Evropský venkov si zaslouží podporu ze strany EU. Shodují se na tom ministři zemědělství zemí EU ve společně odsouhlasených závěrech, kterými navazují na dříve zveřejněný dokument Evropské komise o budoucnosti venkova.
Ministři mimo jiné uvedli, že venkov představuje páteř evropského kulturního dědictví a hraje zásadní roli v ekonomice, ekologické transformaci a v boji proti klimatickým změnám. Venkov podle nich potřebuje lepší digitální i dopravní propojení a více investic. Existující nástroje, skrze které do evropských regionů míří finance, by se tak měly zaměřit právě na venkov.
Ministři v závěrech přijatých v pondělí 20. listopadu vyzdvihli i to, že rozvoj venkova vyžaduje zapojení mladých lidí a žen, a že je nezbytné zjednodušit administrativu spojenou s realizací nových projektů na venkově.
„Naším společným cílem je mít silnější a prosperující venkov v celé EU. Zemědělství, lesnictví a potravinářství hrají klíčovou roli, ale jejich přístup se musí změnit, aby se udrželi mladí lidé na venkově. Digitalizace, dostupnost služeb a dopravní infrastruktura jsou klíčové. Bez moderních technologií a dostatečné finanční podpory se nepodaří generální obměna, kterou zemědělství potřebuje,“ uvedl po jednání v Bruselu český ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Důležitý politický dokument
Závěry Rady EU vycházejí z dokumentu Evropské komise z června 2021, který apeluje na vytvoření silnějších a prosperujících venkovských komunit do roku 2040. Schválení závěrů předcházela série konferencí a diskusí, do kterých se zapojila nejen ministerstva zemědělství, ale i další instituce a organizace zabývající se venkovem. Výzvy by přitom neměly zůstat pouze na papíře.
„Je to důležitý politický dokument, který bude určitě brán v potaz během plánování budoucích evropských politik po roce 2027, včetně politiky regionální a zemědělské, a při plánování rozpočtu EU,“ prohlásil po jednání evropský komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski.
„Pro Českou republiku je to velice důležité téma,“ souhlasil ministr Výborný. „Je důležité, abychom v České republice dokázali implementovat konkrétní kroky a abychom rozvoj venkova dokázali podpořit,“ dodal ministr s tím, že rozvoj venkova je úzce spjat s potřebou generační obměny v českém zemědělství.
Shoda na podpoře venkovských oblastí je celoevropská, což potvrzuje i jednání ministrů zemědělství v Bruselu.
„Moji kolegové odsouhlasili tyto závěry jednomyslně,“ informoval David Clarinval, belgický ministr pro malé a střední podniky, který na jednání v předsednické pozici zastupoval svého španělského kolegu. Belgický ministr mimo jiné zdůraznil, že závěry mají sloužit jako vodítka pro Evropskou komisi i členské státy.
95,5 miliardy eur
Rozvoj venkova je tradičně označován jako druhý pilíř společné zemědělské politiky EU. Zatímco první pilíř se soustřeďuje na podporu zemědělců skrze přímé platby, které zemědělci dostávají na plochu, druhý pilíř má podobu cílených investic.
V období 2021-2027 by z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova mělo do členských států putovat 95,5 miliardy eur. Peníze směřují i do Česka, kde podporují například investice do zemědělských podniků, investice do lesního hospodářství, pozemkové úpravy, ale také ekologické zemědělství, dobré životní podmínky zvířat či poradenství, vzdělávání a zahajování činnosti mladých zemědělců.
Z vyjádření členských států i Evropské komise je patrné, že peníze by měly na venkov směřovat i po roce 2027. Diskuse o budoucím evropském rozpočtu je však teprve v plenkách.
Autor: Aneta Zachová
Zdroj: Euractiv.cz
