Účastníci letošní Farmy roku také potleskem ve stoje ocenili životní postoje zesnulého Karla Schwarzenberga, který byl jako jeden z mála významných tuzemských politiků vždy na straně selského stavu, i proto, že do něj vlastně sám patřil. Součástí Farmy roku byla také prezentace současné podoby již legendární ekologické kozí farmy DoRa manželů Dobrovolných, která zvítězila v soutěži Farma roku před 20 lety.
Ve stejný den proběhla nepříliš medializovaná, ale významná konference v gesci Potravinářské komory ČR s názvem „Kdy se stává plant-based imitace skutečnou alternativou“, věnovaná zavádějícím údajům, týkajících se především nutričních hodnot potravin vyrobených ze surovin rostlinného původu. Ty jsou obvykle prezentovány jako plnohodnotné alternativy potravin živočišného původu, což z mnoha pohledů není pravda, neboť se obě skupiny potravin od sebe odlišují, mimo jiné, odlišným složením i obsahem v nich přítomných bílkovin (proteinů). Také proto roste v EU tlak na správné označování rostlinných alternativ potravin živočišného původu, a některé země již přistupují k vlastním regulacím. Příkladem je italská vyhláška zakazující produkci, prodej a import laboratorně pěstovaných tkání imitujících maso, jejíž součástí je i zákaz zneužívání názvů potravin živočišného původu jejich rostlinnými imitacemi z listopadu letošního roku, nebo návrh francouzské vyhlášky chránící názvy potravin živočišného původu ze srpna 2023. Podle statistik se navíc na celkovém příjmu bílkovin podílejí živočišné proteiny zhruba ze 60 procent, nejvyšší podíl přitom tvoří maso (29 procent) a mléčné výrobky (22 procent). Vyloučení masa ze stravy nedoporučuje ostatně ani takzvaný „Proteinový plán EU“, která má představit Evropská Komise na jaře příštího roku.
Ministerstvo zemědělství představilo návrh novely veterinárního zákona, jehož součástí je i novela zákona na ochranu zvířat proti týrání, která zavádí povinnost vybavit jatka kamerovými systémy pro sledování řádného zacházení se zvířaty. Kamery mají pokrývat prostor pro vykládku a přehánění zvířat, ve kterém se nacházejí živá zvířata. Jsme-li u veterinární problematiky, pak je také vhodné připomenout apel Státní veterinární správy (SVS) na nahlášení prodeje vánočních kaprů. To je třeba učinit minimálně sedm dní před zahájením prodeje, nahlášená místa prodeje budou zveřejněna na webu SVS. Nahlášení prodeje kaprů se již několik let provádí výhradně přes on-line formulář na internetových stránkách SVS a veterináři proto žádají provozovatele, aby své stánky nahlašovali pouze tímto způsobem.
Počátkem týdne také proběhlo další kolo jednání Ministerstva zemědělství se zástupci maloobchodních sítí (obchodních řetězců), které opět eskalovalo diskusi o cenách potravin a vinících zdražování. Podle vyjádření řetězců by totiž měly ceny v zásadě celého spektra potravin v příštím roce opět vzrůst, navzdory tomu, že DPH na potraviny se sníží o tři procentní body na 12 procent. Je však třeba podotknout, že stát přestal dotovat ceny energií, v ČR se očekává nárůst cen vodného a stočného (v některých případech meziročně až o 25 procent), a kromě toho se do základní sazby DPH (21 procent) přesunují nápoje. Navýšení cen má tak jistou logiku, přičemž důvodem zdaleka nemusí být jen navýšení zisků maloobchodu. Možná by bylo v této souvislosti vhodné konstatovat, že i přes zdražení jsou potraviny v naší zemi páté nejlevnější (a v některých kategoriích, jako je chléb, čtvrté nejlevnější) v celé EU, což v příslušných komentářích prakticky nikdy nezaznívá. Pokud se pak týká navýšení cen vodného a stočného, což je nepochybně náklad, který s výrobou potravin velmi úzce souvisí, pak je třeba připomenout, že se v průběhu letošního roku, až na jednotlivé výjimky, i přes vysokou inflaci, poplatky za vodu neměnily. I v tomto případě má tak zvýšení cen vody svou logiku.
Petr Havel