a) Byrokracie

Zcela zásadním okruhem dotazů je všudypřítomná administrativní zátěž kladená na zemědělce. Veřejnost byla seznámena s výsledky Antibyrokratické komise Mze a její činnost byla hodnocena veskrze kladně, přičemž na jednotlivých sněmech byla identifikována celá řada podnětů k její další činnosti. Pozitivně byl například hodnocen rozvoj dalších aplikací na Portálu Farmáře, plánované zjednodušení v rostlinolékařské oblasti, aj.

Na každém sněmu zazníval požadavek na významné zjednodušení podmínek, který by umožnil realizaci např. malých porážek, různých výroben a prodejen a pomohl odbytovat vlastní produkty s vyšší přidanou hodnotou. Stav legislativních příprav k optimalizaci veterinárních a hygienických požadavků pro lokální trhy byl proto jedním z nejčastějších dotazů. Z této diskuse lze dovodit, že v souvislosti s výkyvy výkupních cen u většiny komodit bude toto řešení stále vyhledávanějším řešením ekonomické situace zejména na úrovni rodinných farem.

b) Program rozvoje venkova

- nezanedbatelná část soukromých zemědělců stále zaznamenává obtížnou splnitelnost některých zejména specifických podmínek dotačních titulů. Nejen žadatelé s první zkušeností z čerpání evropských fondů , ale dokonce i úředníci SZIFu se často dopouštějí některých zbytečných administrativních pochybení, které jsou příčinou odmítnutí řady pravděpodobně jinak kvalitních projektů. Žadatelé popisovali neznalost zemědělské praxe ze strany administrátorů dotačních titulů a nízkou úroveň ochoty zodpovídat konkrétní dotazy. Bylo zaznamenáno velmi mnoho stížností na způsoby komunikace úředníků SZIF, kteří nedokázali správně interpretovat znění specifických podmínek dotačních titulů na dané případy žadatelů. Kritizovány byly striktní požadavky na předkládanou dokumentaci, která neodpovídá běžné praxi. Objevily se případy, kdy byly projekty odmítnuty jen z důvodu přesného umístění úředních razítek! Potvrzuje se, že veškeré nejasnosti jen umožňují byrokratické výklady SZIF, což může nakonec znamenat nesplnění podmínek a vyřazení z administrace. To je ovšem velmi negativní reklama PRV, neboť taková skutečnost je velmi odrazující pro další zájemce. Zde kancelář ASZ ČR shromáždila konkrétní podněty v konkrétních opatřeních, které předá ministrovi nebo zajistí jejich projednání v ABK.

- některé dotační tituly zaznamenávají obrovský převis žádostí. Zejména jde o opatření I.3.2. Zahájení činnosti mladých zemědělců a 1.1.1. Modernizace zemědělských podniků. Některé dotační tituly naopak nejsou dočerpány. Zde se potvrzují chybně nastavené priority v době schvalování základního finančního rozdělení PRV, které bylo provedeno za ministra Mládka na počátku roku 2006. Zejména se ukazuje obrovský nárůst zájemců o hospodaření mladé generace, které je škoda nevyužít. Současné alokace prostředků v opatření 1.3.2. je třeba podstatně navýšit.

- obecně se ukazuje potřeba nadále pracovat na úpravě preferenčních kritérií. Během dlouhého programovacího období PRV dochází k vývoji a změnám, které lze právě těmito bodovými zvýhodněními částečně zohlednit. Dlouhodobě kritizována je například hranice 2000 obyvatel pro možnost podávat žádosti, neboť podnikatelé v malých osadách, které by měly být typickými příjemci prostředků z PRV, jsou administrativně sloučeny do větších sídel a vyřazeny z možnosti žádat. Někteří účastníci dále kritizovali bodově příliš upřednostněné ekologické zemědělství. Naopak pozitivně byla hodnocena zavedení zvýhodnění pro mladé zemědělce, za využití starých staveb, aj.

- většímu zájmu o Předčasné ukončení zemědělské činnosti brání například zbytečně příliš vysoké limity hrubého příjmu postupitele, jednotná sazba dotace na hektar, která nezohledňuje hospodaření na malých, ale velmi intenzivních plochách. Zejména přetrvává problém převodu majetku na nabyvatele u státních pozemků, nejsou dosud zcela odstraněny ani potíže při převodu závazků na PGRLF (zejména v případech sdružení FO). Po změně zákona o dani z příjmu (od 1.1.2009) se znovu objevil problém se zdaněním při převodu podniku, který, pokud nebude včas odstraněn, může zapříčinit úplné zastavení zájmu o PUZČ. Zde byl na adresu ministra a vznesen požadavek na předložení a podporu legislativní úpravy zákona o DzP.

c) Cross-compliance

V rámci selských sněmů byly prezentovány aktuální úpravy systému křížové shody (cross-compliance). V následné diskusi byly vyjádřeny zejména obavy ze subjektivního přístup kontrolorů. Zem. veřejnost trvá na ohlašování kontrol předem, aby se majitel nebo statutární zástupce mohl zúčastnit kontroly. Konkrétní dotazy směřovaly na praktický výklad kontrolních bodů. Zcela zásadním požadavkem je včasná výplata dotací (dle standardních termínů) bez ohledu na výsledky kontrol CC (snížení dotací řešit vratkami). Účastníci sněmů také přivítali zájem ministra na zpracování Charty práv farmáře, která by byla jednostránkovým shrnutím základních práv a možností kontrolovaného farmáře, která jsou jinak obsažena v desítkách právních předpisů.

d) Půda

Téměř na každém sněmu podstatnou část diskuse věnovali účastníci stále nevyjasněným vlastnickým vztahům k půdě. Zejména se jedná o odstranění mnohaletého problému tzv. „pozemků, které nelze vyčlenit“ pro užívání vlastníky z důvodu jejich „nepřístupnosti“. Zde bylo konstatováno jednoznačné porušování ústavních práv vlastníků půdy, větší práva uživatelů pozemků v souvislosti s evidencí LPIS. Podle odhadů by se mohlo jednat až o 200 tisíc hektarů půdy. Jednoznačná podpora byla proto vyjádřena účelným pozemkovým úpravám.

e) Restituční pohledávky a dokončení transformačního procesu

Jako smutný evergreen zní po 17 letech od schválení zákonů na nápravu majetkových křivd lapidární dotazy rozhořčených restituentů na to, kdy dostanou svůj majetek (bohužel stále častěji se zde doplňuje „zda vůbec“). Celá řada diskutujících popisovala již notoricky známé peripetie způsobené obstrukcemi povinných osob při navracení restitucí, znovu byly podávány důkazy o účelových transformacích družstev, o tunelování majetků oprávněných osob či o mnohaletých soudních sporech, které končí u ESD ve Štrasburku. Jednoznačně proto byl podpořen legislativní záměr ministra zemědělství k dokončení transf. procesu. Dlužno však uvést, že někteří diskutující nejsou s plněním závazku vlády na spravedlivé dořešení této kapitoly vůbec spokojeni a nechtějí se vzdát. Poukazují například na nedořešené transformační rezervy, navrhují zveřejňovat konkrétní kauzy a jejich právní řešení.

f) Ostatní

Diskusní setkání sedláků potvrdila nezbytnost řešit například tyto okruhy:

- změna mysliveckého zákona - odstranění nerovnováhy mezi rolemi myslivců a vlastníků honebních pozemků, vymahatelnost náhrad za škody způsobené zvěří, velikost honiteb, atd.

- podpora PGRLF, program Půda - účastníci kladně hodnotily podpory prostřednictvím úhrad úroků z úvěrů. Sedláci ovšem požadují prodloužení fungování programu Půda - podpora nákupu půdy od fyzických osob, který má skončit již v letošním roce.

- zelená nafta - v některých lokalitách nadále přetrvávají problémy s uplatňováním vratky ze zelené nafty. Některé celní úřady stále trvají na automatickém předkládání evidence spotřeby.

- požadavek zamezit úpravě výše daní z nemovitostí prostřednictvím změn bonitních cen půdy dle vyhlášky Mze a přesun této pravomoci na parlament

Škála diskusních příspěvků na sněmech byla opravdu velmi široká a vydala by na dalších několik stran. Další se týkaly například nitrátové směrnice, podmínek AEO opatření, krajinotvorných prvků, způsobů tvorby nabídek prodeje státních pozemků na jednotlivých pracovištích pozemkového fondu, stavu plánované redefinice LFA oblastí, podpory včelařům, bezúročné půjčky, atd. Snahou ale i úkolem hlavní kanceláře ASZ ČR je, aby žádný z podnětů nespadl pod stůl a aby všechny konkrétní dotazy, které nebyly zodpovězeny na místě, byly dodatečně vyřízeny, popřípadě předány na Mze či jiná kompetentní místa.