Častou potřebou je, pokud další zemědělské obhospodařování není účelné ani žádané, změnit zemědělské pozemky na lesní nebo ostatní. Důvodů ke změně může být celá řada, od standardního produkčního, když se běžné zemědělské hospodaření už nevyplácí, respektive, když získaná produkce stěží nebo vůbec nepokryje náklady, k důvodům společensky „vznešenějším“, ať už to je dnes často skloňované zadržení vody v krajině, ochrana proti větrné erozi, tvorba estetického prvku v krajině, ale i různá obnova krajinných struktur a tím spojená podpora biologické rozmanitosti, případně další důvody k osázení stromy dříve zemědělsky využívaného pozemku. Nejprve tedy musíme formulovat záměr změny a určit si, co a proč chceme. Nikoli pouze někam nasázet nějaké stromy, ale i k čemu mají sloužit. Z tohoto zadání nám vyplynou další kroky či úvahy, které musíme provést.
V případě, že dnes chceme provést jakoukoli změnu druhu pozemku, ať už vyvolanou snahou o „pořádek“ v evidenci, a usilujeme o zmiňovaný soulad, což by měla řešit i státní správa, nebo dokonce hodláme provést změnu současného stavu na stav jiný z různých důvodů, musíme vyřešit tři základní okruhy úkolů, a to:
- Administrativní přípravu projektu.
- Jeho ekonomické zajištění.
- Realizaci projektu.
Administrativní příprava projektu, a o ní především bude tento článek, začíná zjištěním současného druhu pozemku v katastru, tedy jak je pozemek evidován. To nejsnáze zjistíme v listu vlastnictví, případně na www.cuzk.cz. Snaha o změnu je vedena ze dvou základních příčin. Buďto chceme uvést skutečný stav do souladu se stavem evidenčním, anebo skutečný odpovídá evidenčnímu a my to chceme z různých důvodů změnit.
Všechny situace, kdy chceme změnit stav evidenční, aby odpovídal skutečnému, se vztahují na případ, kdy stav pozemku (orná, travní, lesní porost) platí pro celý pozemek. Pokud část pozemku je pokryta lesním porostem, část je travní porost nebo orná půda, případně ještě nám přes to vede cesta, je vhodné provést rozdělení/oddělení pozemku dle skutečného stavu užívání. To je však finančně náročné a tato situace by měla být levněji řešena při provádění pozemkových úprav.
V případě, že pozemek je již evidován s druhem pozemku ostatní plocha, je to zcela jednoduché. Pokud zrovna nemáme záměr tento pozemek změnit na lesní a vytvořit z něj pozemek určený k plnění funkcí lesů se všemi povinnostmi, které nám ukládá zákon o lesích (což by bylo docela zbytečné břemeno zvláště u menších prvků stromové zeleně v krajině), úplně nám pro vytvoření prvku dřevinné vegetace v krajině druh pozemku ostatní plocha postačuje. Dalším případem, který často musíme řešit, je situace, kdy jde o lesní pozemek, na kterém se dlouhodobě nenachází lesní porost. Zde musíme zvážit, zda chceme les obnovit (jak nám ukládá včetně lhůt lesní zákon), anebo budeme pokračovat v daném skutečném stavu. V případě, že se jedná o pozemek, který jako lesní není dlouhodobě využíván a do budoucna tento stav potrvá, je na místě požádat státní správu lesů o rozhodnutí v pochybnostech, že se nejedná o pozemek určený k plnění funkcí lesů a následně na katastrálním úřadu nechat provést změnu druhu pozemku. Je třeba ovšem počítat s tím, že pokud na pozemku v dohledné minulosti les byl a nyní (nečinností vlastníka) není (obnoven), upozorníme tím na vlastníkovo pochybení.
Cílem administrativního zajištění projektu je uvést evidenční stav pozemku do souladu se skutečným stavem anebo stavem, ke kterému chceme pozemek směřovat.
V případě zalesnění anebo tvorby jiného stanoviště se stromovou zelení musíme mít představu, jak to provedeme. K tomu nám většinou slouží projekt, který může mít různou podobu. Pro zalesňování zemědělských půd a jinou tvorbu ostatní zeleně s využitím dotací je projekt nezbytnou součástí žádosti o ně a jeho podoba je dána předem. Zároveň je přílohou k vyjádřením orgánům státní správy, kde vlastník deklaruje svůj záměr a uvádí i cílový stav. Měl by být, třebas v co nejjednodušší podobě, nezbytný i pro jakoukoli realizaci záměru. Pro přípravu projektu je vždy vhodné se poradit s odborníkem, který podobné dílo už v minulosti realizoval. Ušetříme si tím řadu problémů, které nám metoda pokus-omyl přináší. Uvedený projekt nám řekne, co bychom chtěli dělat, kde bychom to chtěli dělat, jak bychom to měli dělat, proč to budeme dělat zrovna tímto způsobem a v neposlední řadě, kolik nás to bude stát. I když se v průběhu realizace může objevit situace, která nás vede k pozměnění základního zadání, pořád máme nějakou představu, k čemu chceme dospět.
Pokud chceme provést výsadbu, resp. ozelenění na pozemku, který je evidován a využíván jako zemědělský, musíme postupovat podle zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu (dále jen ZPF), a pozemek ze ZPF nechat příslušným orgánem ochrany ZPF odejmout. Abychom se vyhnuli poplatkům za toto odnětí, musí být prováděno pro změnu na ostatní plochu – veřejnou zeleň či jiné využití pro ochranu přírody, nebo jde o protierozní opatření nebo zalesnění na pozemcích s horší bonitou. Je potřeba se seznámit se zněním tohoto zákona i se zařazováním bonit pozemků do tříd ochrany. Zároveň - pokud pozemek ZPF není zemědělsky dlouhodobě využíván a vypadá jinak, než je evidován, sousedí s lesem, mizí v lese, nebo jej aspoň chceme prohlásit za pozemek určený k plnění funkcí lesů - je opět prvním krokem rozhodnutí v pochybnostech o tom, že se nejedná o ZPF. Toto rozhodnutí vydává příslušný orgán ochrany ZPF. Teprve potom může státní správa lesů pozemek prohlásit za pozemek určený pro plnění funkcí lesů.
Je potřeba mít na paměti, že žádat o rozhodnutí v pochybnostech, ať už dle zákona na ochranu ZPF či zákona o lesích a následně o změnu druhu pozemku, může pouze vlastník pozemku! V případě vydání rozhodnutí je potřeba výsledek nechat zaznamenat na příslušném katastrálním úřadě, stejně jako souhlas s odnětím a následně územním rozhodnutím stavebního úřadu o novém druhu pozemku.
O dotacích a jak na to příště…
text a foto: Dušan Utinek, odborný lesní hospodář, poradce v oblasti lesnictví a ochrany životního prostředí, soudní znalec pro oceňování pozemků a trvalých porostů
