, a z této kategorie ještě jen pouze na dojný skot. Jakoby ostatní skot dobré životní podmínky nepotřeboval. V druhé řadě je nesmyslem použít řešení, které má formu pětiletých závazků, tedy v zásadě dlouhodobý program, na krátkodobý problém s cenami mléka. Téměř trestuhodným nesmyslem je pak myšlenka, přesunout na podporu welfare dojných krav peníze právě z dlouhodobých projektů, jako jsou finanční prostředky na pozemkové úpravy, o nichž se nejvíce mluví. Producenti mléka patrně nechápou, i když vlastně ani chápat nemusí, že s projekcí a realizací pozemkových úprav jsou mimo jiné spojeny tisíce pracovních míst, jejichž počet by se snížením státní podpory pozemkových úprav jistě ztenčil. Zejména v dnešní době je to sociální hyenismus, a mělo by si to uvědomovat alespoň ministerstvo zemědělství. Nejde ale jen o zmíněná pracovní místa - dokončené pozemkové úpravy chrání majetek obcí (i zemědělců) budováním protipovodňových opatření, identifikují a zcelují pozemky jako podmínku k rozvoji venkova obecně a i jako podmínku k efektivnějšímu zemědělskému hospodaření a mimo jiné zpřístupňují pozemky vlastníkům a umožňují tak, alespoň teoreticky, efektivní výkon vlastnických práv. Pokud má někdo pocit, že toto vše a ještě mnohé jiné přebije zájem o udržení cen mléka, nehájí komplexní zájmy českého zemědělství. Něco jiného je strategický zájem zachování stavů skotu v ČR i samotná produkce mléka jako takového. K tomu jsou však zapotřebí jiné programy (např. článek 68), jiný systém (např. přesun většího množství skotu do horských oblastí) - a zřejmě také jiní lidé, kteří o zemědělství rozhodují.

Petr Havel